Televizní duel dvou hlavních rivalů o Strakovu akademii na TV Nova rozkryl v přímém přenosu, co bude stát u volebního lístku. Premiér Petr Fiala (ODS, lídr koalice SPOLU) a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) si v druhé superdebatě před říjnovými volbami vyměnili desítky výpadů i čísel. Většina z nich směřovala k peněženkám lidí, cenám energií a k tomu, co s Českem udělá ETS2, důchody či výdaje na obranu. Oba vyzvali voliče k účasti, ale nabídli zřetelně jiné recepty i čtení posledních let.
Hned v úvodu padla zásadní politická pojistka. Petr Fiala znovu odmítl jakoukoli povolební koalici s ANO: „To by nedávalo žádný smysl. Nevidím smysl vytvářet koalici s někým, kdo se nestará o bezpečnost České republiky,“ řekl a varoval před možným vlivem SPD a komunistů. Andrej Babiš na druhé straně prohlásil, že ANO chce vládnout samo a většinově, přičemž „do vlády s pětikoalicí“ nepůjde. Po opakovaných dotazech zároveň výslovně uvedl, že s komunisty do vlády nepůjde a nenechá se od nich ani podporovat.
Ekonomika a ceny byly jádrem sporu. Fiala argumentoval, že vláda zkrotila inflaci do pásma 2–3 procent, ekonomika má letos růst mezi 2 a 2,5 % a lidé to „v příštím roce pocítí v peněženkách“. „Máme jedny z nejlevnějších pohonných hmot v Evropě a změnili jsme energetickou mapu Česka,“ uvedl s odkazem na odpojení od ruských surovin a investice do jádra. Babiš na něj vzápětí vytáhl požadavek reálného pohledu na věc. „Kumulovaná inflace je 33 %, růst mezd 27 %. Lidé si za stejné peníze koupí o pět procent méně než v roce 2021,“ řekl Babiš s tím, že Fialův kabinet „zdanil všechny“ a že ANO daně sníží, včetně návratu nižší korporátní daně, snížení DPH u nealka a „EET 2.0 bez účtenek“.
Na energiích se rozhořel snad nejostřejší detailní spor. Premiér trval na tom, že české ceny vytáhla ruská agrese a evropský trh, zatímco vláda „zajistila plyn bez Ruska a pracuje na levné elektřině skrze jádro a obnovitelné zdroje“. Přesto v debatě působil, že konkrétní vysvětlení drahých účtů nechává často na obecných formulích o „energetické mapě“ a geopolitice. Babiš, ať už přesná čísla obstojí v následném ověření či ne, dovedl tuto nespokojenost voličů lépe převést do konkrétních výtek. Připomínal „nejdražší elektřinu v EU“ v paritě kupní síly v roce 2024 a kritizoval, že kabinet „nezastropoval ceny u výrobce“ a „nechal vydělat výrobce elektřiny“. Fiala kontroval grafy, ale v této části působil spíše defenzivně, mnohdy sahal po odvolání na mezinárodní srovnání a válku, zatímco srovnatelně zasažené státy v EU podle oponenta dokázaly udržet energie levnější. V očích nerozhodných mohl zůstat dlužen jasnější odpověď, proč české domácnosti i firmy platily tak vysoko a jak rychle se to zlomí.
Rozbuškou kampaně je ETS2 a Green Deal. „Emisní povolenky zavádět nebudeme,“ prohlásil Fiala a dodal, že v EU buduje koalici pro odklad či zastropování ceny „na 45 eur“, přičemž o této cestě „je už většina, 19 států“. Zároveň připomínal, že základy klimatické politiky i klimatický zákon vznikly za Babišovy vlády. Šéf ANO přeřadil do ofenzivy. „V den první schůze vlády ETS2 odmítneme a postupujeme jako Polsko,“ konstatoval šéf hnutí ANO a trval na tom, že Green Deal 2019 byl „obecná deklarace“ a vlastní zodpovědnost Fialovy vlády vidí v tom, že nechala projít rozšíření na domácnosti a dopravu. Střet o ETS2 tak přehledně vyznačil voličům dvě cesty: Fiala sází na vyjednávací „strop“ a evropskou většinu, Babiš na národní veto a tvrdý politický zápas v Bruselu.
