Svátek má: Andrea

Zprávy

Velikost textu:

Zbytečný americko-ruský summit?

Zbytečný americko-ruský summit?

Pokud chce Biden opravdu zachránit summit a přinést hodnotné výsledky, je nezbytný úplně jiný přístup, píše se v článku National Interest.

Ilustrační foto
15. června 2021 - 09:01

Vzhledem k špatnému stavu americko-ruských vztahů jsou očekávání smysluplných a věcných výsledků summitu prezidenta Bidena s Vladimírem Putinem skromnější, než je tomu u těchto událostí obvyklé. Přesto mohou být stále příliš optimističtí. Oba prezidenti mají motivaci nenechat rozhovory úplně vybuchnout a skončit vzájemnými projevy plnými jedu Nejpravděpodobnějším výsledkem jsou však prázdná komuniké odkazující na „konstruktivní diskuse“ a „upřímnou, ale srdečnou výměnu názorů na řadu důležitých otázek“.

Taková diplomatická situace nebude a nemůže zakrýt prohlubující se a nebezpečné zhoršení dvoustranných vztahů. Washington má neustále se rozšiřující seznam stížností proti Moskvě, přičemž v čele seznamu je údajné zasahování do vnitřních politických záležitostí Spojených států a dalších demokracií a obvinění z kybernetických útoků se rychle zvyšují . Američtí vůdci však zůstávají slepí vůči svým vlastním provokacím. Typickou americkou vyjednávací strategií při jednání s protivníky je předložit prémiový seznam stížností a požadovat ústupky, které se v každém bodě rovnají přímé kapitulaci. Naopak, jakékoli nabízené ústupky USA se pohybují od hubených po neexistující. Je to podstata kapitulační diplomacie a přesně zachycuje jednání Washingtonu s Ruskem během doby po studené válce.



Pokud chce Biden skutečně zachránit summit a přinést hodnotné výsledky, je nezbytný úplně jiný přístup. Důležitým počátečním krokem by bylo uznat, že některá opatření, která Washington a jeho spojenci v NATO podnikli, byla hluchá a bezdůvodně provokativní vzhledem k základním zájmům Ruska. Tomuto popisu odpovídá rozhodnutí rozšířit NATO , nejmocnější vojenskou alianci v historii, na západní hranici Ruska začleněním tří pobaltských republik.  Rozmístění amerických sil u některých nových východoevropských členů NATO představuje další provokaci a neustálou sérii vojenských cvičení NATO (tj. válečných her) na prahu Ruska, a to jak v Pobaltí, tak v Černém moři, odráží aroganci i nerozvážnost. Odstoupení USA od Smlouvy o jaderných silách (INF) a Dohoda o otevřeném nebi rozhodně napětí vůči Rusku nezmírnilo.

Seznam provokací pokračuje. I když si američtí vůdci si stěžují na zasahování Kremlu do politiky demokratických národů, odmítají připustit, že se Washington na konci roku 2013 a počátkem roku 2014 bezostyšně vměšoval a pomáhal demonstrantům sesadit zvolenou proruskou vládu Ukrajiny. V současné době se Washington otevřeně staví na stranu ruského opozičního vůdce Alexeje Navaľného v jeho politických bojích proti Putinovi a protestujících usilujících o vyloučení spojence Kremlu Alexandra Lukašenka v Bělorusku.   

USA a NATO se bohužel zdají být připraveny zaujmout ještě více konfrontační postoj. Komuniké z právě skončeném summitu NATO otevřeně odkazuje na Rusko jako „hrozbu“,  ve výrazném kontrastu s odkazy na Čínu, která představuje pouze „výzvy“. Západní rusofobie zůstává intenzivní a tvrdá.

Být realistickým ohledně požadavků USA a projevit ochotu dělat smysluplné ústupky by vytvořilo cestu k úspěšnému summitu a možná i průlomu ve vztazích Washingtonu s Ruskem. Nátlak na Putina, aby přijal opatření proti hackerským gangům, založených v Rusku, je zcela rozumné a dosažitelné. Trvání na tom, aby Rusko vrátilo Krym Ukrajině, je zjevným nerozumem. Američtí vůdci mohou mít důvod být naštvaní na ruské zasahování do amerických politických záležitostí, ale musí být mnohem konkrétnější ohledně toho, co představuje nepřijatelné „zasahování“. Nejváženější národy (včetně Spojených států a jejich nejbližších spojenců) se zapojují do silných public relations a propagandistických kampaní, takže vyčlenit Rusko pro pobouření a odplatu kvůli těmto aktivitám je pokrytecké a zbytečné. Ukládání ekonomických sankcí v reakci na to, jak to USA stále činí, je ještě horší.


Zásadní je větší realismus ohledně požadavků, ale také vytvoření seznamu lákavých ústupků. Bylo by téměř nemožné, aby USA zrušily počáteční pošetilost rozšiřování členství v NATO, místo aby tomuto institucionálnímu dinosaurovi ze studené války poskytly zasloužený důchod, když se Sovětský svaz rozpadl. Ale Biden by mohl zaujmout stanovisko, že dveře NATO jsou nyní zavřené a že USA budou vetovat veškeré úsilí o vstup Ukrajiny nebo Gruzie do Aliance. Vyhlídka na členství Ukrajiny v NATO a západních silách umístěných na ukrajinské půdě překročí jasně červenou čáru pokud jde o Rusko. Reakce Moskvy by pravděpodobně byla podobná reakci USA, kdyby další velmoc, řekněme Čína, chtěla zahrnout Kanadu nebo Mexiko do vojenské aliance, které dominuje.

Další nabízené ústupky by mohly zahrnovat znovuotevření jednání o návratu USA ke smlouvě INF a Dohodě o otevřeném nebi. Takové kroky by v každém případě prospěly nejlepším zájmům Ameriky a také zmírnily znepokojivé vojenské napětí v Evropě, takže Washington by byl obzvláště moudrý, kdyby  navrhl tento krok. Dalším klíčovým ústupkem by bylo ukončit americké rozmisťování vojenských sil ve východní Evropě a dramaticky snížit rozsah, blízkost a frekvenci vojenských cvičení NATO poblíž ruských hranic. Bylo by tedy rozumné tlačit na Putina, aby stáhl některé ze svých vlastních sil, které jsou v současné době rozmístěny poblíž hranic členů Aliance.

Bohužel je nepravděpodobné, že by Biden podnikl některý z těchto kroků, natož všechny. Místo toho budeme pravděpodobně svědky prázdného, poněkud chladného summitu a počítejme s tím, že budeme mít štěstí, pokud schůzka nepřinese ještě hlubší zmrazení bilaterálních vztahů. Bez podstatných a prospěšných změn se však Spojené státy a Rusko budou nadále ubírat směrem k nebezpečné, potenciálně katastrofické konfrontaci, končí článek Ted Galen Carpenter, vedoucí pracovník v bezpečnostních studiích v Cato Institute, autor 12 knih a více než 900 článků o mezinárodních záležitostech. Jeho nejnovější knihou je NATO: Nebezpečný dinosaurus (2019).

(rp,prvnizpravy.cz,nationalinterest,foto:arch.)