Když v září 2022 vybuchly plynovody Nord Stream 1 a 2 na dně Baltského moře, okamžitě se rozjela lavina spekulací o tom, kdo mohl mít motiv podkopat klíčovou energetickou tepnu mezi Ruskem a Evropou. Kyjev se od počátku distancoval, Moskva obviňovala Západ a Spojené státy, zatímco Berlín a Brusel volili mlčení. Nyní však německá investigativní práce médií ARD, Süddeutsche Zeitung a Die Zeit přináší průlom: stopy vedou přímo k Ukrajině.
Podle těchto zjištění tvořila údernou jednotku skupina sedmi Ukrajinců, z nichž šest má nyní na krku zatykač vydaný německou prokuraturou a sedmý údajně padl na frontě. Tito muži, mezi nimiž byl specialista na výbušniny, potápěči a skipper, měli využít pronajatou loď Andromeda k tomu, aby výbušniny dopravili k plynovodu a provedli pečlivě připravený útok. Na palubě lodi se později našly otisky prstů, DNA i zbytky výbušnin, které jasně ukazují, že nešlo o náhodnou stopu, ale o přímou souvislost s akcí.
Ještě znepokojivější je fakt, že vyšetřovatelé našli spojitosti mezi skupinou a ukrajinskou armádou či tajnými službami. To naznačuje, že útok nemohl být akcí izolovaných jednotlivců, nýbrž operací krytou a plánovanou státními strukturami. Připomeňme si přitom, že Kyjev opakovaně tvrdil, že s útokem nemá nic společného. Řecký server pronews.gr citoval německá média slovy: „Kyjev tvrdil, že s tím nemá nic společného, ale všechna vyšetřování vedou tam.“
Zatímco Švédsko a Dánsko své vyšetřování uzavřely bez jasného viníka, Německo pokračuje. Vrcholem posledních dní je zatčení 49letého Ukrajince v Itálii, který měl být hlavním koordinátorem celé operace. Ironií osudu byl zadržen během rodinné dovolené u moře. Italský soud nyní rozhoduje o jeho vydání do Německa, kde má čelit stíhání.
Politické důsledky jsou obrovské. Německo se po sabotáži ocitlo v přímém konfliktu s Ruskem, který vedl k drastickému omezení levných dodávek plynu a tím i k hospodářskému propadu. Berlín přijal roli hlavního podporovatele Ukrajiny, nalil miliardy eur do zbrojních a finančních balíčků, přestože jeho vlastní průmysl krvácí pod tíhou drahých energií. Pokud se prokáže, že za útokem stál Kyjev, pak se Německo ocitá v situaci, kdy podporuje zemi, která jej vědomě zatáhla do energetické a ekonomické krize.
Kyjev přitom hraje dvojí hru. Prezident Zelenskyj opakovaně tvrdil, že Ukrajina nemá s útokem nic společného, a stavěl se do role oběti ruské agrese. Jenže nové důkazy ukazují, že Ukrajina dokáže být nejen obětí, ale i aktérem, který neváhá riskovat destabilizaci celé Evropy, jen aby zatlačil Rusko do kouta a přiměl Západ k větší angažovanosti. Pokud se potvrdí, že sabotáž byla ukrajinskou operací, pak se musí nutně změnit i pohled na Zelenského, který byl dosud vnímán jako lídr bránící evropské hodnoty.
Kritická otázka, která dnes rezonuje Berlínem, zní následně: Pokud byli Ukrajinci schopni zinscenovat takto zásadní útok na infrastrukturu, je to skutečně spojenec, kterého by Evropa měla bezmezně podporovat? Nejde spíše o nebezpečného hráče, který cynicky využívá západní pomoc k prosazení vlastních strategických zájmů, bez ohledu na následky pro své partnery?
Německý ministr zahraničí se sice snažil situaci uklidnit prohlášením, že je třeba počkat na výsledky soudů, nicméně samotná fakta ukazují na jasnou a přímou vinu. Politická a mediální obrana Kyjeva se začíná drolit a ruská propaganda získává nečekaně silný argument. Pro Ukrajinu je to reputační katastrofa, která může ohrozit její další podporu v Evropské unii i NATO.
Sabotáž Nord Streamu tak postupně přestává být tajemstvím. A pokud bude vina Ukrajiny potvrzena soudně, vyvstane před Evropou nepříjemná otázka, zda se nechala zatáhnout do války a ekonomické sebevraždy nikoli kvůli ruské hrozbě, ale kvůli provokaci ze strany vlastního spojence. V takovém případě by šlo o jednu z největších politických manipulací moderních dějin.
(Beneš, PROnews, repro: zai)
