Debata v Echo Prime Time přinesla neobvykle otevřený pohled dvou z nejmladších poslanců Sněmovny na stav české politiky i společnosti. Matěj Gregor z Motoristů sobě a Benjamin Činčila z KDU ČSL se v debatě vrátili k oslavám 17. listopadu, k povolební situaci a k ostrým sporům kolem prezidentova postupu vůči Andreji Babišovi i kolem nominace Filipa Turka na ministra zahraničí. V jejich odpovědích se opakovaně objevovala dvě velká témata, hluboká polarizace a neschopnost politických elit uzavřít zápas po volbách a vrátit se k věcné práci.
Oba poslanci se shodli, že atmosféra na Národní třídě letos nebyla důstojná ani svátku, ani demokracii. Gregor popsal svou první účast na pražských oslavách jako zkušenost, která rozhodně nebyla příjemná. Připomněl pískot, vulgární nadávky i pocit, že se do svátečního dne přelévá nedávno skončená volební kampaň. Podle něj část politického spektra kolem končící vlády svátek prožívá výrazně jinak než voliči stran vznikající koalice a tomu odpovídalo i chování části davu. Přesto zdůraznil, že byl rád, že se na stejném místě mohou potkat lidé volící úplně jiné strany a že i v této atmosféře existuje možnost spojování.
Benjamin Činčila přiznal, že ho vypískávání politických odpůrců mrzí a odmítl ho i z hlediska vlastního přesvědčení. Označil se za bytostného demokrata a položil jednoduchou otázku, proč by měl někoho vypískat jen proto, že s ním nesouhlasí. Připomněl slova Petra Pitharta, podle nichž by ten, kdo chce něco měnit, neměl trávit čas jen na náměstích, ale měl by vstoupit do politické strany, bojovat ve volbách a pokusit se ovlivňovat věci zevnitř. Podle Činčily je úkolem politiků po skončení kampaně podat si ruce, přijmout výsledek a vést tvrdý, ale věcný spor o konkrétních opatřeních. Na svátek demokracie se podle něj nehodí handlivé urážky na ulici, zvlášť když lidé přicházejí slavit svobodu i pro ty, s nimiž nesouhlasí.
Gregor se naopak snažil pojmenovat hlubší důvod, proč jsou emoce tak vyhrocené. Připomněl dobu covidu, kdy se podle něj začala společnost dramaticky štěpit, a mluvil o jizvách, které se stále nezhojily. Podle jeho slov už nejde jen o politické spory, ale o narušené vztahy mezi lidmi. Tvrdí, že je zbytečné si namlouvat, že společnost je v pořádku a že lidé spolu umějí normálně mluvit. Jako fanoušek Baníku Ostrava přitom upozornil na paradox, že na fotbale si lidé zanadávají, zaskandují, a přesto si po zápase často dokážou dát společně pivo, zatímco v politice nic nekončí a konflikt pokračuje od rána do večera každý den.
Rubikon překročen
V jedné z nejostřejších pasáží Gregor prohlásil, že Rubikon je překročen a politická scéna se absolutně rozdělila na dvě spektra. Podle něj se tu formují dva bloky, na jedné straně konzervativně laděné strany, na druhé straně strany progresivní. Koaliční partneři jsou podle této logiky předem daní a nedochází k jednáním napříč. Jako argument uvedl, že jak minulá koalice sto osm, tak nová sto osm se dohodly na společném postupu velmi rychle, aniž by probíhala jednání přes bloky. Varoval, že politika už podle něj neskončí s volební nocí a že emoční kampaň pokračuje i v povolebním období, živená mediálními kauzami a hysterickými vlnami.
Oba poslanci se vyjadřovali i k povolebnímu chování končící vlády. Činčila kriticky připomněl epizodu s rozpočtem, který bývalý kabinet dlouho otálel poslat zpět do Sněmovny. Vnímal to jako chybu, kterou ovšem z hlediska stranické politiky lze označit za strategicky chytrý krok, protože otevírá prostor pro konflikt a nová politická témata. Z pohledu zájmu občanů by však podle něj bylo správné předat rozpočet co nejrychleji nové vládě, kterou si lidé zvolili. Podle Činčily je problém, že ani po volbách si dnes neumíme dopřát několik let bez permanentní kampaně a věnovat se místo toho správě země.
Nejvýbušnějším bodem debaty byla ovšem role prezidenta při jmenování Andreje Babiše premiérem a znovuotevřená otázka střetu zájmů. Prezident ve svém projevu u památníku 17. listopadu prohlásil, že nejmenuje Babiše premiérem, dokud neoznámí, jak chce vyřešit svůj střet zájmů. Matěj Gregor označil samotný požadavek za legitimní, za nelegitimní však považuje podobu, jakou hlava státu zvolila. Podle něj to neodpovídá roli prezidenta republiky, jakou by si představoval.
