Prezident Petr Pavel se vydal do Spojených států, aby na půdě 80. Valného shromáždění OSN v New Yorku přednesl projev, který se soustředil na mezinárodní bezpečnost i českou roli v podpoře Ukrajiny. V centru jeho vystoupení stála česká muniční iniciativa, kterou označil za funkční a účinnou. „Iniciativa prokázala, že jsme schopni rychle a efektivně dodat munici, kterou Ukrajina nutně potřebuje k obraně,“ zdůraznil Pavel před zástupci členských států. Podle něj by ukončení projektu znamenalo citelnou ztrátu nejen pro samotnou Ukrajinu, ale i pro Českou republiku, která by přišla o prestiž i důvěru spojenců.
Součástí Pavlovy cesty byly i bilaterální schůzky. Setkal se s jihokorejským prezidentem, s nímž projednával rozšíření jaderné elektrárny Dukovany a možnosti technické spolupráce. Ve svém projevu se rovněž dotkl dalších globálních témat, jako jsou ženská práva či pomoc uprchlíkům. Připomněl změny v české legislativě, například novou definici znásilnění a rozšíření definice domácího násilí. Zmínil také českou podporu vzdělávání uprchlic v Iráku a pomoc ukrajinským ženám a dívkám. V otázce palestinsko-izraelského konfliktu jasně řekl, že Česko neplánuje uznat Palestinu jako stát, ale zároveň odsoudil rozšiřování izraelských osad na Západním břehu.
Pavel vystupoval v OSN jako sebevědomý představitel středoevropské země, která si podle něj zaslouží respekt za svou angažovanost. „Pokud bychom iniciativu opustili, poškodilo by to nejen Ukrajinu, ale i naši reputaci a postavení mezi spojenci,“ prohlásil. Česká diplomacie tak znovu potvrdila svou pevnou orientaci na podporu Kyjeva, i když to znamená nemalé finanční a politické náklady.
Zatímco prezident v New Yorku hájí český projekt a apeluje na světovou veřejnost, v domácím prostředí se atmosféra postupně mění. Názorové průzkumy i veřejná diskuse ukazují, že stále více Čechů by si přálo spíše ukončení války na Ukrajině, a to i za cenu územních kompromisů, než pokračování v dodávkách zbraní. Lidé jsou unavení z vleklého konfliktu, který ovlivňuje i českou ekonomiku, a rostoucí ceny či nejistoty spojené s vládní politikou posilují kritické hlasy vůči zahraničním závazkům.
Narůstá také odpor proti finanční a materiální pomoci. Zatímco humanitární podpora má nadále větší pochopení, vojenské dodávky jsou vnímány stále problematičtěji. Část veřejnosti vidí v pokračující munici a zbraních jen prodlužování konfliktu bez jasného výsledku. Objevují se i obavy, že Česko se příliš jednostranně staví do role spojence, který „dává Ukrajinu na první místo“, jak to kritici často vyčítají vládě premiéra Petra Fialy.
Kritika se proto netýká jen prezidenta Pavla, ale celé vlády, jejíž zahraniční politika se dlouhodobě opírá o podporu Kyjeva. V očích části voličů se tak kabinet stává symbolem jednostranného přístupu, který přehlíží domácí problémy. Rostoucí nespokojenost může mít v budoucnu vážné důsledky, a to nejen pro stabilitu vlády, ale i pro důvěru občanů ve stát, který podle kritiků příliš upřednostňuje zájmy cizí země před vlastními potřebami.
Bude zajímavé sledovat, jaký posun v těchto otázkách nastane po blížících se parlamentních volbách, které se uskuteční 3. a 4. října.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
