Svátek má: Beáta

Zprávy

Velikost textu:

Virus posiluje spory mezi východní Evropou a bohatými zeměmi EU

Virus posiluje spory mezi východní Evropou a bohatými zeměmi EU

V zemích východní Evropy roste nedůvěra vůči vedení EU, které nedokázalo účinně čelit dluhové krizi a přílivu migrantů.

Ilustrační foto
1. října 2020 - 11:04

Ale zároveň vyžaduje, aby všichni přísně dodržovali západní hodnoty, píše jakonský list Nihon Keizai Shimbun. Koronavirová pandemi tyto spory pouze prohloubila. Autor se však domnívá, že navzdory všem sporům se chudá východní Evropa neodváží následovat příklad brexitu, aby neztratila dotace EU. Zdá se však, že autor přebírá spíše idealistické představy o unii, než aby vnímal skutečnost, že se EU a její vedení staly už dávno lobistickými představiteli nadnárodních korporací a bank.

V Evropské unii se stále více projevují neshody mezi jejími členy, konstatuje Nihon Keizai Shimbun. Dalším zdrojem konfrontace mezi vedením EU v Bruselu a zeměmi východní Evropy se stala opatření přijatá v souvislosti s koronavirovou pandemií, zejména rozhodnutí o vytvoření zvláštního fondu pro obnovení evropské ekonomiky, jakož i omezení volného pohybu v rámci EU, která jsou zavedena samostatnými zeměmi.

Hlavní důvod těchto neshod zároveň spočívá v „nesouladu základních hodnot“ mezi vedeními různých zemí Evropské unie, tvrdí autor: „Ve východní Evropě berou příliš zlehka právní stát - základní pravidlo unie. EU je tím znepokojena, ale zatím nemůže najít východisko z této situace,“ zdůrazňuje článek.

Během svého hlavního projevu v Evropském parlamentu 16. září zdůraznila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová„důležitost zákona“, který má zabránit zneužití pravomoci. Zároveň poznamenala, že v posledních měsících si Evropané uvědomili, jak „křehký“ je právní stát. To platí v první řadě o diskusích o vytvoření fondu pro obnovu evropské ekonomiky vážně zasažené koronavirem, vysvětluje článek (autor materiálu z nějakého důvodu ale neuvedl, že otázky okolo fondu se točily především na problému poměru půjčky a nevratné dotace, což byl zejména problém Itálie, otázka "právního státu" byla naprosto okrajová v podobě výkřiků jednotlivých činitelů - pozn. red.)

V červenci se vedoucí představitelé 27 zemí EU dohodli na vytvoření fondu ve výši 750 miliard eur, ale k realizaci této myšlenky je nutné zajistit souhlas Evropského parlamentu a parlamentů všech zemí EU, připomíná autor. Diskuse o tomto projektu narazila na vážné potíže a jedním z hlavních důvodů je odlišná interpretace „právního státu“, která vytváří nejednoznačnost, píše Nihon Keizai Shimbun. Zejména vůdce Evropské lidové strany Manfred Weber nedávno pohrozil Budapešti: „Evropský parlament neuznává, že Maďarsko dostalo vysoké částky z fondu, který nerespektuje právní stát.“


Evropský parlament tvrdí, že polské orgány podle Bruselu „ohrožují nezávislost soudů“ zásahem do systému jmenování soudců a maďarská vláda zpřísňuje kontrolu nad médii. Zatímco pro vedení Evropské unie je „právní stát“ jednou z základních hodnot spolu s lidskými právy a demokracií, vysvětluje autor. EU se proto přísně dívá na země východní Evropy, které provádějí politiku „v rozporu s těmito hodnotami“.

Například myšlenka nizozemského předsedy vlády Marka Rutteho, který na schůzi parlamentu začátkem září navrhl vytvoření „nové unie bez Polska a Maďarska“, vyvolala širokou rezonanci. Nizozemsko rovněž Bruselu sdělilo, že parlament země neratifikuje návrh dohody o hospodářském oživení, dokud Evropský parlament „nenastaví směr k vládě zákona“, uvedl vysoký evropský úředník. Pokud nebude fond pro hospodářské oživení vytvořen včas, pak země od roku 2021 již nebudou dostávat dotace, což zpomalí jejich ekonomický rozvoj, varuje Nihon Keizai Shimbun.