Podle Gregora používá prezident výjimečně vyspělou komunikační strategii a práci s veřejným obrazem. Zároveň však tvrdí, že se tato schopnost používá k postupnému dávkování vzkazů, nejprve k tématu nepřijatelnosti Filipa Turka, poté k jiným podmínkám a nyní k otázce střetu zájmů. Gregor připomněl, že dodržování zákona o střetu zájmů není věcí prezidentovy vůle, ale pevně daným rámcem, podle něhož nemůže být Babiš členem vlády, pokud nebude v souladu s tímto zákonem. Podle Gregora se však téma střetu zájmů velmi silně zneužívá.
V jedné z klíčových vět shrnul Gregor svůj pohled slovy, že cílem je rozhodit jejich voliče a že má bohužel pocit, že se to částečně daří. Připomněl, že vznikající koalici podpořilo více než dva miliony voličů a u nich je podle něj vidět nervozita a nejistota. Lidé podle něj píší, ptají se, co bude dál, a politici jim neumějí dát jasnou odpověď, protože ani sami se v komunikaci Hradu někdy obtížně orientují. Gregor tvrdí, že se v diskusích na sociálních sítích i při cestách vlakem setkává s názorem, že volby už nejsou posvátnou věcí, jíž se mají všichni řídit. Právě to ho na celé situaci nejvíce mrzí.
Bude Filip Turek ministrem?
V druhé části debaty se pozornost obrátila k Filipu Turkovi, výrazné a kontroverzní tváři Motoristů sobě. Turek je velmi pravděpodobným nominantem na post ministra zahraničí, zároveň byl zvolen místopředsedou zahraničního výboru a působí v dalších sněmovních strukturách. Na Národní třídě se však stal terčem tvrdých útoků, objevily se transparenty s označením nácek, v médiích kolují fotografie a staré facebookové statusy, které mají dokazovat jeho extremistické postoje.
Psali jsme: Ohýbá Ústavu jako trenky na vodě, kritizuje Mašek prezidenta Pavla
Matěj Gregor hájil svého stranického kolegu a mluvil o fenoménu mediálních kauz, které je možné vytvořit takřka z čehokoli. Uvedl příklad někdejšího výroku ministra zahraničí v demisi Jana Lipavského, který citoval Lenina o tom, že se kapitalisté budou věšet na svém vlastním provaze. Podle Gregora by i z tohoto výroku šla vytvořit krásná kauza, která by se točila v médiích několik dní a přenesla by se i do zahraničí. To se však nestalo a Gregor z toho vyvozuje závěr, že ve veřejném prostoru existuje dvojí metr. Kritizoval také tendenci autovat politiky na základě starých statusů, protože podle něj pak nezbydou žádní lidé, kteří budou ochotni nést veřejnou odpovědnost, když z jednoho facebookového příspěvku může vzniknout lynč.
Benjamin Činčila naopak zdůraznil, že případ Turka je přece jen jiný než jednotlivý výrok. Připustil, že na Lipavského slova by se také dalo upozorňovat, podle něj je však zásadní rozdíl v množství problematických příspěvků, které se u Turka objevily. Podstatnější je podle něj ale reakce samotného politika. Řekl, že by očekával, že si Turek stoupne před veřejnost a řekne, že to přehnal, že šlo o chybu a třeba o mladickou nerozvážnost. Místo toho podle Činčily kličkuje, zpochybňuje pravost příspěvků a vypráví příběhy o ukradeném telefonu. Činčila vidí odpovědnost v první řadě na Andreji Babišovi jakožto lídrovi vznikající vlády a zároveň připomíná, že v konečné fázi bude spolurozhodovat i prezident.
Gregor na kritiku reagoval tím, že Turek se v tuto chvíli věnuje práci, ke které byl zvolen. Připomněl, že je spoluautorem programového prohlášení v oblasti zahraniční politiky, které muselo sjednotit programy tří stran, a že se účastní všech jednání Sněmovny se stoprocentní docházkou. Vysvětlil také, že Turek se přesouvá z Bruselu, buduje svůj tým a byl nově zvolen do dvou sněmovních výborů, v nichž je velké množství práce. Z toho důvodu podle Gregora nestojí nyní žádná strana o velká mediální vystoupení.
V závěru rozhovoru se moderátor vrací k otázce, co bude dál. Připomněl mimořádnou schůzi k tématu střetu zájmů a zeptal se, zda si někdo skutečně umí představit, že Andrej Babiš vystoupí za řečnickým pultem a otevřeně vysvětlí svůj střet zájmů před plénem. Tato otázka však prozatím zůstává ve vzduchu bez jasné odpovědi, stejně jako celá povolební situace. Z rozhovoru však zřetelně vyplývá, že mladí poslanci vnímají současné napětí nejen jako zápas konkrétních politických stran, ale jako zkoušku schopnosti české demokracie zůstat věcnou a svobodnou i v době permanentního konfliktu, mediálních kauz a nedůvěry vůči institucím.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: Echo Podcasty)
