Svátek má: Jitka

Zprávy

Velikost textu:

Welt: Mýtus švédského ráje uprostřed pandemie koronaviru

Welt: Mýtus švédského ráje uprostřed pandemie koronaviru

Evropské země se závistí hledí na Švédsko, které na první pohled lépe zvládá pandemii koronaviru, ale „švédský ráj“ je mýtus, tvrdí německé noviny Die Welt.

Ilustrační foto
16. května 2020 - 06:20

Úmrtnost v zemi je velmi vysoká a počet míst v jednotkách intenzivní péče je malý. Švédský systém zdravotní péče proto představuje riziko zhroucení rychle se zvyšujícím se počtem vážných pacientů.

Během pandemie koronaviru Švédsko odmítlo zavést rozsáhlá karanténní opatření, píše německý deník Die Welt. Zbytek Evropy se závistí hleděl na Švédsko, které se zdálo, že se s krizí lépe vypořádá. „Švédský ráj“ je však mýtem: ve skutečnosti je situace v zemi velmi choulostivá, tvrdí autorka článku Uta Weisseová.

Každý mluví o zvláštní cestě Švédska - to jest odmítnutí zavést přísná omezující opatření v boji proti COVID-19. Školy, školky, kavárny a obchody v zemi jsou otevřené. Pouze ohrožení občané by měli být izolováni a zbytek by měl pokud možno omezit sociální kontakty.

V jiných evropských zemích, kde byla zkrácena pracovní doba, mnozí přišli o práci a firmy si musí půjčovat, roste vůči Švédsku žárlivost, které se na první pohled lépe vypořádává s krizí. Dva ukazatele však dávají příčinu k veškeré pochybnosti ohledně kurzu švédské vlády v krizi s koronavirem, uvádí německé noviny.

Pokud vše půjde podle očekávání švédských úřadů, země utrpí menší ekonomické škody než státy, které zavedly přísná karanténní opatření. Pokud se však situace bude vyvíjet jinak, budou pro Švédsko těžší důsledky, než pro jiné evropské země.

V podmínkách pandemie se švédský zdravotní systém může relativně rychle zhroutit, uvádí článek. Jedním z důležitých ukazatelů je počet úmrtí na koronavirus. Pokud to porovnáme s celkovou populací, ukáže se, že ve Švédsku zemřelo na COVID-19 třikrát více lidí než v Německu (počet obětí COVID-19 přesáhl ve Švédsku 3,5 tisíce).


Další důležité číslo označuje počet lůžek v intenzivní péči. Podle švédského ministerstva zdravotnictví bylo na 100 000 obyvatel na intenzivní péči pouze 5,8 míst. Poté se v zemi objevilo dalších 500 míst pro těžké pacienty s koronavirem. Pokud jde o nemocniční kapacitu přijímat pacienty, Švédsko je na posledním místě v EU. V Německu jsou tyto parametry mnohem lepší, poukazují německé noviny.

Ještě před nástupem koronavirové krize vedl malý počet lůžek v nemocnicích k tomu, že 12% všech pacientů muselo čekat na neodkladné operace déle než čtyři měsíce. Ve Francii je toto číslo 2%, v Německu nulové. Publikace zdůrazňuje, že schůzka s odborným lékařem pro pětinu švédské populace znamená, že musí čekat déle než dva měsíce.

Nedostatky systému zdravotní péče překvapivě nesouvisejí s nedostatkem financování: Švédsko je na druhém místě v EU za Německem, pokud jde o výdaje na zdraví na obyvatele. Ve švédském zdravotnictví také postačují lékaři a zdravotníci.

Současně je švédský státem financovaný systém zdravotní péče neefektivní a nákladný, píše Die Welt. Podle ekonomů je nízká produktivita spojena s nedostatkem finančních pobídek pro zdravotnický personál. Švédští odborníci poukazují na to, že důvodem může být také přemrštěná byrokracie.

Přičemž ještě v roce 1993 bylo ve Švédsku asi 4 300 míst v intenzivní péči, což činilo asi 49,5 míst na 100 tisíc obyvatel. Švédsko bylo tehdy vzorem v oblasti zdravotnictví. Pokud však v 70. letech pacienti platili za lékařské služby z vlastních kapes, tak se poté švédští sociální demokraté rozhodlizorganizovat lékařskou péči pro celou populaci a převést ji na státní financování. Soukromé lékařské praxe byly nahrazeny středisky veřejného zdraví a jejich význam neustále rostl. Na počátku 90. let došlo v důsledku ekonomického poklesu k drastickému snížení kapacit nemocnic.

Dnes je přibližně 40% všech lékařských praxí ve Švédsku v soukromém sektoru, zatímco celkový počet lékařů se po celá desetiletí nezměnil. Od založení zdravotních středisek získává zdravotnická instituce od každého registrovaného pacienta prostředky od státu. Až 95% lékařských postupů je z těchto fondů stále financováno a nezáleží na tom, zda je pacientovi skutečně poskytována péče. Čekání na příjem vždy trvá dlouho. Ve švédském systému zdravotní péče nejsou stanovena preventivní a profilaktická opatření. Pravidelné vyšetření a sledování zdravotního stavu jsou poskytovány pouze pacientům starší 55 let.

Podle profesora lundské univerzity Anderse Anella je švédský systém zdravotní péče velmi pragmatický, priority jsou stanoveny v závislosti na naléhavosti a potřebě. Dlouhé čekací doby jsou však nevyhnutelné jak v nemocnicích, tak ve zdravotnických centrech. Pokud pacient musí čekat několik měsíců na neodkladnou operaci, nemá to dlouhodobý vliv na její úspěch. Ale během čekání musí člověk snášet bolest a nucené omezení a někdy i omezení pracovní schopnosti. Situace je tedy pro pacientycelkově problematická, říká švédský profesor.

Pokud však jde o život ohrožující nemoci, lékařská péče ve Švédsku je nejlepší na světě. Úmrtnost na infarkty, mrtvice nebo rakovinu v zemi je relativně nízká.

V současné době je švédský systém zdravotní péče ponořen do nízké úrovně kapacity, píše německý deník. Země však bude po pandemii čelit potížím, kdy se kliniky budou muset vypořádat s pacienty, kteří jsou nyní na čekací listině kvůli příchodu pacientů vyžadujících naléhavější péči, uzavírá Die Welt.

(kou, prvnizpravy.cz, welt.de, foto: arch.)