Svátek má: Alice

Zprávy

Velikost textu:

Větvička: Děcka, poďte se podivat! Etnycka a kulturni čistka je tu!

Větvička: Děcka, poďte se podivat! Etnycka a kulturni čistka je tu!

Takže se fakt nic nezměnilo. Vraždilo se a vraždit bude. Vyhnani nebo mrtvi Armeni nemaju ani dneska, 105 roku od prvni velike genocidy, u nikoho zastani, píše bloger Ladislav Větvička..

Ladislav Větvička
5. prosince 2020 - 06:20

Po dvuchměsičnim hrdinnem, obrannem odporu na starych, křesťanskych uzemich boj skončil. Armeni neměli šancu proti stonasobne přesile lidske sily a zvlaště ni proti nejmodernějšim zbraňovym systemum z Turecka a Izraela.

Po čtvrt stoleti miru přišel měsic a pul utočne valky Azerbajdžana podporovaneho Turkem. Vše proběhlo bez slova protestu ze strany českych, evropskych, nebo světovych papalašu (snad překvapivě enem Makaron se ozval). Trvalo to dluho, z puvodni linyje dotyku do Šuša to měli Azeři asi 60 kilaku, pruměrně tedy šli cosik přes kilometr denně. Ovšem v okamžiku, kdy azerska armada dosahla strategickeho, byvaleho hlavniho města Šuša, čimž přerušila zasobovaci spojnicu z Armenyje a v udoli pod Šušou se otevřel nechraněny pohled na hlavni město Stěpanakert, měli Armeni už enem dvě možnosti. Nechat se kompletně vyvraždit, nebo se vzdat. Jsem si jisty, že většina Armenu by volila prvni možnost. Jejich slunkařsky předseda vlady, člověk, kery je za tento pruser velice zodpovědny, volil druhu varyjantu.

Nevim, co je lepši. Ani okleštěne Československo po Mnichovu 38 nebylo v horši pozici, než do jake se dostal okleštěny Karabach.

       Stav před zahajenim azersko-tureckeho utoku 27.9. Ružově znazorněna oblast byvale republiky Artsach (Nahorni Karabach). Vytečkovaně je znazorněne to, co z ni zustalo po 10.11. Zelene země su muslimske. (LV)

Osmdesat procent uzemi bylo předane odvěkemu nepřitelu. Uzemi obsazene azerskym vojskem už bylo etnycky vyčištěne. Ostatni oblasti čeka totež. Už tak chudy horsky kraj byl zbaveny možnosti obživy, zemědělska vyroba zustala v Sudetach. Prosperujici města a fungujici infrastruktura su pryč.

    Podrobna mapa okleštěni. Fialově su znazorněna uzemi dobyta Azerama, fialově šrafovane maju Armeni odevzdat utočnikum do několika dnu "dobrovolně". Ružově je znazorněny neživotaschopny paskvil byvale Republiky Artsach, hlidany ruskym mirovym sborem. (LV)

Desitky křesťanskych pamatek pohlti muslimsky vitěz. Da se předpokladat, že dopadnou navlas stejně, jako křesťanske pamatky na uzemi Azerbajdžanu. Dřive nebo později zmizi z povrchu světa.


