Bílý dům v posledních týdnech výrazně zesiluje ofenzívu vůči Grónsku a dává stále otevřeněji najevo, že nejde jen o zásoby vzácných zemin, ale především o budoucí podobu globální bezpečnosti. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa považuje Dálný sever za rozhodující bojiště nastupující éry, v níž se bude rozhodovat o kontrole vesmíru, satelitních sítí a tím i o vojenské i ekonomické dominanci na Zemi, rozvádí v obsáhlé analýze britský deník UnHerd.
Ve Washingtonu se dnes již otevřeně mluví o tom, že Spojené státy vedou s Čínou a v menší míře i s Ruskem zuřivý vesmírný závod. Satelity obíhající Zemi po polárních drahách musí při každém oběhu proletět kolem severního i jižního pólu, což znamená, že nad severními oblastmi přeletují mnohem častěji než nad rovníkovými regiony. Právě proto jsou místa jako Špicberky či severní pobřeží Grónska ideálními uzly pro pozemní stanice, které udržují spojení s rozsáhlými satelitními konstelacemi využívanými jak komerčně, tak vojensky. Z těchto stanic jsou pak data přenášena do vysokorychlostních podmořských kabelů, které spojují sever Evropy s americkým kontinentem. Přes tyto trasy proudí nejen běžný internetový provoz, ale i klíčové zpravodajské informace, například ty, které dnes využívá Ukrajina ve válce s Ruskem prostřednictvím systému Starlink.
Právě role Starlinku se stala symbolem nové éry konfliktů. Čína již tuto síť oficiálně označila za vojenský objekt a buduje kapacity, které mají být schopny satelity podobného typu poškodit nebo přímo zničit. Nově jmenovaný správce NASA Jared Isaacman v této souvislosti otevřeně prohlásil, že vesmír přestal být pouze doménou vědeckých objevů a stal se klíčovým bojištěm o strategickou dominanci. Kdo ovládá nejvyšší vrstvy, ovládá i pozemní válku.
Spojené státy se proto nechtějí spoléhat pouze na norské Špicberky a již nyní udržují na severozápadním pobřeží Grónska svou vlastní vesmírnou základnu Pituffik. Ta je podle amerických plánovačů druhým nejdůležitějším bodem po Špicberkách a má obrovskou hodnotu právě proto, že leží blíže k USA a je mnohem snáze bránitelná. Přestože Dánsko Washingtonu umožňuje tuto základnu provozovat, Bílý dům zjevně usiluje o víc než jen o pronájem. V administrativě panuje hluboká nedůvěra vůči Evropě jako spolehlivému partnerovi, zakořeněná již v aféře Russiagate z roku 2016, kdy byl Trump obviněn na základě spisu sepsaného bývalým britským zpravodajským důstojníkem. Podle současného vedení USA šlo o cílený pokus evropských struktur zasahovat do amerických voleb, a právě tuto interpretaci nyní posiluje i ředitelka Národní zpravodajské služby Tulsi Gabbardová, která odtajňuje materiály popisované jako důkaz zbraňování a politizace zpravodajských služeb.
Bílý dům zároveň otevřeně obviňuje Evropu i jednotlivé evropské aktéry z financování hnutí, jež se staví proti Trumpovi, a tvrdí, že tyto praktiky zásadně podkopávají transatlantické vztahy. Napětí ještě prohlubují Trumpovy výtky vůči Evropě za to, že blokuje jeho snahy o ukončení války na Ukrajině a že podle amerického pohledu směřuje kontinent k destabilizaci v důsledku masové migrace. J. D. Vance dokonce v roce 2024 naznačil, že první islamistickou jadernou mocností by se mohla stát Velká Británie, a americká Národní bezpečnostní strategie varovala, že Evropa může být do dvaceti let k nepoznání a nemusí být schopna plnit roli spolehlivého spojence.
V tomto kontextu se koupě či převzetí Grónska jeví jako snaha převést klíčový bezpečnostní majetek z rukou nespolehlivého partnera přímo pod americkou suverenitu. Administrativa si přitom nebere servítky a nevylučuje ani použití síly. Trumpův poradce Stephen Miller v rozhovoru pro CNN prohlásil, že Spojené státy se budou chovat jako supervelmoc a že nikdo nebude vojensky bojovat se Spojenými státy o budoucnost Grónska. Tato rétorika vyvolala v Evropě šok a společná prohlášení o ochotě ostrov bránit, avšak v Bílém domě to zjevně vnímají jako součást vyjednávací taktiky, jejímž cílem je vyvolat chaos a následně nabídnout dohodu.
Psali jsme: Černé zlato nebo Pyrrhovo vítězství? Trumpova sázka na ropu
Současně Washington zahajuje takzvanou ofenzívu šarmu přímo vůči obyvatelům Grónska, především vůči inuitské populaci. Vztahy mezi Grónci a Dány jsou dlouhodobě komplikované a Dánsko v posledních letech přeneslo na ostrov značnou část politických pravomocí. Trump nyní Gróncům nabízí perspektivu přímého napojení na americkou ekonomiku, investice do těžby nerostů a možnost, aby se přestali zodpovídat Kodani. Podle deníku UnHerd to Dánsko vnímá jako zásah do své suverenity, nicméně decentralizace moci dává Grónsku reálný prostor rozhodnout o vlastní budoucnosti.
Evropané tak dnes podle všeho doufají, že se Trump nechá rozptýlit jinými krizemi a téma Grónska vyšumí. Ve Washingtonu však panuje přesvědčení, že čas se krátí a že prezident chce na konci svého druhého mandátu zanechat dědictví rozšířených Spojených států, které budou dominovat bezpečnější polokouli. V této hře už podle Bílého domu nejde jen o ostrov v Arktidě, ale o kontrolu nad budoucí podobou vesmírné války a tím i o globální mocenské uspořádání.
Zdroj: 1. https://unherd.com/2026/01/the-space-war-will-be-won-in-greenland/
(Chmelík, prvnizpravy.cz, foto: zai)
