Zatímco světové burzy lámou rekordy a korporace vykazují miliardové zisky, nálada mezi vrcholovým vedením firem zdaleka není triumfální. Nový průzkum mezi 1 200 generálními řediteli na všech kontinentech ukazuje překvapivý trend: většina z nich hledí do budoucnosti s rostoucí nejistotou. Jak shrnuje magazín Business Insider, obavy z budoucího vývoje nejsou jen ekonomické, ale hluboce strukturální a zasahují samotný model globálního byznysu.
Podle zjištění redaktora Franka Stockera se ve vedení světových firem šíří atmosféra, která připomíná paradox, kdy firmy rostou, akcionáři bohatnou, ale jejich ředitelé mají stále větší obavy z budoucnosti. Z průzkumu vyplynulo, že většina generálních ředitelů vnímá současnou situaci jako „čas iluzorní stability“, kdy vnější úspěch skrývá vnitřní napětí. Za hlavní zdroj obav označují kombinaci geopolitických otřesů, narušení dodavatelských řetězců, nedostatku kvalifikovaných pracovníků a zrychlené digitální transformace, která proměňuje celé podnikové modely.
Výrazné rozdíly v náladě jsou patrné mezi jednotlivými regiony. Zatímco ve Spojených státech panuje opatrný optimismus, v Evropě převažuje pocit stagnace. Největší skepse je patrná v Německu, kde jen zhruba tři čtvrtiny šéfů věří v růst své společnosti během příštích tří let. To je nejnižší podíl od roku 2019. Jak upozorňuje Business Insider, německé firmy nesou břímě drahé energie, regulací a pomalé digitalizace, což podkopává jejich dřívější postavení „exportního motoru Evropy“. I když 75 % německých generálních ředitelů nadále věří v dlouhodobou sílu domácí ekonomiky, víra v bezproblémový růst slábne.
Velkou roli v rostoucí nejistotě hraje také umělá inteligence. Téměř všichni oslovení ředitelé připouštějí, že technologie založené na AI přinášejí obrovské příležitosti, ale zároveň i riziko ztráty kontroly. Generativní algoritmy mohou zvýšit produktivitu a ziskovost, zároveň však zpochybňují tradiční struktury řízení. Podle dat PwC již třetina firem zaznamenala pozitivní dopad AI na výnosy, ale více než polovina manažerů zároveň vyjadřuje obavy, že bez jasné strategie může dojít k destabilizaci firemní kultury. Někteří analytici dokonce spekulují, že se blíží éra, kdy by umělá inteligence mohla částečně přebírat roli výkonných ředitelů. Tento scénář sice působí vzdáleně, ale ilustruje míru nejistoty, která do byznysu proniká.
Další vrstvu obav tvoří personální krize. Průzkumy ukazují, že téměř dvě třetiny šéfů firem považují nedostatek kvalifikovaných pracovníků a nízkou ochotu zaměstnanců učit se nové dovednosti za největší hrozbu pro konkurenceschopnost. V době, kdy se technologický pokrok zrychluje, je schopnost přizpůsobit se změnám často důležitější než samotný kapitál. Odborníci varují, že mnohé firmy podceňují lidský faktor transformace a soustředí se jen na technické inovace. To může vést k růstu napětí uvnitř organizací a ztrátě motivace klíčových týmů.
Geopolitické faktory představují další zásadní zdroj nejistoty. Obchodní války, sankce, narušené dodavatelské řetězce a proměnlivé vztahy mezi Čínou, USA a Evropou vytvářejí prostředí, v němž se dlouhodobé plánování stává téměř nemožným. Mnoho firem proto přistupuje k lokalizaci výroby, buduje záložní kapacity a snižuje závislost na jediném regionu. Tento trend „regionalizace globalizace“ se podle expertů stane jedním z hlavních rysů světové ekonomiky příští dekády. Zároveň ale zvyšuje náklady a snižuje efektivitu, což tlačí na marže a investice.
Průzkum ukazuje, že většina firemních lídrů se snaží reagovat posilováním vnitřní odolnosti. To zahrnuje nejen investice do nových technologií, ale i revizi podnikových strategií. Zhruba 60 % CEO již přistoupilo k restrukturalizaci, k redukci málo výnosných aktivit a k posílení agilních rozhodovacích procesů. Cílem je zkrátit cestu mezi analýzou a reakcí, aby firma mohla pružněji reagovat na nečekané otřesy. Podle Business Insideru právě tato schopnost rychle se přizpůsobit rozhodne o tom, které korporace budou v příštích letech růst a které budou stagnovat.
Zajímavým momentem je i proměna vnímání rizika. Dříve platilo, že obavy ze změn byly považovány za slabost. Dnes se z nich stává známka zralosti řízení. CEO si stále častěji uvědomují, že největším rizikem není krize sama, ale neschopnost ji předvídat a využít jako příležitost. Tento posun je patrný i ve způsobu, jakým firmy komunikují se zaměstnanci, kdy se méně zdůrazňuje jistota a více potřeba spolupráce a sdílené odpovědnosti.
Pro Českou republiku má tento vývoj přímý význam. Mnoho tuzemských podniků je napojeno na německý průmysl, a jakmile se nálada mezi německými šéfy zhoršuje, přenáší se to i na české dodavatele. Rostoucí tlak na energetické úspory, automatizaci a regionální diverzifikaci výroby se stane nevyhnutelným i pro české firmy. Pokud chtějí obstát, musejí investovat nejen do technologií, ale i do lidí a vzdělávání. V opačném případě riskují, že zůstanou subdodavateli v systému, který se rychle proměňuje.
Závěr průzkumu tak přináší nejednoznačný obraz. Na jedné straně stojí úspěch, vysoké zisky a rekordní valuace na burzách. Na druhé straně roste pocit, že svět, jaký známe, se rychle mění a že dosavadní model růstu už nemusí fungovat. „Obavy generálních ředitelů nejsou projevem pesimismu, ale realismu,“ uzavírá Business Insider. Právě tento nový realismus může být paradoxně tím, co pomůže firmám přežít v době, kdy jistoty mizí rychleji než kdykoli dříve.
Další zdroje: PwC CEO Survey 2025 (výsledky k dopadu AI na firemní strategii); Analýzy Business Insider Deutschland a PwC Global CEO Panel
(Beneš, Business Insider, foto: zai)
