Polský „dronový incident“ a hra s ohněm. NATO nesmí podlehnout hysterii

politika

Incident s ruskými drony nad Polskem ukazuje limity alianční strategie. Volání po eskalaci přichází hlavně z Kyjeva. A to je nebezpečné.

Polský „dronový incident“ a hra s ohněm. NATO nesmí podlehnout hysterii
Ilustrační foto
13. září 2025 - 06:22

Když několik ruských dronů proniklo tento týden do polského vzdušného prostoru, okamžitě se objevily výkřiky o „útoku na NATO“. Jenže paradoxně nejhlasitěji nezazněly z Varšavy, nýbrž z Kyjeva. Ukrajinský ministr obrany incident označil za „válečný zločin“ a dokonce varoval, že Moskva se chystá „být připravena na válku s NATO“. Je zjevné, že Kyjev se snaží rámovat událost jako přímou eskalaci, aby zatáhl Západ hlouběji do války.

Na rozdíl od Ukrajiny reagovalo Polsko zdrženlivěji. Polská vláda odsoudila porušení suverenity, ale jasně se vyhnula slovům, která by mohla vést k aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy. Šlo o signál: ano, ruské jednání je provokace, ale nelze ho označit za útok, který by vyžadoval kolektivní vojenskou odpověď.

Jak upozorňuje britský deník UnHerd, „středeční události by měly připomenout Washingtonu, že je naléhavé omezit americké zapojení na Ukrajině“. Podle ní není v zájmu ani USA, ani Evropy hnát se do širší války s Ruskem.

Strategická hysterie z Kyjeva

Drony, které přeletěly do Polska, nebyly bojové stroje zaměřené na polské cíle. Šlo spíše o decoy a průzkumné prostředky, jejichž let mohl být výsledkem chybného navádění, elektronického rušení či prosté provokace. Přesto Kyjev mluví o „eskalaci“ a „přípravě Ruska na útok proti Evropě“. To není náhoda.


Ukrajinské vedení je v těžké situaci. Fronta se láme, mobilizační možnosti jsou omezené, podpora veřejnosti klesá a americký prezident Donald Trump opakovaně dává najevo, že nechce rozšiřovat závazky USA. Proto se Kyjev snaží vytvořit obraz bezprostřední ruské hrozby, která má vyvolat strach v Evropě a přinutit USA k dalším krokům, od sankcí po rozmístění aliančních jednotek.

NATO není rukojmím

Otázkou ale zůstává, zda má Západ hrát podle ukrajinského scénáře. Incident bez ztrát na životech a bez přímého útoku na polské cíle sotva může být záminkou pro eskalaci konfliktu. Kdyby NATO přistoupilo na logiku Kyjeva, ocitlo by se na nebezpečné šikmé ploše, kde každý dron či raketa mohou znamenat „nové Sarajevo“.


Evropa i USA si musí připomenout, že jejich prioritou není rozšíření války, ale její ukončení. „Rozšířené americké angažmá na Ukrajině není v zájmu USA, bez ohledu na to, co se stalo v Polsku,“ konstatuje Kavanagh v článku.

Polský incident je varováním, ale nikoliv casus belli. Ukazuje, že ruské „šedozónové“ provokace budou pokračovat, ale také že NATO se musí vyhnout pasti hysterických reakcí. Pokud má Evropa přežít bez širší války, potřebuje méně válečné rétoriky a více diplomacie – a Washington musí odolat tlaku na další eskalaci.

(Kyncl, UnHerd.com, repro: x)


Anketa

Měla by podle Vás Česká republika i nadále vojensky podporovat Ukrajinu?

Ano 25%
transparent.gif transparent.gif
Ne 47%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 28%
transparent.gif transparent.gif