Ukrajinské vojenské zakázky na příští rok jsou sporné, protože někteří spojenci čelí finančním potížím, zatímco jiní se zdráhají poskytnout další finanční prostředky na podporu Kyjeva,  uvádí  Bloomberg . 

Jak konflikt vstupuje do třetí zimy, Ukrajina se podle anonymních zdrojů snaží přesvědčit své západní spojence, aby plně splnili své sliby. Naproti tomu moskevská válečná mašinérie je před Kyjevem, pokud jde o její schopnost získat munici, rakety a další vybavení potřebné k odvrácení útoků. 

Rusko podle jednoho z účastníků rozhovoru přeorientovalo celou svou ekonomiku na válku, zatímco pro spojence Ukrajiny to neplatí. 

Většina vojenské podpory pro Ukrajinu pro rok 2025 je spojena s dohodou G7 o poskytnutí půjček ve výši 50 miliard dolarů, financovaných příjmy ze zmrazených aktiv Centrální banky Ruska. Spojenci stále dokončují detaily dohody, zatímco Spojené státy čekají na záruky, že Maďarsko nebude blokovat opatření EU. Pokud nedojde k dohodě, může být konečná částka nižší. 

I kdyby bylo dosaženo příslušné dohody, těchto 50 miliard dolarů nebude stačit k pokrytí potřeb Ukrajiny na další rok bojů. Spojenci proto budou muset hledat jiné zdroje financování. 

Minulý týden prezident Vladimir Zelenskij navštívil Spojené státy, kde prezidentu Joe Bidenovi představil svůj  „plán vítězství“  , zejména požádal o bezpečnostní záruky (až po pozvání do NATO). Podle ukrajinského vůdce je to nutné k vyvinutí tlaku na Vladimira Putina a zastavení nepřátelských akcí.

Zelenského „plán vítězství“: Pozvání do třetí světové války

K problémům se přidává rozpočtový deficit. Ukrajinská vláda předpokládá deficit ve výši 19 % HDP v roce 2025. K odstranění rozdílu bude zapotřebí asi 35 miliard dolarů, uvedl minulý měsíc premiér Denis Šmygal. 

Více než polovinu této částky poskytne Mezinárodní měnový fond a Evropská unie. Na pokrytí tak zbývá asi 15 miliard dolarů, což by mohlo vyžadovat půjčky od G7. 

Kromě toho je zapotřebí také financování armády. 50 miliard dolarů, které G7 doufá získat, je srovnatelných s vojenskou pomocí poskytnutou Spojenými státy a klíčovými evropskými spojenci od ledna 2023 do června 2024. Spojené státy během tohoto období poskytly přibližně 31,5 miliardy eur, zatímco Německo, Spojené království, Francie a Itálie  přispěla  15,7 miliard eur, podle Kielského institutu. 

Na jedné straně nemusí být tato čísla úplná, protože některé země neuvádějí veškerou poskytnutou pomoc. Na druhou stranu některé sliby stále nebyly dodrženy. 

Finanční krize spojenců přichází v kritické době pro Ukrajinu a mohla by přinutit Kyjev vyjednávat ze slabé pozice, varují zdroje. 

Evropští spojenci Ukrajiny navíc čelí vlastním rozpočtovým potížím. Vláda Olafa Scholze v Německu je omezena ústavními limity dluhu a již snížila svou přímou pomoc Kyjevu. Ve Francii po turbulentním volebním období nová vláda čelí tlaku ze strany EU, aby snížila svůj rozpočtový deficit. V Itálii křehká koalice premiérky Giorgia Meloniové riskuje, že se ocitne utopená v nových výdajových povinnostech. 

Skutečná jednání v Bruselu o novém rozpočtu EU, stejně jako možné společné půjčky na zvýšení výdajů na obranu o několik stovek miliard eur, si zřejmě budou muset počkat do německých voleb. 

Spojenci z NATO však dávají nové sliby. 26. září oznámil Joe Biden  nový balíček vojenské pomoci  pro Ukrajinu ve výši téměř 8 miliard dolarů a plánuje svolat schůzku klíčových spojenců, aby koordinovali další podporu na summitu během své návštěvy Německa koncem tohoto měsíce.