Rekordně vysoká účast provázela letošní parlamentní volby a zásadně proměnila rozložení sil. Vítězem se stalo hnutí ANO Andreje Babiše, zatímco dosavadní vládní koalice Spolu procentuálně oslabila, i když v absolutních číslech neztratila. V debatě v podcastu Echo Porada se na tom shodli redaktoři týdeníku Echo a politolog Michal Kormaňák z agentury Ipsos. Ten za první překvapení označil právě účast. „Určitě ta vysoká účast,“ řekl politolog. Dalším momentem byl propad dvou výrazných protestních formací. „Překvapil mě taky vlastně neúspěch SPD,“ dodal a připomněl, že u hnutí Stačilo!, které navazovalo na komunistickou tradici, byl neúspěch ještě zřetelnější. „Češi jsou mírní, což je strašně dobrá zpráva,“ uzavřel.
Podle dat Ipsosu sehrála klíčovou roli závěrečná mobilizace. Výzkumníci sledovali, jak se rozhodování voličů měnilo od září do samotného volebního dne. Ukázalo se, že většina stran dokázala v posledních dnech přimět své příznivce k účasti. „Andrej Babiš získal 330 000 voličů, kteří ho původně nechtěli volit,“ uvedl Kormaňák. Část podporovatelů sice ztratil, ale čistý zisk byl výrazný. „Jediní, kdo nemobilizovali, byli Stačilo a SPD,“ doplnil.
Zcela novou stopu v povolební matematice zanechalo hnutí Motoristé sobě. „Motoristé měli čistý přírůstek asi 70 000 voličů,“ řekl Kormaňák. Šlo především o mladší lidi a bývalé nevoliče. Typickým podporovatelem prý může být „mladý muž z menšího města, pragmatik bez silného ideologického ukotvení“. Složení jejich elektorátu je mimořádně pestré. „Část od Babiše, část od Pirátů, část od Spolu, část z řad nevoličů,“ shrnul. Přesto přiznal, že „je pro mě stále záhadou, kdo je kmenový volič Motoristů“.
Diskutující se shodli, že letošní volby potvrdily dlouhodobou osu české politiky: městské a vzdělanější vrstvy zůstávají spíše proevropské, zatímco mimoměstské regiony, zejména v bývalých Sudetech, volí protestně. „Ten železný pás negace kolem hranic je pořád stejný,“ poznamenal Jiří Peňás. Podle Daniela Kaisera však letošní výsledek ukazuje pozitivní trend, kdy voliči odmítli extremistické alternativy a dali přednost pragmatickému protestu. „Objevil se muž, který deradikalizuje odpůrce režimu,“ řekl s narážkou na Filipa Turka z Motoristů.
Zároveň platí, že Česká republika zůstává realisticky zakotvena v euroatlantických strukturách. „Češi jsou kritičtí k Evropské unii, ale chápou, že je to oblast prosperity,“ konstatoval Kormaňák. Podle něj si i skeptičtí voliči uvědomují, že vystoupení z EU či NATO by zhoršilo ekonomické podmínky a bezpečnostní situaci. Válka na Ukrajině navíc posílila vnímání nutnosti členství v NATO. „Asi není úplně dobrý nápad teď odcházet z aliance,“ shrnul.
Za největší úspěch Babišovy kampaně označil Kormaňák její jednoduché zacílení na životní úroveň. „Ta kampaň byla perfektně zacílená na domácnosti, ceny energií a ekonomické důvody,“ uvedl. Stejné téma sice akcentovalo i Stačilo!, ale voliči podle něj usoudili, že „Andrej Babiš to nabízí víc a lépe, s větší exekutivní silou“. Janě Maláčové, která se snažila levicovou kandidátku orientovat na sociální otázky, tak podle diskutujících uškodilo, že tím jen potvrdila převahu Babiše v sociálně-ekonomické agendě.
Rozhovor se přenesl také k budoucnosti pravice. Petr Fiala po porážce oznámil, že už nebude kandidovat na předsedu ODS. Podle Daniela Kaisera tím „otevřel cestu k možné normalizaci opozice“, která v kampani používala „neúnosně vyhrocený jazyk o poslední bitvě demokracie“. Kormaňák připomněl, že Fiala se do historie zapíše jako první premiér ODS od dob Václava Klause, který „dovládl celé čtyři roky“. Uvnitř strany ale sílí tlak z regionů na osamostatnění ODS a odchod od projektu Spolu. „Asi 93 % členů ODS už nechce koalici Spolu,“ zaznělo z interní ankety, o níž se v podcastu mluvilo.
O možném nástupci se hovoří nejčastěji v souvislosti s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou, který představuje spíše umírněnou kontinuitu. Lidovci i TOP 09 jsou s výsledkem spokojeni, neboť bez společné kandidatury by se do sněmovny pravděpodobně nedostali. Podle interních měření mají TOP 09 zhruba pět procent, lidovci tři až čtyři.
Debata v Echu tak ukázala, že letošní volby nejsou revolucí, ale výrazným posunem k realističtější politice. Extrémy ztratily, protestní hlasy se rozdrobily a voliči zůstali nohama na zemi. „Česká společnost ukázala, že chce zůstat v Evropské unii a v NATO a že odmítá destabilizační experimenty,“ shrnul Daniel Kaiser. Přes všechna napětí mezi městy a venkovem, pravicí a levicí, zůstává země v jádru zdrženlivá a racionální. A právě to je možná největší zpráva těchto voleb.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: EchoPorada)
