UTAJENÝ ARCHIV, SMRAD PO FOLTÝNOVI A CENA MÍRU. Po volebním debaklu oznámil dosluhující premiér Petr Fiala, že už nebude kandidovat na předsedu ODS. „Byla to skvělá jízda,“ prohlásil. Jeho slova působí jako pokus dát hořkému konci důstojný rámec. Éra Petra Fialy, která začala velkými sliby o kompetentní a rozpočtově odpovědné vládě, však končí zemí s rozvrácenými veřejnými financemi, hluboce rozdělenou společností a pachem státní kontroly nad svobodou slova. 

Jak si bude podle Vás historie pamatovat éru Petra Fialy?

Prosím všimněte si, jak rychle a čistě byl Fiala zaříznut. Ani pípnutí se nedostalo ven. Premiér prostě oznámil, že už nebude kandidovat a šlus. Že se při tom ještě pochválil, to už není důležité. Straničtí šíbři si v tomto ohledu uklidili opravdu promtně a víceméně už nikdo se žádnou SPOLU nepočítá. Každý už hraje na své triko. 

K tomu si přidejte všechny kauzy, na kterých policie teprve začala pracovat, přidejte si odchod voličů k motoristům a Lipánka, který dostal nejvíc preferenčních hlasů a katastrofu máte hotovou. Obětní kozel ale už byl zaříznut. 

Ani po volební porážce Petr Fiala nehodlá ustoupit ze své rétoriky a prohlásil, že bude dál „v jakékoli roli“ bojovat s populismem, extremismem a za „demokratickou a svobodnou zemi, pevně zakotvenou v Západu“. Jeho slova působí jako snaha zachovat tvář po porážce. Dokáže Fiala někdy přijmout a uznat, že se prostě voliči rozhodli jinak, než jak si on představoval „tu správnou demokracii“?

Fiala už nikdy proti ničemu bojovat nebude. Leda někde v evropských strukturách... tedy, jestli jeho rektální alpinismus u Uršuly měl nějaký smysl. Ale tady doma už ho nikdo k ničemu nepřipustí. Nemůže. Fiala je symbolem porážky, symbolem všech těch kampeliček, dozimetrů a bitcoinů a brzy bude navíc symbolem rozvráceného hospodářství a snědeného krámu. Ať si říká, co chce, v české politice skončil. Už může jít jedině škodit do Brusele. 

Poradce prezidenta a jeho „přítel po boku“ Petr Kolář naznačil, že povolební vyjednávání o nové vládě může mít ještě „překvapivý a zajímavý vývoj“. Podle něj není vyloučeno, že by se v určité fázi mohl někdo ze stávajících vládních stran obrátit na Andreje Babiše s nabídkou podpory, pokud by nový kabinet zachoval prozápadní směřování a pokračoval v dosavadní zahraniční politice. Kolář tak otevřel možnost, o které se dosud nahlas nemluvilo, tedy že by část dosavadního establishmentu mohla usilovat o vliv i pod novou vládou. Jsou podle Vás představy a záměry prezidentského „přítele po boku“ Koláře reálné?


Ještě před volbami prezident Pavel ujišťoval veřejnost, že bude respektovat výsledek hlasování, nezasáhne do výběru ministrů a novou vládu jmenuje bez zbytečných průtahů. Po volbách je ale všechno jinak a jmenování kabinetu se odkládá až na listopad, kdy má zasednout nová sněmovna. Ústavní právník Jaroslav Kuba tento postup ostře kritizuje jako bezdůvodné oddalování a klade otázku, zda prezident skutečně jedná v duchu své slibované nestrannosti, nebo jen vytváří prostor pro zákulisní politické hry proti vůli voličů. Je zdrženlivost prezidenta projevem státnické odpovědnosti, nebo jen zkouškou, kam až lze napínat ústavu, když se výsledek voleb nehodí do jeho politických plánů?

