Rozhovor s hlavním ekonomem Trinity Bank Lukášem Kovandou se nesl v duchu jediné dominantní myšlenky, tedy že letošní volby rozhodla ekonomika. „Ne, ekonomie určitě neprohrála, to je nesmysl,“ reagoval v Echo Podcastu Kovanda na tvrzení, že odbornou debatu přehlušily sociální sítě. Podle něj i politika podléhá tržním principům. „I politici jsou zboží. A voliči, stejně jako zákazníci na trhu, si prostě vybírají to, co chtějí.“ Výsledek voleb, v nichž uspělo hnutí ANO Andreje Babiše, tak podle něj není prohrou racionality, ale přirozeným důsledkem tržní logiky, tedy nabídky a poptávky.
Podle Kovandy se těžiště rozhodování voličů přesunulo od bezpečnostních témat k otázkám inflace, kupní síly a životních nákladů. „Jednoznačně ano, ekonomika dominovala,“ shrnuje. Připouští, že bezpečnostní situace v Evropě hrála svou roli, avšak nestačila na to, „aby hnutí Spolu vlastně uspělo“. Strany, které jednoznačně podporovaly Ukrajinu a pokračování muniční iniciativy, podle něj nedokázaly přesvědčit dost voličů, zatímco ty, které zdůrazňovaly ekonomické problémy domácností, slavily úspěch.
Největší střet očekává Kovanda v otázce emisních povolenek, včetně rozšíření systému ETS2. „Andrej Babiš nemůže říkat nic jiného, než že bude bojovat za zrušení emisních povolenek, protože právě odpor k nim mu dost možná vyhrál ty volby,“ říká. Připomíná, že Česká republika patří k zemím, které systém povolenek zatěžuje nejvíce. Proto by podle něj měla hledat spojence v zemích střední a východní Evropy a zkusit vytvořit „protipovolenkovou“ koalici. Kovanda argumentuje i změnou podmínek od doby, kdy byl Green Deal schválen: „V prosinci 2019 byla úplně jiná mezinárodní i ekonomická atmosféra. Tehdy tu nebyla pandemie, válka na Ukrajině ani více než čtyřicetiprocentní kumulovaná inflace.“ Navrhuje proto, aby Česká republika požadovala „odklad zavedení povolenek třeba o pět let“ nebo alespoň znovu otevřela diskusi o jejich podobě. Zároveň varuje před tím, aby se nová vláda stylizovala do role „nového Orbána či Fica“. Podle něj by měla postupovat asertivně, nikoli programově proti všemu. Jen tak prý bude v Bruselu působit věrohodně.
Kovanda však mírní očekávání ohledně příjmů z potírání šedé ekonomiky. „Z šedé ekonomiky podle mě nevytáhneme tolik, aby to pokrylo ty sliby,“ konstatuje. Skepticky se dívá i na možnost zázračného zvýšení výběru daní či obnovu EET. Přesto uznává, že některá opatření mohou pomoci nízkopříjmovým skupinám, například nulová sazba DPH na vybrané potraviny. „Někdo s podprůměrným příjmem dá opravdu daleko větší podíl ze svého měsíčního rozpočtu na potraviny... takový člověk to může pocítit,“ připouští. Zároveň však varuje, že nelze zaručit, že se zrušení DPH projeví na cenách. „Je otázka, jestli obchodní řetězce tu nulovou DPH skutečně promítnou do cen,“ dodává. Pokud by bylo nutné kontrolovat cenotvorbu, znamenalo by to podle něj zásah do trhu, který by liberálním ekonomům vadil.
V měnové oblasti považuje Kovanda letošní volby i za nepřímé referendum o euru. „Podle mě ty volby byly svým způsobem i referendem o euru. A veřejnost euro nechce,“ říká. Odhaduje, že Česká republika k přijetí společné měny nepřistoupí dříve než kolem roku 2035. Současnou korunu považuje za stabilní a silnou měnu. „Ve dvacátých letech je koruna spolu se švýcarským frankem jednou z nejsilnějších měn světa,“ připomíná a dodává, že „posílila asi o deset procent vůči dolaru, zatímco euro jen o pět“. Kriticky se vyjadřuje i k problémům eurozóny. „Euro má své problémy, stačí se podívat do Francie, kde už mají šestého premiéra za poslední dva roky, protože si nevědí rady s dluhem,“ uvádí. I proto považuje za „dobře“, že volby podle něj odsunuly debatu o přijetí eura o další dekádu.
Na závěr Kovanda zdůrazňuje, že nová vláda by měla vůči Bruselu vystupovat racionálně, sebevědomě a s argumenty, nikoli s apriorní negací. „Je zcela na místě otevřít téma emisních povolenek znovu od začátku,“ říká. Česká ekonomika podle něj nepotřebuje revoluci, ale realistický přístup, který bere v úvahu nové globální i domácí podmínky. „Nelze čekat rychlou konsolidaci, ale stejně tak není důvod malovat čerta na zeď,“ uzavírá Kovanda. Pokud se vládě podaří udržet důvěru trhů a nasměrovat výdaje do prorůstových oblastí, může se podle něj česká ekonomika vrátit k tomu, co voliči ve volbách hledali především, tedy k jistotě, že o jejich peněžence rozhoduje zdravý rozum.