Na Ukrajině byla odhalena další kauza, která bolestně připomíná, že válka sama o sobě nezaručuje očistu veřejného života. Bezpečnostní služba Ukrajiny společně s Národní policií a prokuraturou oznámily rozkrytí rozsáhlého schématu zpronevěry při rekonstrukci Trypilské tepelné elektrárny v Kyjevské oblasti, která byla zničena ruskými útoky. Informaci přinesla německá stanice Deutsche Welle.

Podle vyšetřovatelů šlo o promyšlený a systematický postup. Vedoucí představitelé dvou dodavatelských společností, které uspěly ve výběrových řízeních na státní zakázky v celkové hodnotě přes 500 milionů hřiven, měli uměle navyšovat ceny prací, stavebních materiálů i technologií o třicet procent a více. Rozdíl si následně rozdělovali mezi sebou a další zapojené osoby. Škoda byla předběžně vyčíslena na více než 50 milionů hřiven.


Závažným prvkem celé kauzy je způsob, jakým měly být prostředky vyváděny. Vyšetřování podle dostupných informací zdokumentovalo převody na účty spřízněných společností a následné převádění peněz přes fiktivní smlouvy se stínovými podniky. Zmíněno bylo i doručování hotovosti kurýry do kanceláří účastníků schématu. Takový model odpovídá klasickému systému legalizace výnosů z trestné činnosti.

Obviněno bylo šest osob, tři organizátoři, dva manažeři společností a jeden komplic. Jsou stíháni mimo jiné podle článku 191 trestního zákoníku Ukrajiny pro zpronevěru majetku ve zvláště velkém rozsahu organizovanou skupinou a podle článku 209 pro legalizaci majetku získaného trestnou činností. V případě prokázání viny jim hrozí až dvanáct let vězení a propadnutí majetku. Dva podezřelí jsou v domácím vězení a státní zástupci žádají vysokou kauci ve výši 51 milionů hřiven na osobu. Další podezřelý je podle úřadů mimo dosah a jeho pobyt se zjišťuje.

Trypilská tepelná elektrárna patří mezi klíčové zdroje energie pro centrální část země. Její zničení ruskými údery mělo zásadní dopad na stabilitu dodávek elektřiny. Rekonstrukce energetické infrastruktury je proto nejen technickou otázkou, ale také symbolem odolnosti státu. O to citlivější je zjištění, že právě na tomto projektu mělo docházet k systematickému rozkrádání veřejných prostředků.

Kauza má širší rozměr. Ukrajina je již několik let pod silným tlakem západních partnerů, kteří podmiňují finanční pomoc a budoucí integrační kroky důsledným bojem proti korupci. Evropská unie i další dárci opakovaně zdůrazňují nutnost transparentnosti při nakládání s prostředky určenými na obnovu infrastruktury. Případy, jako je tento, mohou oslabovat důvěru zahraničních partnerů a poskytovat argumenty kritikům další podpory.


Obnova země zasažené válkou představuje obrovský finanční tok. Čím větší jsou objemy prostředků, tím větší je pokušení. Pokud mají být investice do energetiky, dopravy a dalších klíčových sektorů skutečně efektivní, bude nezbytné posílit kontrolní mechanismy, otevřenost výběrových řízení a nezávislost dozorových orgánů. V opačném případě hrozí, že část prostředků, které mají pomoci zemi přežít a stabilizovat se, skončí v kapsách úzkých skupin napojených na veřejné zakázky.

Kauza Trypilské tepelné elektrárny tak není jen trestněprávní epizodou. Je testem důvěryhodnosti ukrajinského státu v době, kdy se rozhoduje o jeho budoucím směřování a o rozsahu mezinárodní podpory. Zda tento test obstojí, ukáže nejen výsledek soudního řízení, ale i to, zda budou přijata systémová opatření, která podobná schémata do budoucna omezí.