Válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, která trvá od října 2023, se s postupujícím časem stává jednou z nejničivějších ozbrojených kampaní v novodobé historii Blízkého východu. Humanitární situace v Pásmu Gazy se dá bez nadsázky označit za katastrofální. Podle posledních dostupných údajů zahynulo více než 59 tisíc Palestinců, převážně civilistů, včetně tisíců dětí. Další statisíce byly zraněny nebo zcela vysídleny. Infrastruktura oblasti je systematicky ničena. Přístup k pitné vodě, potravinám, lékům či zdravotnickým službám se stal prakticky nemožným.

V reakci na stupňující se humanitární kolaps vydalo v červenci 2025 společné prohlášení 25 států, mezi nimiž nechybějí Spojené království, Francie, Nizozemsko, Itálie, Kanada, Japonsko či Austrálie. Znění dokumentu je výjimečně přímé: „Utrpení civilistů v Gaze dosáhlo nových hlubin. Zásobování pomocí po kapkách a nelidské zabíjení civilistů, včetně dětí, které se snaží uspokojit své základní potřeby vody a jídla, je nepřijatelné.“

Britský ministr zahraničí David Lammy zdůraznil, že současný způsob distribuce humanitární pomoci, který Izrael prosazuje přes tzv. Gaza Humanitarian Foundation, je neefektivní, nebezpečný a zcela nedostatečný. Zatímco izraelská strana tvrdí, že pomoc je přiměřeně řízena a Hamas ji zneužívá, OSN i nevládní organizace na místě hlásí, že humanitární konvoje jsou terčem útoků, dochází k masovým smrtím lidí při čekání na distribuci a chybí základní bezpečnostní záruky. Tato tvrzení podporují i statistiky: přes 800 Palestinců bylo podle palestinského ministerstva zdravotnictví zabito během čekání nebo při přesunu k humanitárním místům.

Zejména tragédie na severu Gazy, kde při výdeji potravin zahynulo podle OSN během několika hodin až 80 civilistů, včetně mnoha dětí, vyvolala mezinárodní rozhořčení. Izrael incident obhajoval tím, že šlo o varovné výstřely na „potenciální hrozbu“, avšak svědectví zdravotnického personálu a místních obyvatel svědčí o střelbě přímo do davu. Masakr civilistů při hledání jídla se stal symbolem selhání mezinárodního systému ochrany lidských práv.

K tomu dochází v situaci, kdy izraelská armáda postupuje dál do centrální části Gazy. Nově obsazené město Deir al-Balah bylo dosud považováno za relativně bezpečné útočiště. V posledních dnech se však stalo terčem intenzivního bombardování a následné pozemní invaze. Přístup k základní pomoci se tak stal ještě obtížnějším a záchranné složky mají jen omezenou schopnost zasahovat v zasažených oblastech.

Mezinárodní tlak na Izrael sílí. K výzvě 25 států se zatím nepřipojily Spojené státy a Německo, které tradičně zastávají opatrnější postoj. Nicméně i ve Washingtonu sílí hlasy, že pokračování války bez reálného cíle ztrácí legitimitu. Politologové z organizace Crisis Group upozorňují, že vojenské řešení Hamasu bez paralelního politického řešení povede pouze k další radikalizaci a utrpení obyčejných lidí.

„Je iluzí věřit, že humanitární kolaps povede k míru. Historie ukazuje opak,“ uvedl analytik pro Blízký východ Dr. Anwar Haddad z London School of Economics.

Psali jsme: Po Rakušanově reformě je Česká pošta v rozkladu, tvrdí Mašek

Otázka rukojmích, které Hamas drží (údajně jich zůstává naživu méně než polovina z původních 250) stále blokuje pokrok v příměří. Izraelská vláda Benjamina Netanjahua tvrdí, že bez jejich propuštění se žádné příměří nemůže dohodnout. Humanitární organizace ale apelují, že výměna rukojmích musí probíhat paralelně s přerušením palby, protože civilní ztráty již dávno překročily mezinárodně uznávané hranice přijatelného rizika.

Situace se mezitím rozšiřuje i mimo Gazu. Izrael v posledních dnech zaútočil na cíle v Jemenu ovládané Húthii, íránem podporovanou skupinou, která vyhrožovala odvetou za izraelské bombardování. Napětí na severní hranici s Libanonem také stoupá, což zvyšuje riziko regionální eskalace konfliktu.

Zásadní otázka zní, zda se může mezinárodní společenství shodnout na příměří bez politického řešení statusu Gazy, Západního břehu a Jeruzaléma? Vše nasvědčuje tomu, že bez nového diplomatického rámce a obnovy vyjednávání dvoustátního řešení zůstane mír jen vzdáleným přáním. Apely států jako Spojené království a Francie představují důležitý obrat v mezinárodní politice, ale bez aktivního tlaku na obě strany zůstává situace v Gaze tragickou ilustrací neschopnosti světa ochránit civilisty ve válce.

(Beneš, AP News.com, repro: abc news)