Autor začíná odstavcem:
„O vině a trestu v kauze Čapí hnízdo bude Městský soud v Praze rozhodovat až po volbách. Pokud tedy Andrej Babiš dovolí. Nejde o přehánění, česká spravedlnost čelí situaci, do níž by se ideálně dostat vůbec neměla.“
„O vině a trestu v kauze Čapí hnízdo bude Městský soud v Praze rozhodovat až po volbách. Pokud tedy Andrej Babiš dovolí. Nejde o přehánění, česká spravedlnost čelí situaci, do níž by se ideálně dostat vůbec neměla.“
S tou poslední větou lze vřele souhlasit, byť ve smyslu, který Koukal nemá na mysli.
Skutečně by se česká justice neměla dostat do situace, kdy v roce 2007 vzniklá firma, která v roce 2008 dostala dotaci (schválenou tehdejším hejtmanem za ODS Petrem Bendlem), začala mít právě kvůli té dotaci problémy až po vstupu Andreje Babiše do politiky (2011) – a ještě v roce 2025 byla tato neustále úmyslně při životě udržovaná umělá kauza při každé možné i nemožné příležitosti mediálně zneužívána proti Babišovi.
Přitom je nutno zdůraznit, že žádná škoda státu ani EU nenastala, protože dotace byla příjemcem vrácena. Finanční škody, zbytečnou zátěž justice a deformaci politiky způsobuje pouze svévolné a naprosto účelové protahování kauzy, která již byla dvakrát (!) pravomocně rozhodnuta zproštěním viny. Takže nevidět za tím politické tlaky nemůže jen totální ignorant nebo klasifikovaný blb.
O ubohosti Koukalovy drzé poznámky („Pokud tedy Andrej Babiš dovolí“) asi netřeba polemizovat – Koukal pro to nemá sebemenší oporu v zákonech ani v pravomocích ústavních činitelů, vychází pouze ze své žlučovité mysli (pokud se dá ještě „myslí“ nazvat).
Jan Schneider: Použije exministr Blažek čubačí obhajobu?
Zásadně nelze souhlasit s dalším Koukalovým nepravdivým tvrzením, které vychází buď z diskreditující nevědomosti, nebo z odsouzeníhodné perfidnosti: Městský soud bude prý rozhodovat „o vině a trestu“. Jak pravil český klasik Ludvík Vaculík, čeština má tři zápory: ne, nikoliv a hovno. Až ten poslední zápor je adekvátní úrovni Koukalova sloupku, protože Městský soud dostal kauzu již dvakrát (!) od Vrchního soudu se zrušeným rozsudkem k projednání zpět, podruhé však již se závazným právním názorem o vině obou obžalovaných. Městský soud tak může „svobodně a nezávisle“ rozhodnout pouze o trestu. Pakliže –Pakliže se po volbách nezmění situace v tom smyslu, že by nově zvolený poslanec Babiš musel být vydán ku trestnímu stíhání novým rozhodnutím Sněmovny.
A to se nestydatě předpojatému Koukalovi ukrutně nelíbí. Napsal:
„Soudci Janu Šottovi nejsou místní poměry neznámé. Dobře ví, k jakému volebnímu výsledku se v Česku schyluje. Pokud se rozhodl nezahajovat hlavní líčení před plebiscitem, vědomě tím poskytl obžalovanému novou příležitost se dalšímu stíhání přinejmenším dočasně vyhnout.“
„Soudci Janu Šottovi nejsou místní poměry neznámé. Dobře ví, k jakému volebnímu výsledku se v Česku schyluje. Pokud se rozhodl nezahajovat hlavní líčení před plebiscitem, vědomě tím poskytl obžalovanému novou příležitost se dalšímu stíhání přinejmenším dočasně vyhnout.“
Opravdu pozoruhodné – kromě toho hnusného osočení standardního procesního postupu soudce Šotta, dělá Koukal z voleb plebiscit, a navíc jaksi všeobecně veřejně tuší, že fialkovci dostanou na frak.
Koukalova motivace není být objektivním, politické kultuře prospěšným komentátorem, ale sloužit jako propagandistický buldozer, nebo aspoň buldozerek, kterému však viditelně docházejí baterky. Dokazuje to v další pasáži, kde píše, že jsou sice státy, kde se dějí i mnohem horší věci, ale jsou „i takové, kde by si trestně stíhaný občan netroufl kandidovat na veřejnou funkci.“
Mají to ti propagandističtí nádeníci tvrdou robotu, zkoušet uplést z exkrementu bič, zapráskat s ním – a pokud možno pak moc nesmrdět. Koukalova zaujatost není omluvitelná, smrdí na sto honů i proti větru. Ta dávno vystydlá a věcně vlastně neexistující kauza Čapí hnízdo je právě proto uměle protahovaná, aby režimní slouhové mohli tímto ubohým způsobem plivat jedovatou slinu po politickém konkurentovi svého páníčka, který na něj nemá, a každou svou křečovitou akcí ještě ztrácí.
Nezbývá proto, než po zralé úvaze doporučit nové Sněmovně, aby Andreje Babiše k trestnímu stíhání nevydala, a pozastavila tak alespoň na čas odporné politické tlaky na justici, která by se mohla v průběhu dalšího volebního období znovu svobodně nadýchnout a získat tak tolik potřebnou důvěru obyvatelstva. A soudce Šotta by takto elegantně vyprostila z Prokrustova lože, do něhož ho tlačí trapně politicky úslužný Vrchní soud.
Ostatně, svobodně by se po volbách mohla nadechnout i celá společnost, a pak by se mohl – v Koukalem nezamýšleném, protože pozitivním směru – potvrdit titulek jeho sloupku: Jaká společnost, takové soudy.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