Důchody obnažily rozdíl mezi „reformou“ a „parametrickými změnami“. Premiér obhajoval zvýšení věku a úpravy valorizačního schématu tím, že „příští rok bude po letech důchodový účet v přebytku“ a že bez změn „mladí na důchody nedosáhnou“. Babiš kontroval slibem, že „věk zastropuje na 65“, pro těžké profese stanoví odchod v 60 letech a že změny Fialovy vlády zruší. Jakkoli je to politicky srozumitelná nabídka, zůstalo nejasné, jak přesně ANO dorovná dlouhodobé bilance systému bez dalších příjmů, neboť sázka na „růst HDP, výběr ze šedé ekonomiky a úspory ve státní správě“ působí na exaktní kalkulace odvážně. V této kapitole ale Babiš lépe držel jednoduchost sdělení, zatímco Fiala kladl důraz na nezbytnost, méně na srozumitelnost.
Bezpečnost a obrana postavily předsedy do tradičních rolí. Premiér hájil cestu „2 % HDP letos, 2,35 % příští rok a do roku 2030 tři procenta“, přičemž zálohy na techniku označil za standard v době, kdy se „na zbraně stojí fronty“. Babiš trval, že „nejde o procenta, ale o schopnost ochrany“ a kritizoval zpoždění v protivzdušné a protidronové obraně i nábory. Fialův argument, že právě vyšší procenta umožnila modernizaci (F-35, BVP, Leopardy), obstál, nicméně i zde premiér opakovaně sahal po obecném rámování bez přesvědčivějších detailů k aktuálním slabinám a k tomu, kdy se nové kapacity promítnou do reality.
Ukrajina zůstává dělicí linií. Fiala znovu zdůraznil, že Česká republika „stojí pevně po boku“ Kyjeva a že „minimem je poslat zbraně a peníze“. Babiš se na přímou otázku vymezil tím, že stát podle něj „zbraně posílat nebude“, ale firmám dá licence k exportu. Pomoc má jít masivně z EU, zatímco „peníze potřebujeme pro naše lidi“. Tato formulace vykresluje budoucí kurz ANO odlišně od současné vlády a zároveň dává voličům jasnou, snadno srozumitelnou volbu mezi dvěma přístupy k válce a bezpečnosti Evropy.
Osobní rovina se do debaty vkrádala průběžně. Padla obvinění o lžích, o „nálepkování voličů“, znovu se otevřelo téma Babišova střetu zájmů i kauzy Čapí hnízdo. Babiš řekl, že případ „je politický proces“ a že „o vydání žádat nebude“, Fiala kontroval interpretací, že soud už pouze zvažuje výši trestu, což Babiš odmítl. V posledních minutách oba natvrdo zopakovali, co by při nástupu udělali „okamžitě“. Ať už zaujme voliče víra ve vyjednávání v Bruselu a „strop“ u ETS2, nebo slib národního veta a rychlé rušení, z debaty je patrné, že příští kabinet, ať bude jakýkoli, bude měřit úspěch především podle toho, co skutečně udělá s cenami energií, reálnými mzdami a srozumitelnou udržitelností důchodů.
Celkový dojem ze závěrečného televizního střetu hraje spíše ve prospěch Andreje Babiše. Petr Fiala působil sice klidně a odkazoval se na čísla, grafy a evropské kontexty, avšak jeho vystoupení často sklouzávalo k prázdným formulacím, které nedokázaly vysvětlit, proč má Česká republika dražší energie a horší výsledky než řada států EU. Jeho příslib „stability“ tak zůstává spíše v rovině frází než reálných záruk změny. Babiš naopak vsadil na jednoduchý a úderný jazyk, jasně vymezil priority a nabídl konkrétní sliby, byť jejich finanční udržitelnost může být předmětem diskuse. Pro mnohé voliče však může působit důvěryhodněji pragmatický přístup slibující okamžité kroky než premiérovy obecné formulace o budoucí prosperitě.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: TV Nova)
