Přinášíme vám třetí díl z cyklu „Grónsko jako arktický uzel moci“, který navazuje na předchozí články o vzniku americké přítomnosti a o tajném městě pod ledem. Tentokrát se zaměřujeme na současnou podobu někdejší základny Thule, dnes přejmenované na Pituffik Space Base, a na to, proč se z ledové pustiny stal klíčový článek globálního systému včasného varování.

Srdcem celé základny je modernizovaný radar AN/FPS-132, označovaný jako Upgraded Early Warning Radar. Jde o masivní fázované pole umístěné v charakteristickém kopulovitém krytu, které dokáže ve zlomcích sekund zachytit start balistické rakety směřující přes severní pól. Tento typ radaru navazuje na původní systém BMEWS, který v Grónsku fungoval už od roku 1961, ale dnešní verze má výrazně vyšší přesnost i výkon a dokáže rozlišovat jednotlivé objekty v hustém provozu balistických a kosmických drah.

Radar v Pituffiku je napojen na globální architekturu Integrated Missile Warning and Missile Defense a jeho data se v reálném čase kombinují s informacemi ze satelitních systémů SBIRS a dalších senzorů. Výsledkem je obraz, který poskytuje nejvyššímu politickému a vojenskému velení informace během desítek sekund od startu potenciální hrozby, což je rozhodující časový prostor pro prevenci katastrofického omylu nebo eskalace konfliktu.

Na provoz radarů a vyhodnocování dat dohlíží především 12th Space Warning Squadron, jednotka amerických Kosmických sil, která má na starosti nejen Pituffik, ale i další klíčové senzory systému včasného varování. Jejím úkolem není boj, ale nepřetržitý dohled nad tím, aby žádný potenciální útok nezůstal bez povšimnutí a aby informace o něm byly okamžitě předány spojeneckým strukturám.

Zatímco v šedesátých letech zde působily tisíce vojáků a civilních zaměstnanců, dnes má Pituffik zcela jiný charakter. Trvale zde slouží přibližně 150 příslušníků amerických ozbrojených sil a celková komunita základny, včetně kontraktorů a podpůrného personálu, čítá zhruba šest set lidí. Z někdejšího města v ledu se stal vysoce specializovaný technologický uzel, kde je klíčová spolehlivost senzorů a datových toků, nikoli počet zbraní nebo letadel.

Strategická hodnota Pituffiku vyplývá z jeho polohy. Severní pól zůstává nejkratší trasou pro mezikontinentální střely mezi Ruskem a Severní Amerikou a právě Grónsko leží v ideálním místě, aby tuto polární bránu pokrývalo. Základna je zároveň zapojena do širší sítě sledování kosmického prostoru v rámci struktur NORAD a její radar přispívá k monitorování objektů na nízkých oběžných drahách, včetně úlomků a manévrů satelitů.

V době, kdy se stále více států snaží rozvíjet balistické a hypersonické zbraně a kdy se otevřeně hovoří o militarizaci vesmíru, získává Pituffik nový význam. Nejde o základnu, odkud by se vedla válka, ale o místo, kde se o válce může rozhodnout, protože včasné varování je jediným způsobem, jak zabránit tragické eskalaci způsobené chybnou interpretací dat.

Psali jsme: Město pod ledem. Camp Century a tajný plán Iceworm

Základna, která slyší dřív, než raketa dopadne, tak dnes patří k pilířům globální bezpečnosti. Bez jediného vystřeleného náboje vytváří prostor pro racionální rozhodování v okamžiku největšího napětí. Ve čtvrtém díle série se podíváme na to, jak Dánsko v Arktidě prosazuje svou suverenitu pomocí malých specializovaných jednotek a proč je obrana Grónska dnes stejně politickou jako vojenskou otázkou.

(Chmelík, prvnizpravy.cz, foto: aiko)

Zdroje: 1. https://www.northcom.mil/About-USNORTHCOM/NORAD; 2. https://en.wikipedia.org/wiki/Pituffik_Space_Base; 3. https://en.wikipedia.org/wiki/AN/FPS-132