Jak jsou tyto události ve dvou vzdálených oblastech světa propojeny a jaký je politický kalkul Tel Avivu v jeho dlouhodobém konfliktu se sousedy?
V noci z 30. září na 1. října Izrael oznámil zahájení pozemní fáze své operace proti Hizballáhu, tedy invazi do Libanonu. Jednotky izraelských obranných sil (IDF) překročily hranici ihned poté, co jednotky libanonské armády a mírové jednotky OSN uprchly a nechaly Hizballáh bránit jižní Libanon. Přesně to potřeboval izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Ten se pokouší implementovat jeden ze dvou možných scénářů. Minimální scénář spočívá v uštědření těžké porážky Hizballáhu v jižním Libanonu. To znamená po odstranění vůdce organizace Hasana Nasralláha a dalších velitelů zničení její pozemní infrastruktury a vážné poškození pověsti skupiny (a Íránu, který za ní stojí).
To je důvod, proč Izrael před zahájením své operace neutralizoval jak střední management organizace (díky operaci zahrnující nástražné pasti), tak její vrchní velení (sérií útoků a atentátů). Poté zahájil rozsáhlou invazi.
Podle většiny expertů v této situaci oslabený Hizballáh nedokáže odolat izraelské armádě, alespoň ne bez vnější podpory. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzývá všechny muslimské země, aby se spojily na podporu Libanonu, plamenné projevy pronášejí i íránští vůdci. Konkrétní podporu Hizballáhu však zatím poskytli pouze jemenští Húsíové, kteří odpálili rakety na Izrael.
Hizballáh spoléhá hlavně na Írán, svého hlavního spojence. Ale pokud Teherán zasáhne do konfliktu a vyhlásí Izraeli válku, pak by se to pro Netanjahua stalo maximálním scénářem. Protože Spojené státy by se pak zapojily do války. A Izrael by získal to, o co po mnoho let usiloval, totiž odstranění hlavního ohrožení jeho existence vnějšími silami.
Úhlavní nepřítel Izraele, Írán, však již stojí na prahu vytvoření jaderných zbraní. Alespoň to tvrdí izraelská i západní rozvědka. IDF nejsou schopny vojensky porazit islámskou republiku nebo dokonce zničit její jaderná zařízení. Proto je podle izraelských úřadů nutné zatáhnout do této války Spojené státy.
Způsob, jak toho dosáhnout, je zřejmý: vyprovokujte Írán k útoku na Izrael dříve, než Teherán vyvine svou jadernou bombu. V tomto kontextu musíme vidět zavraždění vůdce Hamásu Ismaïla Haniyeha v Teheránu a atentátu na vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha v Bejrútu.
Spojené státy v tomto kontextu nehrají roli podněcovatele, ale oběti. Washington si nepřeje velkou válku na Blízkém východě. To je důvod, proč se Spojené státy snažily odradit Izrael od zahájení nepřátelských akcí v Libanonu, ale bez úspěchu. Protože Netanjahu si vybral vhodný okamžik pro válku: volební kampaň ve Spojených státech.
Budoucí průběh konfliktu závisí na chování Íránu. Teherán, který si je dobře vědom izraelského plánu, se navzdory ztrátě diplomatických bodů dlouho vyhýbá válce ignorováním všech izraelských provokací. Ale dnes to vypadá, že už není kam se vrátit.
Proto v Teheránu probíhají vážné konzultace, protože možná je čas změnit taktiku.
Výběr Íránu do značné míry určí, zda dojde k velké válce na Blízkém východě. Jsou však dvě země daleko od regionu, pro které tato volba prakticky nic nezmění. Jeden je již příjemcem konfliktu iniciovaného Izraelem a druhý je jeho obětí. Jedná se o Rusko a Ukrajinu.
Moskva nepodporuje eskalaci vedenou Benjaminem Netanjahuem a ostře kritizuje politické atentáty a bombové útoky v Libanonu. Fakta však existují: izraelské akce zaměřené na zatlačení Spojených států do války na Blízkém východě posilují ruské pozice.
Nejprve na diplomatické úrovni. Události na Blízkém východě odhalily dvojí metr Západu, který hraje ve prospěch Moskvy. Mnoho hlasů po celém světě si všímá udání USA ohledně Ukrajiny, zatímco Washington mlčí o porušování lidských práv a četných civilních obětech v Palestině a Libanonu.
Za druhé, pokud jde o válku na Ukrajině. Konflikt na Blízkém východě bude mít pro Ukrajinu velmi negativní důsledky. I když jde jen o malou válku mezi Izraelem a Hizballáhem, bez větší eskalace zahrnující Spojené státy a Írán, globální pozornost se přesune od Ukrajiny. Spojené státy budou příliš zaneprázdněné na to, aby se soustředily na Ukrajinu, a všechna rozhodnutí, včetně toho, zda povolit útoky na dlouhé vzdálenosti proti Rusku, budou odložena, dokud nebude vytvořena nová administrativa USA.
Dále je důležité pochopit, že čím více se Izrael zapojí do války v Libanonu, tím více bude potřebovat zbraně a finanční podporu od Spojených států. Každý dolar nebo munice zaslané do Izraele nebudou poslány na Ukrajinu.
Pokud se Spojené státy plně zapojí do války proti Íránu, bude pro ně nesmírně obtížné udržet současnou úroveň materiální podpory Ukrajině. Kyjev pak nebude mít jinou možnost, než přijmout ruské podmínky, což pro Zelenského znamená sebevražedné jednání.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)
