Evropský systém emisních povolenek ETS 2, který má nově zasahovat i sektor dopravy a budov, se může v příštích letech stát jedním z nejdražších a nejkontroverznějších nástrojů zelené politiky. Česká národní banka (ČNB) upozorňuje, že maximální cena povolenky by v roce 2027 mohla dosáhnout 57 eur, tedy téměř 1 400 Kč. Tento odhad vychází z původního cenového stropu 45 eur z roku 2020, navýšeného o inflaci až do roku 2027.
„Pro odhad dopadů ETS 2 do domácí inflace vycházíme z maximální ceny povolenky v cenách roku 2020 ve výši 45 EUR. Ta se ale postupně navyšuje o průměrnou inflaci HICP v EU27, která v roce 2024 oproti roku 2020 činila 22,6 %. Za předpokladu 2% inflace pro další roky by výsledná limitní úroveň pro cenu povolenky byla na začátku roku 2027 oproti roku 2020 vyšší o cca 28 %, tedy okolo 57 EUR,“ stojí ve zprávě ze srpna 2025, pod kterou jsou podepsaní ekonomové Jan Hošek, Pavla Netušilová, Radek Šnobl. 57 eur je v přepočtu bezmála 1 400 Kč.
Podle investora a menšinového akcionáře ČEZ Michala Šnobra se na současné situaci podepsala i česká politická reprezentace.
„Je to důsledek rozhodnutí vlád Andreje Babiše a Petra Fialy, které se aktivně zapojily do prosazování Green Dealu a mechanismu ETS. Tím připravily domácnosti i průmysl na výrazné zdražení,“ míní Šnobr.
Ekonom Lukáš Kovanda varuje, že veřejnost je často mylně uklidňována aktuálními tržními cenami.
„Současné ceny povolenek neodrážejí to, co nás čeká. Termínové kontrakty jsou už nyní blízko slíbenému stropu, což znamená, že v praxi mohou být ceny ještě vyšší,“ říká Kovanda.
Dopady na české domácnosti mohou být dalekosáhlé. Povolenky se totiž promítnou do cen pohonných hmot, tepla a elektřiny. ČNB zároveň upozorňuje, že celý mechanismus ETS 2 ještě není finálně dojednán na evropské úrovni. Přesto trh už nyní počítá s vysokými hodnotami, které mohou zásadně ovlivnit rozpočet každé rodiny.
Z makroekonomického pohledu jde o dvojí zásah. Jednak do kupní síly domácností, jednak do konkurenceschopnosti průmyslu. Firmy čelící drahým povolenkám mohou zdražovat své výrobky nebo omezovat výrobu. To může vést ke ztrátě pracovních míst a nižšímu ekonomickému růstu. Kritici také upozorňují, že emisní povolenky v současné podobě fungují spíše jako skrytá daň než jako efektivní ekologický nástroj.
Protiargumenty zelených politiků hovoří o nezbytnosti snižování emisí a přechodu na čisté zdroje energie. Avšak v realitě české ekonomiky, která je energeticky náročná a z velké části stále závislá na fosilních palivech, mohou povolenky znamenat prudký sociální i hospodářský šok.
Pokud se odhady ČNB naplní, budou občané platit povolenky nejen přímo v cenách energií, ale nepřímo i skrze zdražování zboží a služeb. To by mohlo v příštích letech patřit k nejvýznamnějším inflačním tlakům, s nimiž se Česko setká.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: x)
