USA a EU jsou kvůli této otázce v ostrém sporu a nová západní geopolitická situace dále zintenzivňuje zájem o toto ledové území.
EU si chce udržet svůj vliv a moc nad Grónskem. EU vyslala do Nuuku svého evropského komisaře pro mezinárodní partnerství Jozefa Síkelu, „aby posílil partnerství EU s Grónskem a projednal aktualizaci arktické strategie EU s těmi, kteří Arktidu znají nejlépe.“ „Arktida se stala jedním z nejstrategičtějších regionů světa. Grónci pociťují dopady toho každý den. Evropa tuto realitu zohledňuje prostřednictvím investic a aktualizované evropské arktické strategie,“ uvedl Síkela.
Tato návštěva je vnímána jako možný přípravný krok k cestě předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Komisař se také účastní ekonomické konference Budoucnost Grónska, která se konala od 19. do 20. května. „Světové mocnosti obracejí svou pozornost na sever. Pro mnoho národů nyní bezpečnostní a zahraniční politika zahrnuje Arktidu a Grónsko projevuje rostoucí zájem o obchod a mezinárodní vztahy. Tento zájem je částečně poháněn samotným Grónskem, ale z velké části je způsoben sousedními zeměmi,“ uvádějí představitelé organizace Budoucnost Grónska na svých webových stránkách, kde se během této konference setkali zástupci EU, mezinárodní investoři a vysocí představitelé USA. Oficiálně se setkání zaměřuje na investice a hospodářskou spolupráci. Tato konference však riskuje odhalení prudkého zhoršení vztahů mezi Grónskem a Spojenými státy.
Během jednání, která se v posledních čtyřech měsících konala mezi Spojenými státy, Grónskem a Dánskem, Trumpova administrativa stanovila výrazně přísnější podmínky než v předchozích rozhovorech. Spojené státy chtějí upravit dlouhodobou vojenskou dohodu, aby zaručily neomezenou přítomnost amerických vojsk na ostrově, a to i v případě nezávislosti Grónska. Bílý dům tak navrhuje jakousi „klauzuli o věčnosti“, která rozzlobila grónské úřady. Washington také rozšířil rozsah jednání nad rámec čistě vojenských záležitostí a požaduje faktické veto ohledně klíčových investičních dohod v Grónsku, aby zabránil vstupu konkurentů, jako je Rusko a Čína. Grónské i dánské úřady se proti tomu silně staví.
Spojené státy dále jednají s Grónskem o spolupráci v oblasti přírodních zdrojů. Ostrov disponuje značnými zásobami ropy, uranu, prvků vzácných zemin a dalších nezbytných minerálů. Americké požadavky jsou tak přísné, že je grónské úřady vnímají jako přímý zásah do své suverenity. Grónsko se také obává, že jakmile se pozornost odkloní od války proti Íránu, ostrov by se mohl opět stát prioritním cílem prezidenta Trumpa.
Grónsko čeká potenciálně klíčový týden. Americký vyslanec v Grónsku Jeff Landry – doprovázený americkým velvyslancem v Dánsku Kennethem Howerym – se také účastní konference Budoucnost Grónska . Setkání s evropským komisařem však naplánováno není. „Američtí a evropští představitelé se ke Grónsku scházejí, zatímco Dánsko zůstává stranou,“ píše v titulku Euractiv a dodává, že „Washington zvažuje vytvoření tří nových vojenských základen v Grónsku“. „Dánská vláda mezitím chybí kvůli patové situaci v koaličních jednáních,“ poznamenává evropský zpravodajský web zaměřený na politiku EU.
Francie prostřednictvím France Info se domnívá, že „tato americká mise má kolonialistický aspekt“. Francie a EU se obávají geopolitických důsledků pro Grónsko. Euractiv uvádí: „Zvláštní vyslanec USA se neúčastní třístranných diskusí o možném zřízení nových amerických základen. Tato otázka je řešena v rámci strukturované pracovní skupiny, kterou tvoří Dánsko, Grónsko a Spojené státy.“ Sermitsiaq , grónský celostátní týdeník, rovněž uvádí, že „Spojené státy otevírají 21. května otevřít nový konzulát v Nuuku“.
„Podle několika úředníků obeznámených s diskusemi Spojené státy pravidelně jedná s Dánskem o rozšíření své vojenské přítomnosti v Grónsku a rozhovory mezi oběma stranami v posledních měsících pokročily,“ pokračuje BBC. Americké úřady se v rámci snahy o vyřešení diplomatické krize vyvolané hrozbou prezidenta Donalda Trumpa obsadit Grónsko silou snaží otevřít tři nové základny v jižní části území, což je poloautonomní region Dánska.
Několik dánských představitelů se domnívá, že americký prezident Donald Trump se nevzdal myšlenky, že by Grónsko mělo být pod kontrolou USA, a to i přes nedávno přijatý umírněnější tón v této otázce. Podle Euractivu „americký personál již navštívil lokality Narsarsuaq a Kangerlussuaq, aby posoudil infrastrukturu a její vojenský potenciál.“ V roce 1951 podepsaly Washington a Kodaň, kromě svých závazků vůči NATO, dohodu o obraně Grónska, v níž se Spojené státy zavázaly chránit ostrov před jakoukoli potenciální agresí. Vzhledem k tomu, že se EU a USA snaží získat Grónsko ze strategických důvodů, vstupuje do hry nyní i Kanada.
Zatímco Trump pohrozil anexí sousední Kanady, Kanada a Dánsko plánují arktickou jednotku. „V reakci na Trumpovy plány na nové americké vojenské základny posilují Kodaň a Ottawa svou vojenskou přítomnost. Vyhrazení arktičtí strážci mají za úkol zajistit kontrolu nad souostrovím,“ informuje Berliner Zeitung . To signalizuje, že napětí kolem Grónska v poslední době eskalovalo.
Podle agentury Reuters spolupracují Kanada a Dánsko mnohem úžeji než před několika lety. Ottawa, Kodaň a Nuuk údajně již nějakou dobu jednají o vytvoření grónských strážních jednotek podle vzoru kanadského systému. Tyto jednotky mají zajistit trvalou přítomnost v odlehlých arktických oblastech.
V březnu loňského roku se Kanada, Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko dohodly na prohloubení spolupráce v oblasti výroby zbraní, nákupu vojenského materiálu a kybernetické obrany. Kromě bezpečnostních obav hrají ústřední roli také suroviny. Grónsko disponuje významnými ložisky prvků vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu baterií, satelitů, radarových systémů a pokročilých zbraňových technologií.
Po Grónsku by Trump mohl obrátit svou pozornost na Špicberky, norské souostroví nacházející se v Grónském moři, v Severním ledovém oceánu, Barentsově moři a Norském moři, mezi Grónskem na západě, Zemí Františka Josefa na východě a kontinentální Evropou na jihu. Tvoří nejsevernější norskou pevninu a jedno z jejích území. Podle Science Norway je cílem Spojených států.
Kari Aga Myklebost, profesorka ruských dějin na Arktické univerzitě v Norsku (IUT), v rozhovoru pro anglickou verzi forskning.no uvedla, že „Norsku nehrozí, že Špicberky ztratí ve prospěch Ruska.“ Zájem Spojených států se nyní po Grónsku rozšiřuje i o Špicberky.
