Předvolební duel pořadu PoliTalk na Novinkách svedl dohromady dva kandidáty do Poslanecké sněmovny, kteří sice v některých tématech stojí blízko sebe, v přímé konfrontaci se ale rozešli. O hlasy voličů se utkali předseda Svobodných Libor Vondráček, kandidující za SPD, a Matěj Gregor ze strany Motoristé sobě.
Debata odstartovala otázkou volebních koalic. Vondráček odmítl, že by spojení Svobodných se SPD představovalo „skrytou koalici“. Podle něj se jedná o standardní kandidaturu, na kterou se nevztahuje vyšší volební práh. Gregor naopak zdůraznil, že pokud vznikne po volbách jeden poslanecký klub, jde fakticky o koalici, i když to zákon nevyžaduje. Zatímco Vondráček tvrdil, že Evropská unie se nemění „zevnitř“ a je třeba zásadních kroků, Gregor mluvil o možnosti vyjednávání a hledání kompromisů.
Jedním z klíčových bodů byla otázka přímé demokracie. Vondráček obhajoval zavedení všeobecného referenda po vzoru Švýcarska. Tvrdil, že by lidé měli mít více přímé kontroly nad politiky a že současná nízká důvěra ve vládu je důsledkem odcizení voličů. Gregor však varoval před zneužitím referenda v krizových obdobích a před populistickým řešením složitých otázek.
Vondráček ostře zaútočil na přebujelou státní správu. „Minus 80 tisíc úředníků,“ prohlásil, když kritizoval nárůst zaměstnanců státu od roku 2015. Podle něj by návrat na tehdejší úroveň znamenal úsporu kolem 50 miliard korun. Současně varoval před „politickými neziskovkami“ a dotacemi, které podle něj končí u projektů bez přidané hodnoty. Jako příklad uvedl divadelní představení v Chebu, kde podle něj vystupují plyšové postavy připomínající lidské údy. „Pryč s plyšovými penisy,“ shrnul svou kritiku dotací.
Gregor se vůči těmto výrokům vymezil. Upozornil, že nelze redukovat debatu o kultuře na jednotlivé excesy a že podpora kultury má širší společenský význam. Zároveň zdůraznil, že jednoduché škrty v počtu úředníků by mohly ohrozit schopnost státu reagovat na nové požadavky vyplývající z evropské legislativy.
Rozpory mezi oběma kandidáty vyvolalo i téma války na Ukrajině. Vondráček kritizoval částku 252 miliard korun, která má podle něj směřovat na podporu Kyjeva. Podle něj jsou tyto prostředky příliš vysoké a doma chybějí peníze na řešení energetické chudoby, která podle něj může zasáhnout až polovinu českých domácností. Gregor oponoval s tím, že solidarita s napadenou zemí je klíčová nejen z morálního, ale i z bezpečnostního hlediska. „Pokud Ukrajinu necháme padnout, budeme další na řadě,“ prohlásil.
Duel se dotkl i svobody slova. Vondráček varoval před regulací médií a blokováním vysílání, což podle něj ohrožuje otevřenou veřejnou debatu. Gregor připustil, že svoboda projevu je zásadní, ale zároveň upozornil na nutnost chránit společnost před dezinformacemi, které mohou destabilizovat veřejný prostor.
Debata tak ukázala dva odlišné přístupy. Vondráček sázel na radikální rétoriku, sliboval štíhlý stát a přímou demokracii. Gregor naopak vystupoval umírněněji, hájil institucionální rámec a varoval před zkratkami. Pro voliče to byla příležitost vidět, jak se odlišují nejen jejich programy, ale i politický styl.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: PoliTalk)
