Vzhledem k blížícím se summitům G7, NATO a EU se Evropa snaží přeorientovat svou strategii, neboť Trumpova jednání nesou potenciál zásadně narušit evropskou bezpečnostní a ekonomickou stabilitu.

Ukrajina? Signály ochladnutí a změna kurzu

Trumpova administrativa začala dávat najevo, že podpora Ukrajině už není prioritou. Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že se Spojené státy nezúčastní červnového zasedání Ukrajinské obranné kontaktní skupiny, která od roku 2022 koordinuje vojenskou pomoc napadené zemi. Tento krok je vnímán jako symbolické odstoupení od společného vedení západní podpory Ukrajině.

Trump podle informací listu Financial Times naznačil, že podpora Ukrajině bude podmíněna její ochotou přestat usilovat o členství v NATO a akceptovat ztrátu části svého území.

„Trumpův tým připravil návrhy na mír s Ruskem, které by znamenaly ústupky Kyjeva výměnou za ukončení konfliktu,“ uvádí Financial Times.

Taková pozice silně znepokojuje státy východního křídla NATO, jako je Polsko, Pobaltské státy nebo Česká republika, které konflikt na Ukrajině považují za existenční hrozbu pro stabilitu regionu.

NATO: Nůž do zad, nebo budíček pro Evropu?


Evropské státy proto urychleně navyšují vojenské rozpočty. Evropská komise nedávno zveřejnila iniciativu ReArm Europe, která má pomoci členským státům investovat až 800 miliard eur do obrany, včetně společných zakázek, výzkumu a infrastruktury. Francie, Německo, Polsko a další státy posilují i bilaterální vojenskou spolupráci.

Trumpovo stanovisko má dalekosáhlé důsledky. 

„Evropští diplomaté se obávají, že Trump bude chtít vyměnit americkou obranu za obchodní ústupky nebo podporu své vlastní politiky,“ píše dále list Financial Times. 

Clo jako zbraň a vyjednávací páka

Třetí osa napětí se týká obchodních vztahů. Trumpova administrativa oznámila, že od července zavede 50% cla na evropskou ocel, hliník a další exporty, pokud EU neustoupí v jiných oblastech. Tento krok by mohl zásadně poškodit evropský průmysl, včetně automobilového a leteckého sektoru.

Evropská unie připravila seznam protiopatření, který zahrnuje clo na americké zemědělské produkty, elektroniku i oblečení v hodnotě 95 miliard eur. Nicméně Brusel se snaží vyhnout eskalaci a zvažuje diplomatické řešení.

Zdroje z Evropské komise uvedly, že Trump již během neveřejných jednání v květnu požadoval, aby EU přestala podporovat zelenou transformaci a zrušila pravidla ohledně digitální daně.


Evropská odpověď? Strategická autonomie a Weimar+

Evropská odpověď na Trumpovu politiku je zatím dvojí:

• Weimar+: Neformální platforma Francie, Německa, Polska, Itálie, Španělska, Spojeného království a Evropské komise. Tato skupina má sloužit jako fórum pro rychlou koordinaci zahraničněpolitických a obranných postojů v krizových situacích bez ohledu na USA.

• Zvýšení investic do obrany a obranného průmyslu: EU usiluje o větší soběstačnost v oblasti zbraní, munice i kybernetické bezpečnosti. Vznikají plány na společný evropský obranný fond a projekty jako „Eurodrone“, „European Air Defence Shield“ nebo rozšíření výrobních kapacit munice ve východní Evropě.

Historický test pro evropskou jednotu

Trumpova politika testuje soudržnost evropských států ve třech klíčových oblastech, kterými jsou bezpečnost, ekonomika a geopolitika. Zatímco některé vlády (např. Maďarsko) vnímají Trumpovu rétoriku jako šanci na změnu kurzu, většina evropských zemí se snaží o diplomatickou obranu dosavadního pořádku.

Červencové summity G7 v Itálii, NATO ve Washingtonu a Evropské rady v Bruselu budou určující pro další vývoj. Evropská unie tak čelí možná největší geopolitické výzvě od konce studené války.