Když několik ruských dronů proniklo tento týden do polského vzdušného prostoru, okamžitě se objevily výkřiky o „útoku na NATO“. Jenže paradoxně nejhlasitěji nezazněly z Varšavy, nýbrž z Kyjeva. Ukrajinský ministr obrany incident označil za „válečný zločin“ a dokonce varoval, že Moskva se chystá „být připravena na válku s NATO“. Je zjevné, že Kyjev se snaží rámovat událost jako přímou eskalaci, aby zatáhl Západ hlouběji do války.
Na rozdíl od Ukrajiny reagovalo Polsko zdrženlivěji. Polská vláda odsoudila porušení suverenity, ale jasně se vyhnula slovům, která by mohla vést k aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy. Šlo o signál: ano, ruské jednání je provokace, ale nelze ho označit za útok, který by vyžadoval kolektivní vojenskou odpověď.
Jak upozorňuje britský deník UnHerd, „středeční události by měly připomenout Washingtonu, že je naléhavé omezit americké zapojení na Ukrajině“. Podle ní není v zájmu ani USA, ani Evropy hnát se do širší války s Ruskem.
Strategická hysterie z Kyjeva
Ukrajinské vedení je v těžké situaci. Fronta se láme, mobilizační možnosti jsou omezené, podpora veřejnosti klesá a americký prezident Donald Trump opakovaně dává najevo, že nechce rozšiřovat závazky USA. Proto se Kyjev snaží vytvořit obraz bezprostřední ruské hrozby, která má vyvolat strach v Evropě a přinutit USA k dalším krokům, od sankcí po rozmístění aliančních jednotek.
NATO není rukojmím
Evropa i USA si musí připomenout, že jejich prioritou není rozšíření války, ale její ukončení. „Rozšířené americké angažmá na Ukrajině není v zájmu USA, bez ohledu na to, co se stalo v Polsku,“ konstatuje Kavanagh v článku.
Polský incident je varováním, ale nikoliv casus belli. Ukazuje, že ruské „šedozónové“ provokace budou pokračovat, ale také že NATO se musí vyhnout pasti hysterických reakcí. Pokud má Evropa přežít bez širší války, potřebuje méně válečné rétoriky a více diplomacie – a Washington musí odolat tlaku na další eskalaci.