Den poté, co americký prezident Donald Trump znovu zopakoval svůj úmysl převzít kontrolu nad Grónskem, převládá mezi evropskými politiky nejprve nevíra a nyní rostoucí panika, jak se kontinent snaží pochopit a reagovat na scénář, který byl ještě nedávno považován za absurdní. Podle článku agentury Bloomberg se evropské metropole ocitají v situaci, kdy se tradiční pilíře bezpečnostní architektury, budované od konce druhé světové války a opřené o NATO, začínají hroutit kvůli výrokům jednoho muže v Bílém domě, který otevřeně mluví o převzetí arktického ostrova, jenž je součástí Dánského království a klíčovým prvkem evropské strategické stability.

Trump podle agentury Bloomberg opakovaně tvrdí, že Spojené státy musí Grónsko „získat“, a to buď takzvanou snadnou, nebo tvrdou cestou. Jeho výroky působí v Evropě jako politický šok, protože poprvé od konce studené války americký prezident otevřeně hovoří o možném odebrání území spojenecké zemi. V zákulisních rozhovorech evropští diplomaté přiznávají, že už nejde o bizarní epizodu, ale o reálnou hrozbu, která otřásá samotnými základy mezinárodního práva.

Agentura Bloomberg připomíná, že Trumpův tlak na Grónsko je součástí širšího vzorce jeho zahraniční politiky, kdy Spojené státy vystupují stále méně jako garant kolektivní bezpečnosti a stále více jako mocnost sledující úzké národní zájmy. Prezident v posledních týdnech opakovaně prohlašoval, že kontrola nad Grónskem je nezbytná k obraně před Ruskem a Čínou, které podle něj usilují o dominanci v Arktidě. Tyto argumenty však v Evropě vyvolávají rozpaky, protože USA už dnes mají na ostrově významnou vojenskou přítomnost a přístup k tamním základnám na základě dlouhodobých dohod s Dánskem.

V Kodani i v dalších evropských metropolích se objevují obavy, že Trumpův přístup může rozložit soudržnost NATO. Pokud by Washington začal zpochybňovat hranice spojeneckých států, znamenalo by to podle evropských představitelů konec poválečného uspořádání, na němž byla postavena stabilita kontinentu. Bloomberg cituje diplomaty, kteří upozorňují, že v sázce není jen Grónsko, ale samotná důvěra v americké bezpečnostní záruky.

Situace je o to citlivější, že Grónsko je autonomní součástí Dánského království a jeho obyvatelé dlouhodobě odmítají jakékoli úvahy o připojení k USA. Trumpovy výroky proto působí nejen jako tlak na dánskou vládu, ale i jako ignorování práva místních obyvatel rozhodovat o své budoucnosti. Evropští politici se obávají, že by americký prezident mohl tento spor využít jako nástroj nátlaku v širších geopolitických hrách.

Psali jsme: „Klidně by prodala svou zemi.“ Chmelár se tvrdě pustil do opozice

Podle Bloombergu se v Bruselu i dalších hlavních městech stále častěji hovoří o nutnosti posílit evropskou obranu nezávisle na USA. Dosud šlo spíše o teoretické debaty, nyní se však proměňují v praktickou otázku přežití evropské bezpečnosti. Pokud by totiž Spojené státy začaly jednat proti zájmům svých spojenců, Evropa by mohla zůstat bez klíčového bezpečnostního pilíře, na který spoléhala po desetiletí.

Trumpův plán na převzetí Grónska se tak z původně bizarní myšlenky proměnil v katalyzátor hluboké krize důvěry mezi Evropou a Spojenými státy. Zda půjde jen o další epizodu ostré rétoriky, nebo o skutečný obrat v americké politice, zůstává nejasné. Jisté však je, že Evropa bere tato slova velmi vážně a připravuje se na scénář, který by ještě před několika lety považovala za naprosto nemyslitelný.

Zdroj: 1. bloomberg.com/news/features/2026-01-09/trump-s-greenland-threat-sparks-panic-rattles-european-security-stability

(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)