Tady je seznam hystoryckeho kulturniho dědictvi, kere Armeni ztratili spolu s uzemim v Republice Artsach (Karabach), o kerem azeršti Turci samozřejmě tvrdi, že to jsou jejich pamatky ještě z obdobi Velke Albanyje:
    • Církev Sv. Jana Křtitele Gandzasar (1216-1238)
    • Dadivank (4 století)
    • Katoghike (9-11 století)
    • Klášter Amaras (4 století)
    • St. George z Tsitsernavank (4-5)
    • Gtchavank (4 13 století)
    • Yeghishe apoštolský klášter (Jrvshtik) (5)
    • Bílý kříž Vankasaru (5 století)
    • Dizapayt Kataro klášter
    • Svatá Matko boží (5 století)
    • Kostel pekárny chleba (7-17 století)
    • Mokhrenisiho klášter sesterských dveří (7-17)
    • St. Klášter Hakobavank v Kolataku (9)
    • Svatý zachránce Jori (9 století)
    • St. Stephen z Tsmakahogh (9 10)
    • Klášter Spitak Khach, vesnice Vank, Hadrut (10 století)
    • Chartar Yeghisha Kus poušť (12 kolo)
    • St. George z Chankatagh (12 století)
    • Khotavank (12-13 století)
    • Karvachar Surb Astvatsatsin virgin desert (12-13th century)
    • Svatý zachránce Pavla (12 13 století)
    • Shoshkavank St. z Msmny
    • Astvatsin (13 století)
    • Horecký klášter (13 století)
    • Kavakavank (14 století)
    • Evangelium sv. Panna Gayane v poušti (1616)
    • Svaté vzkříšení Hadrutu (1621)
    • Pirumashen (1641)
    • Svatá Matko boží evangelia (1651)
    • St. Štěpána kříže (1654)
    • Nový kostel Shoshi (1655)
    • Svatý Pandaleon Berdadzor (pařížský holub) (1658)
    • Ghondiants Desert of Moshkhmhat (1658)
    • Haki St. Minas (1673)
    • Kostel sv. Řehoř Herherův (1676)
    • Svatá Matka Boha Tsaghkavank, Tsakuri (1682)
    • Klášter Yeritsmangants (1691)
    • Masrikovy kostel Kashunik (1694)
    • Pouštní svatý zachránce (Napat) (17 století)
    • Hochants St. Stepanos (17 století)
    • Komplex kláštera Bovurkhan (17 století)
    • St. Jan Křtitel Togh (1736)
    • Svatá Panna Khnatsakh (1740)
    • St. Stephen z Padara (18)
    • Svatá Matko boží Mushkapat (18 století)
    • Surb Astvatsatsin of Dashushen (1843)
    • St. Jan Křtitel Šushi (1847)
    • Svatá Panna Nngi (1853)
    • St. John Garabed z Martakertu (1857)
    • Svatá Matka Boha Aygestánu (1860)
    • Svatá Panna Karin Dag (1862)
    • Svatého Krista spasitele Šushi (1868-1887)
    • Ashan Surb Astvatsatsin (1896)
    • St. George z Astghashenu (1898)
    • St. George z Mataghis (1898)
    • Svatá Matko Boží Talish (19 století)
    • Svatý spasitel Garmeragoudj (19 století)
    • Svatá Matko Boží Karaglkh (19 století)
    • St. Jan Křtitel Nor Shen (19 století)
    • Svatá Matko boží Haghorti (19)
    • Svatá matko boží Khnushinak (19)
    • Surb Astvatsatsin of Kolkhozashen (19th century)
    • Svatí překladatelé Kaghartsi (19)
    • Surb Astvatsatsin of Lusadzor (19th)
    • Svatý spasitel Sarushenu (19)
    • Surb Astvatsatsin of Karmir village (19th)
    • St. Stephen z Khachenu (19 století)
    • St. Čas na Berdadzor (19 století)
    • Surb Astvatsatsin of Nerkin Horatagh (1904)
    • Svatá Matko boží apoštola (1907)
    • Svaté povznesení Berdzoru (1998)
    • Svatí mučedníci z Aghavna (2002)
    • Svatá Matko boží askeranská (2002)
    • St. Nerses Veliký Martuni (2004)
    • Svatá garabed Yeghtsahogh (2006)
    • St. Sargis of Harutyunagomer (2006)
    • St. Anton Zaglik (2007)
    • Svatá garabed Nerkina Horatagha (2012)
    • Svatá Matko Boží Vaghuhas (2012)
    • St. Jan Křtitel Karaglkh (2013)
    • St. George z Mets Shen (2013)
    • Chartar St. Vardanants (2018)

Nevěřite, že budu zničene? Věřte nebo ni, to už je v kraji starych Armenu taky zvyk. Armeni prostě mizi a křesťanske pamatky tež. To už je v oblasti na hranici mezi křesťanstvim a islamem taky zvyk...

Tuž si tež zvykejte. Nepřitel si podrobil dalši oblast a može tahnut dal.

A když se vam to nelibi, možete tahnut tež. Tajak Armeni ze svojich domovu v Karabachu.

Ladislav Větvička, lašsky cyp, blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mu fajně... Pod autorským jménem Ladislav Větvička publikuje od podzimu 1991, kdy pracoval ve slezských rádiích Attack, Ekol-S a Orion.
   
(rp,prvnizpravy.cz, blog ,foto:arch.)