Čína tento týden přitvrdila v hospodářském sporu s Japonskem a oznámila, že zakazuje vývoz položek označovaných jako zboží a technologie dvojího užití, pokud jsou určeny pro vojenské uživatele, vojenské účely nebo jiné koncové použití, které by podle Pekingu přispívalo k posílení japonských vojenských schopností. Opatření bylo prezentováno jako krok na ochranu národní bezpečnosti a zároveň jako plnění mezinárodních závazků v oblasti nešíření citlivých technologií. Prakticky však přichází v momentu, kdy se politické napětí mezi oběma zeměmi znovu vyostřilo kvůli Tchaj-wanu a kvůli tomu, jak Tokio veřejně popisuje možné scénáře vojenské krize v regionu.
Z čínského pohledu jde o přímou reakci na výroky z japonské strany, které Peking označil za provokativní a za zneužívání otázky Tchaj-wanu k ospravedlnění posilování obrany. V posledních týdnech zaznívalo z Tokia tvrdší vymezování vůči možné čínské akci proti ostrovu, včetně argumentu, že takový vývoj by se mohl dotýkat samotné bezpečnosti Japonska. Čína tradičně trvá na tom, že Tchaj-wan je její vnitřní záležitost, a jakékoli zahraniční náznaky možné intervence interpretuje jako překročení červené linie. Exportní zákaz proto v Pekingu funguje nejen jako technické opatření, ale i jako signál pro širší okruh regionálních partnerů, že zapojování se do případného konfliktu může mít okamžité ekonomické náklady.
Samotný rámec opatření je formulován tak, aby se vyhnul dojmu plošného embarga na veškerý obchod s Japonskem. Směřuje na segment, který je v současné geopolitice nejcitlivější, tedy na technologie a materiály, které lze použít v civilních produktech, ale zároveň i v armádních systémech. V praxi se tak do centra pozornosti dostávají komponenty pro bezpilotní prostředky, vybrané materiály a prvky využívané při výrobě mikroelektroniky, případně další položky relevantní pro moderní zbrojní průmysl. Právě zde bývá hranice mezi civilním a vojenským využitím nejtenčí, což dává regulátorovi široký prostor pro výklad, kdo je konečný uživatel a zda daný export přispívá k posílení vojenských schopností.
Tokio reagovalo ostře. Japonská vláda označila čínské omezení za nepřijatelné a vyjádřila obavy, že Peking může postupně rozšiřovat restrikce i na další strategické komodity. V japonské debatě se okamžitě vrátilo téma vzácných zemin, tedy skupiny surovin klíčových pro řadu průmyslových oborů včetně automobilového sektoru, elektroniky i obranných aplikací, kde zůstává Japonsko na Číně významně závislé. Přestože aktuální krok není automaticky totožný s plošným zastavením dodávek, už samotná nejistota může působit jako brzda investičních rozhodnutí a jako faktor pro přecenění rizika v dodavatelských řetězcích.
Tlak na technologické a surovinové toky má navíc časování, které zvyšuje jeho dopad. Japonsko v posledních letech zrychlilo modernizaci obrany a navyšuje rozpočty, přičemž svou bezpečnostní politiku stále častěji rámuje hrozbami v okolí, včetně situace kolem Tchaj-wanu. Čínské vedení naopak dává najevo, že jakékoli institucionální nebo vojenské přibližování Japonska ke scénářům podpory ostrova bude považovat za přímé ohrožení. Exportní kontrola v sektoru dvojího užití tak v této logice funguje jako měkká páka, která má Tokio odradit, a současně jako výstraha, že v případě další eskalace nemusí zůstat jen u jedné kategorie zboží.
Ještě důležitější je, že současný krok nezůstává izolovaný. Ve stejný den či krátce po vyhlášení zákazu Peking oznámil také nové obchodní řízení, tentokrát v podobě antidumpingového šetření u jedné z chemikálií používaných při výrobě polovodičů. To posiluje dojem, že Čína kombinuje bezpečnostní argumenty a obchodní nástroje do jednoho balíku nátlaku, který má Tokiu ukázat, že spory o Tchaj-wan se mohou rychle přelít do oblasti, kde je Japonsko zranitelné. Pro trh je pak důležité i to, že podobné kroky zvyšují riziko řetězové reakce, kdy firmy začnou předzásobovat, diverzifikovat nebo přesouvat objednávky, čímž se krátkodobě zvedají ceny a rostou náklady na logistiku a pojištění.
Historická zkušenost navíc ukazuje, že v období politických krizí se právě vzácné zeminy a citlivé technologické komponenty často stávají nejviditelnějším symbolem ekonomického nátlaku. Už v minulosti se při sporech mezi oběma zeměmi objevovaly epizody, které podniky interpretovaly jako varování, že dodávky strategických surovin mohou být využity jako páka. Současná situace je ale komplikovanější, protože technologická provázanost regionu je hlubší a zároveň se překrývá s širším globálním trendem, kdy státy stále častěji používají exportní kontroly a investiční screening jako nástroj geopolitiky.
Psali jsme - Štefec: Rusko a Čína musí začít používat „americké“ metody vůči USA
Pro regionální partnery Číny má proto aktuální krok i další rozměr. Nejde jen o bilaterální spor Pekingu s Tokiem, ale o sdělení, že bezpečnostní červené linie budou Číňané hlídat i ekonomickými prostředky a že účast na scénářích odstrašení, případně na logistické či technologické podpoře, může vyvolat cílené restrikce. V praxi to může vytvářet tlak na státy, které se snaží balancovat mezi bezpečnostní spoluprací se Spojenými státy a současně udržet stabilní obchod s Čínou.
V nejbližších týdnech bude klíčové, jak přesně bude Peking opatření vymáhat a jak široce vyloží formulace o jiných koncových uživatelích a koncových použitích. Právě v této části se rozhodne, zda půjde o relativně úzce cílený krok s omezeným reálným dopadem, nebo o nástroj, který může zasáhnout i civilní firmy a projekty, pokud budou mít byť nepřímou vazbu na obranný sektor. Zároveň bude důležité, zda Tokio odpoví protiopatřeními, nebo se zaměří na diplomatické uklidnění sporu. Vzhledem k tomu, že jde o oblast citlivých technologií, lze očekávat, že i případné kompromisy budou obtížné a budou narážet na domácí politiku na obou stranách.
Zdroje: 1. Reuters: China bans exports of dual use items to Japan; 2. Reuters: Japan says China export ban unacceptable, rare earths in focus; 3. China Daily: China curbs dual use item exports to Japan
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