Samozřejmě země východní Evropy protestují proti takovým opatřením a vyjadřují své vlastní znepokojení nad bohatými západními zeměmi, uvádí se v článku. Faktem je, že v EU se rozšířila vzdálenost mezi bývalými zeměmi „komunistického tábora“ a administrativou v Bruselu, což po dluhové krizi v roce 2010 a krizi s přílivem migrantů přikládá „zvláštní význam západním hodnotám“. Mezitím v zemích východní Evropy roste nedůvěra ve vedení EU, které se ukázalo jako neschopné tyto krize účinně zvládnout.

Protože „východní tábor“ pravidla ignoruje, hrozí Brusel těmto zemím sankcemi. Orgány zemí východní Evropy však nemohou dělat ústupky, aby neporušily své volební sliby. Současně pandemie tyto rozdíly pouze prohloubila, zdůrazňuje článek. Maďarsko zejména uzavřelo své hranice pro všechny cizince od 1. září, s výjimkou tří zemí (včetně Polska a České republiky). Evropská unie odpověděla tím, že určení vstupu podle občanství „vede k diskriminaci“, a vyzvala k okamžitému zrušení všech opatření, která „nejsou v souladu s právem EU“. Maďarsko však tyto pokyny neposlouchá, uvádí Nihon Keizai Shimbun.

Ministři životního prostředí šesti východoevropských zemí, včetně České republiky a Polska, navíc v červenci vyjádřili nesouhlas s politikou EU v oblasti změny klimatu a uvedli: „Je třeba vzít v úvahu také sociální, environmentální a ekonomické náklady.“ Když v Evropě začala koronavirová pandemie, český premiér Andrei Babis zdůraznil: „Musíme na chvíli zapomenout na změnu klimatu“, což dokazuje postoj Prahy k oblíbenému tématu Ursuly von der Leyenové.

Kromě toho rostou neshody ohledně politiky přijímání uprchlíků, píše Nihon Keizai Shimbun. Evropská komise zveřejnila 23. září návrh nového distribučního systému pro migranty a uprchlíky. Stále však není známo, zda země východní Evropy, které se tradičně staví proti přijímání uprchlíků, souhlasí se schválením tohoto systému (ve skutečnosti nesouhlasí - pozn. red.) - takže pravděpodobnost, že se rozdíly prohloubí, je poměrně vysoká, uvádí se v článku.

Přesto je nepravděpodobné, že by se země východní Evropy odvážily opustit Evropskou unii, jak tomu bylo ve Velké Británii, domnívá se autor: „Faktem je, že relativně chudá východní Evropa se obohacuje na úkor EU. Ukazuje se, že má výhody plynoucí z členství v unii - a zároveň nedodržuje pravidla a zásady EU, pro něž takové akce vypadají, jako by se snažily sbírat švestky.“

Problém je v tom, že Brusel zatím nemůže najít východisko z této situace, zatímco Rusko, Čína a Turecko „se přibližují k zemím východní Evropy a plánují rozkol v EU", tvrdí článek. Pokud se současně rozhodne udělat ústupky východní Evropě, pak ho kritici neváhají obvinit z „odklonu od evropské filozofie“ (jak se ale "evropské hodnoty" a tato "filozofie" shoduje se slibotechnou ohledně členství v Unii a NATO ukrajinskému režimu, kterému z kalhot vykukuje nahnědlý podolek, by asi autora trochu zmátlo - pozn. red.)

„Výsledkem je, že Evropská unie stojí před dilematem: deklaruje důležitost „právního státu“, ale nemůže přijmout konkrétní opatření,“ uzavírá materiál svůj japonský pohled, jehož základ zřejmě tvoří nějaký bulletin Evropské komise.

(kou, prvnizpravy.cz, nikkei.com, foto: arch.)