Krátce před tím, než měl Andrej Babiš představit složení nové vlády, se objevila další kauza spojená s Filipem Turkem. Deník N upozornil na údajně smazané příspěvky Filipa Turka z Facebooku, které měly mít kontroverzní obsah. Samotný Turek mluví o cílené provokaci a účelové manipulaci, která má poškodit nejen jeho, ale i vznikající kabinet. Zatím však nic nebylo potvrzeno ani vyvráceno, a tak celá kauza působí spíše jako další pokus znejistit veřejnost a zkomplikovat jmenování nové vlády. Kolikrát ještě uvidíme stejné divadlo, kdy se těsně před vznikem nové vlády zjeví „náhodně“ kompromitující kauza? A co na tuto kauzu říkáte?
 
Jak jsem už napsal výše, tato kauza je tím Kolářovským překvapením. Je to způsob, jak rozfoukávat sváry mezi koaličními partnery, jak tam vnášet problémy a jak nutit ega, aby jim bylo dáno přednost před zájmy státu. Turek hajloval?  Tak holt musíme jít do vlády s Lidovci nebo s ODS... Babiš vyhodil Motoristy z koalice? Tak holt složí vládu s demoblokem...  

Zdislava se omluví, že měla špatné informace a Turka se na to už nikdo nikdy nezeptá. 

Nepřijde Vám, že tu končící vláda a nastupující opozice záměrně vytváří clonu nad kauzami jako Dozimetr, netransparentní armádní zakázky, Fialova kampelička či „miliardová bitcongate“?

Tak určitě se nedá čekat, že by současní kmotři jen tak seděli, lomili rukama, že na ně brzy přijdou a nechali se poslušně sebrat policejními komandy. Udělají všechno, aby se z toho nějak dostali. Odevzdanost bych od nich neočekával. Udělají cokoliv, aby od sebe odvrátili porážku a ještě mají zastání. Minimálně i Petrů Pavlů a pak u Koudelků. 

Po oznámení rezignace na post koordinátora vládního útvaru strategické komunikace se Otakaru Foltýnovi podařilo opět „zaperlit“, když prohlásil, že „jsme si zvykli na smrad a jednoho dne se probudíme v močůvce“. Připadá mi, že ani Foltýn nezaznamenal skutečný výsledek voleb a vůli občanů. Bude teď „perlit“ dál a přímo z Hradu?

Prosím, ať perlí! Ať mluví. Foltýn je jeden z důvodů porážky Petra Fialy a já se vůbec nebudu zlobit, když se stane i příčinou budoucí porážky Petra Pavla v prezidentské volbě. 

Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová kritizuje způsob, jakým vláda využívala plukovníka Foltýna, který dle jejích slov nebyl zaměstnancem Úřadu vlády, ale vojákem přeloženým z ozbrojených sil. Fialovy dopisy a odpovědi zaslané paní senátorce odhalují, že Foltýn jako koordinátor strategické komunikace nebyl v pracovněprávním vztahu k vládě, a jeho plat byl hrazen armádou. Nejsou dopisy premiéra Fialy důkazem toho, že nám tu nějaký čas skutečně vládla nikým nejmenovaná „vojenská junta“?

Tohle ale přece už víme dlouho, ne? To není žádné překvapení. Mě mnohem víc udivuje, že tohoto "tupého zeleného lampasáckého debila" nechali tak dlouho mluvit a škodit, aniž by na útvaru strategické komunikace dokázal něco alespoň trochu lepšího, než příručku PŠM v podobě komunikačních karet. Tohle je pro mě záhada. Že byl papírově na jedné pozici a bral peníze z jiné položky rozpočtu, to je to poslední, co by mě na tom trápilo.  

Bývalý ústavní soudce David Uhlíř, pověřený vyšetřením tzv. bitcoinové kauzy, po týdnech mlčení a teprve až po oznámení výsledků voleb uvedl, že při své práci neměl podporu institucí ani samotné ministryně Evy Decroix. Přesto však dospěl k závěru, že samotná smlouva, na níž byla kauza postavena, byla od počátku neplatná. Co říkáte na to, že Uhlíř promluvil až po volbách?

Tohle je podle mě náš hlavní problém. Nedostatek prosté statečnosti. Všichni mluví, až když je to bezpečné, skoro nikdo nechce nastavovat hruď (nebo krk) a společnost si statečnosti nijak necení. Ty, kteří jdou s kůží na trh, nemá za hrdiny, spíš za blázny. A tak se nedivme, že se všechno dozvídáme nikoliv před volbami, kdy by to bylo pro voliče důležité, ale až po volbách, kdy už je po všem a Andrej se na to nadělení může jen dívat. 

