Svátek má: Barbora

Zprávy

Velikost textu:

WP: Hádka mezi Macronem a Erdoganem oběma hraje do rukou!

WP: Hádka mezi Macronem a Erdoganem oběma hraje do rukou!

Emmanuel Macron a Recep Tayyip Erdogan mají vnitřní politické problémy, které ale řeší vzájemnými potyčkami, píše The Washington Post.

Recep Erdogan a Emmanuel Macron
30. října 2020 - 10:10

Jejich vzájemné demarše však podle odborníků neopraví ani problém radikalizace muslimů ve Francii, ani hospodářskou krizi v Turecku.

"Mohou to být spojenci v NATO, ale mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem není žádná láska,“ píše Ishaan Taror v deníku The Washington Post. Podle něj v poslední době opakovaně zkřížili meče při různých příležitostech: od občanské války v Libyi po konflikt v Náhorním Karabachu. Ale nyní jejich spor dosáhl nových výšin.

Faktem je, že Emmanuel Macron se ujal problému praktikování islámu ve Francii. Uvedl, že někteří muslimové šíří myšlenky, které jsou v rozporu s hodnotami samotné Francie. Důvodem je brutální vražda učitele, který předváděl svým studentům karikatury proroka Mohameda.

Erdogan, který rád hájí práva muslimů v jiných zemích, na to reagoval slovy, že Macron nerespektuje zásady náboženské svobody ve Francii. Erdogan dokonce řekl, že „Macron potřebuje psychiatrickou léčbu.“ Paříž reagovala odvoláním velvyslance z Ankary. Erdogan poté vyzval muslimy, aby bojkotovali francouzské zboží ze solidarity s bratry ve Francii, kteří byli podle tureckého vůdce oběťmi pronásledování srovnatelného s pronásledováním Židů před druhou světovou válkou.

Erdoganovo odvolání však mělo malý dopad na ostatní arabské země. Například politické síly Libanonu požadovaly pouze větší náboženskou toleranci - faktem je, že Macron aktivně podporuje libanonské reformy. Takže i když jsou slyšet výzvy k bojkotu, nepřitahují velkou pozornost.


Myšlenka bojkotu přišla z úst Erdogana v den, kdy turecká měna, lira, dosáhla rekordních minim. Turecké úřady současně vynaložily na podporu měny 134 milirad dolarů. To tureckou ekonomiku značně zatěžovalo, píše autor článku, a téměř ji vedlo ke krizi platební bilance.

Všechny nedávné agresivní akce Turecka v mezinárodním prostoru - včetně podpory Ázerbájdžánu při střetu s Arménií a konfrontace s Kyprem a Řeckem - dávají Erdoganovi příležitost využívat nacionalistické nálady k přehlušení vnitřních problémů v zemi. A bez ohledu na to, co Západ dělá, je nepravděpodobné, že bude schopen změnit chování tureckého vůdce, říkají tvrdí odborníci.

Macron má však také vnitřní politickou motivaci k provádění současné politiky. Věří, že kroky k regulaci islámu ve Francii mu pomohou vyrovnat se s krajně pravicovými náladami. Konfrontace s Erdoganem může navíc podtrhnout jeho image hlavního obránce evropských zájmů na světové scéně. Poměrně mnoho evropských politiků se shromáždilo kolem Macrona během Erdoganovy rétoriky, konstatuj deník

„Oba snili o této bitvě. Macron a Erdogan v sobě našli svého ideálního nepřítele. Kupodivu tato hádka hraje do rukou obou vůdců - jak na domácí, tak z hlediska zahraničněpolitického vlivu,“ cituje autor článku názor odborníků. Je pro ně tedy jednodušší vzájemně se konfrontovat, než přímo řešit problémy. Například Erdogan bude brzy muset čelit následkům své zahraniční politiky a Macron - s domácím idealismem.

Odborníci tedy tvrdí, že by bylo pro Macrona lepší přímo se vypořádat s problémem asimilace muslimů na předměstích, z čehož vychází jejich radikalismus, a nepokoušet se regulovat náboženství, které zahrnuje téměř 2 miliardy mírumilovných lidí po celém světě, tvrdí The Washington Post. Je však třeba poznamenat, že článek amerického deníku vyšel ještě před napadením věřících v kostele fanatickým islamistou ve městě Nice, kde nožem zabil tři lidi, přičemž jedné z obětí uřízl hlavu.

(kou, prvnizpravy.cz, washingtonpost.com, foto: arch.)