Modrooký samuraj z Londýna. Jak se William Adams stal legendou
Příběh anglického námořníka, který se stal samurajem, inspiroval román Šógun a dodnes fascinuje nejen Japonsko, ale i celý svět.
Bugsy Siegel a Las Vegas: mafián, který dal poušti světla
Bugsy Siegel spojil mafii, Hollywood a hazard a proměnil zapomenutou poušť v Las Vegas, město světel, kasin a velkých snů.
Grónsko, Vikingové a Amerika: příběh objevu dávno před Kolumbem
Vikingové objevili Ameriku staletí před Kolumbem. Z Grónska vyrazili za lepší půdou, ale střet s domorodci skončil násilím a ústupem.
10 legendárních pokladů, které lidstvo možná nikdy nenajde
Zlato na dně moří, šifry bez klíče a poklady pohřbené pod městy. Některé legendy přežily staletí a jejich rozuzlení se stále vzdaluje.
Euskara: největší lingvistická záhada Evropy
Euskara je jazyk bez jakýchkoli známých příbuzných. V Pyrenejích přežil tisíce let a dodnes patří k největším lingvistickým záhadám Evropy.
Kdy lidé poprvé rozdělali oheň? Objev z Anglie přepisuje dějiny
Nález ohniště starého asi 400 tisíc let v jižní Anglii výrazně mění pohled na to, kdy lidé dokázali oheň vědomě ovládat.
Tajemství králů z karet a jejich skrytý historický význam
Kdo jsou čtyři králové z balíčku karet a proč má každý z nich jinou tvář i příběh? Za obyčejnou hrou se skrývá fascinující dědictví evropských dějin.
Hammurabi: autor prvního zákoníku lidstva
Vládce starověkého Babylónu vytvořil zákoník, který krutostí i smyslem pro řád ovlivnil právo civilizací a dodnes fascinuje historiky.
Jak se starověká svastika proměnila v symbol nacismu
Příběh svastiky od starověkého symbolu štěstí k emblému nacismu ukazuje, jak lze archeologii a minulost zneužít ideologií.
Kamenné ptačí paláce Osmanské říše v Istanbulu
Na zdech istanbulských mešit a paláců přežívají nenápadné kamenné ptačí paláce, které svědčí o duchovním vztahu Osmanů k přírodě, architektuře i soucitu.
Orel z mincovny: skutečný pták za legendou amerických mincí
Skutečný orel jménem Peter žil u filadelfské mincovny a stal se inspirací jedné z nejslavnějších mincovních legend USA.
Proč byla tetování ve starověkém Řecku znakem hanby a trestu
Ve starověkém Řecku byla tetování spojena s ponížením, otroctvím a zradou. Nesloužila jako ozdoba, ale jako trvalé veřejné stigma.
Proč se lidé ve středověku báli koupání a považovali ho za hřích
Ve středověké Evropě byla osobní hygiena považována za nebezpečnou či nemravnou. Strach z vody ovlivňoval každodenní život i šíření nemocí.
Největší armáda Říma: kolik vojáků chránilo impérium
Římská armáda patřila k největším vojenským strukturám starověku. V době svého maxima mohla čítat až kolem 600 tisíc mužů a odrážela proměnu i krizi říše.
Nepřehlédněte
Tři slavní objevitelé se ztratili a omylem změnili svět
Kolumbus i portugalští mořeplavci hledali cestu do Indie, ale omylem objevili nové světy a navždy změnili dějiny lidstva.
Macinka utnul zelené neziskovky a vzkázal Hradu: Turka se nevzdáme
Ministr zahraničí a životního prostředí Petr Macinka v Přísně tajné otevřeně popsal spor s prezidentem Pavlem, boj o Filipa Turka, škrty zeleným neziskovkám i zákulisí nové vlády.
Nejčtenější
„Nezodpovědný turista“ z vězení rovnou k premiérovi. Co na tom nesedí?
Zadržený Čech se po více než 500 dnech ve venezuelském vězení vrátil armádním speciálem. Vítali ho ministři i premiér. Publicista Karel Strakoš klade nepohodlné otázky.
Mocenský experiment Hradu budí obavy a rozehrává nebezpečnou hru
Prezident Petr Pavel svými kroky a výroky rozkolísal pravidla moci. Podle Petra Holce a Jana Kubáčka nejde o omyl, ale o záměrnou manipulaci s kompetencemi státu.
Já, oplzlý stařec a Katerina Demetrashvili
Podívanou kolem schvalování vlády jsem nesledoval, ale některým větám se nedalo uniknout, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Karel Petřík.