Evropský parlament tento týden projednával dva návrhy na vyslovení nedůvěry Evropské komisi, vedené Ursulou von der Leyenovou. Oba návrhy byly nakonec zamítnuty, a předsedkyně Komise si tak svou pozici udržela s pohodlnou většinou. I přesto šlo o symbolický signál rostoucího politického napětí uvnitř Evropské unie, kde sílí kritika centralizace moci, dvojích metrů i přebujelé byrokracie. Pro von der Leyenovou je to už druhé přežití podobného hlasování během jediného roku a ukazuje se, že důvěra v její vedení stále více eroduje. Kolik hlasování o nedůvěře ještě musí Ursula von der Leyenová přežít, než si sama položí otázku, zda problém není v těch, kdo ji kritizují, ale v ní samotné?


Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová vzbudila pozornost svým prohlášením, v němž nepřímo naznačila, že Polsko a pobaltské státy nesou část odpovědnosti za vypuknutí války na Ukrajině. Podle ní prý jejich tlak na tvrdší postup vůči Rusku v minulosti „zavřel dveře k diplomacii“. Výrok vyvolal silné reakce zejména ve Varšavě a Vilniusu, kde ho označili za pokus přepsat historii a zlehčit ruskou agresi. Je výrok Angely Merkelové pokusem přepsat dějiny, nebo jen opožděným přiznáním, že i Západ udělal chyby, o kterých se dlouho nesmělo mluvit?

Angele se prostě také rozvázal jazyk. A jako ve všech ostatních případech, také pozdě, kdy už je to tak nějak jedno. Kdo chtěl vidět ten tlak na Rusko skrze Ukrajinu, ten ho viděl i bez Angelina přiznání. Kdo ho vidět nechtěl, ten na Angelu dneska nadává. Nicméně, náraz do reality bude mnohem horší než jeden Angelin výrok. 

Sébastien Lecornu je opět francouzským premiérem. Jeho předešlá vláda vydržela pouhých 27 dní. A přesto ho prezident Macron o pár dnů později znovu jmenoval do stejné pozice, aby pokusil ustavit fungující vládu. Toto rozhodnutí reflektuje naléhavost situace i snahu Macrona „udržet kontrolu“ v čase politického chaosu i za cenu opakování toho, co nefungovalo. Může se dění ve Francii vymknout kontrole, kdy vládu začne přebírat „ulice“?

Francie je krok od chaosu. Nejen od chaosu v ulicích, ale také chaosu na poli ekonomickém. Začíná to vypadat, že rozpad EU začne právě v zemi Galského kohouta. Francie se dala na řeckou cestu, Francie bude nejspíš muset požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond a tak se nedivme, že Macron zkouší všechny osvědčené kroky, jak odvrátit nevyhnutelné. Včetně válečnické rétoriky a výměny vlád.  

Nobelův výbor oznámil, že Cenu míru za rok 2025 získává venezuelská opoziční politička María Corina Machadová, která ocenění věnovala svému národu a překvapivě také Donaldu Trumpovi za jeho „rozhodující podporu demokracie“. Trump, který se o cenu veřejně ucházel s podporou prezidenta Zelenského, reagoval zklamáním. Jeho mluvčí označil rozhodnutí výboru za důkaz, že Nobelův výbor dává „politiku před mír“. Byl podle Vás Trump „ošizen“ a dostala přednost „politika před mírem“?

Ano, to je to nejlepší, co teď může Evropa udělat... naštvat starého ješitu, na kterém je bytostně závislá. Stejně tak Ukrajina, která se postavila proti Trumpově nominaci. Já myslel, že chtěli Tomahawky... Ale dost srandy. 

Od chvíle, kdy Nobelovu cenu míru dostal Barack Obama předem, dostala ji Evropská unie právě v době, kdy začala chystat své válečné tažení do ruských stepí a otevřela se masové migraci, bych to zase za takové ocenění nebral a být Trumpem, raději bych ji nedostal.