V nedávno zveřejněném komentáři italského publicisty Alberta Piroddiho s názvem „Strategická sebevražda Ameriky“ (Strategická sebevražda Ameriky) zazněla znepokojivá analýza směřování Spojených států amerických. Podle Piroddiho přestala být americká zahraniční politika otázkou strategického plánování a stala se především hlubokou morální krizí. Prezident, který měl ambice ukončit „nekonečné války“, dnes podle Piroddiho vede zemi do „konfliktu, který může svou destruktivní silou překonat všechny dosavadní“.

„Nejedná se o válku obrannou. Nejedná se o reakci na agresi. Jde o útok zinscenovaný, předem připravený, a to s aktivní politickou i vojenskou pomocí administrativy, která rezignovala na jakoukoliv diplomatickou etiku,“ píše Piroddi v italském listu Voce della Sera .

Podle dostupných informací zasáhl izraelský útok na Írán nejen vojenskou infrastrukturu, ale i tým jaderných vyjednavačů, který se údajně blížil k dosažení historického kompromisu. Teherán byl připraven umožnit inspekce a formálně se zříci vývoje jaderné zbraně. Právě tento proces byl však podle autora záměrně sabotován s vědomím a souhlasem americké administrativytedy.


Jak podotýká Piroddi, USA tímto krokem otevřely i další frontu, a to nejen geografickou, ale i vojenskou a diplomatickou. Aby mohly podpořit izraelskou obranu, musely USA přesunout důležité kapacity z Indo-Pacifiku, čímž oslabily vlastní pozici vůči Číně. Celou situaci označuje Piroddi za „strategický majstrštyk z pohledu Teheránu, a absolutní fiasko z pohledu Washingtonu“.

Největší hrozba se však podle něj skrývá v narůstající tendenci amerických poradců uvažovat o použití taktických jaderných zbraní. Konvenční „bunker-busters“ nejsou schopny prorazit hluboko skryté íránské instalace, a tak roste pokušení použít „omezené“ jaderné nálože. Piroddi upozorňuje, že pokud by USA překročily jaderný Rubikon, není cesty zpět. A Moskva už vzkázala, že jakýkoliv jaderný útok na Írán by považovala za důvod k odvetnému úderu proti Evropě.

„Hraje se o přežití globální bezpečnostní architektury. Není to science fiction, ale elementární logika nukleární odstrašovací rovnováhy,“ píše Piroddi.

V další části svého komentáře ostře kritizuje Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (IAEA), která podle dostupných informací předala Izraeli data sloužící k výběru cílů pro útok. Írán na to reagoval vypovězením inspektorů a veřejným obviněním z „institucionální zrady“. Kredibilita multilaterálních nástrojů dohledu tak utrpěla vážné trhliny. O někdejším bojovníkovi za jaderné odzbrojení Rafaelu Grossim dnes prý není ani slyšet.


„Země, která se pyšní tím, že je kolébkou demokracie, se mění v mašinu, která potlačuje nesouhlas a oslavuje válku,“ píše dále Piroddi.

Na samém konci pak italský publicista naznačuje, že Írán po útoku získal nejen morální autoritu, ale i politické právo žádat zásadní změny. Mezi nimi může být i mezinárodní tlak na přiznání izraelského jaderného arzenálu. Jen oboustranná transparentnost, spolu s ukončením krveprolití v Gaze, může podle něj vytvořit reálný základ pro nový rovnovážný rámec v regionu.

Amerika podle Piroddiho dnes čelí ne rozhodnutí strategickému, ale existenčnímu. Buď podlehne logice nekonečné eskalace a stane se impériem, které se zhroutí pod vahou svých vlastních lží. Nebo nalezne odvahu znovu definovat sama sebe - jako národ, který není symbolem síly, ale inspirace.

„Musíme říct NE dříve, než bude příliš pozdě. Protože jestli tato eskalace bude pokračovat, nepůjde jen o budoucnost Ameriky. Půjde o budoucnost nás všech,“ zdůraznil Alberto Piroddi.