V ulicích Kyjeva, ale i dalších ukrajinských městech, to vře. Tisíce demonstrantů se sešli na protest proti novému zákonu, který podle opozice a občanských aktivistů zásadně ohrožuje nezávislost protikorupčních institucí. Protestující, mezi nimiž byli veteráni z fronty, pozůstalí po padlých i občanští lídři, nesli transparenty s hesly jako „Zelenskij zradil Majdan“ nebo „Toto není Evropa, za kterou jsme bojovali“. Zákon, jenž dává generálnímu prokurátorovi, tedy člověku jmenovanému prezidentem, přímou moc nad Národním protikorupčním úřadem (NABU) a Specializovanou protikorupční prokuraturou (SAPO), vyvolal vlnu nevole nejen doma, ale i v zahraničí.
Zahraniční média jako The New York Times, Radio Free Europe nebo The Washington Post upozorňují, že zákon přijatý bez širší veřejné diskuze může znamenat faktický rozklad právního státu. Podle analytiků je to nebezpečný krok směrem ke koncentraci moci, který se nebezpečně přibližuje autoritářskému stylu vlády známému z dob Viktora Janukovyče.
„Jde o zásadní oslabení institucionální kontroly nad výkonnou mocí,“ citovala Radio Free Europe experty na východní Evropu. Samotný šéf NABU Semen Kryvonos zákon veřejně odmítl a varoval před „likvidací systému postaveného po Majdanu“.
Zelenskij se brání s tím, že jde o nutný krok v boji proti ruskému vlivu a korupci. Jenže řada ukrajinských i mezinárodních analytiků se obává, že prezident pouze hledá způsob, jak zastavit vyšetřování namířená proti lidem ze svého okolí. Důvěru veřejnosti podkopává i načasování, neboť zákon byl schválen a podepsán v době, kdy jsou kvůli válce omezena shromáždění i veřejná debata. Přesto tisíce lidí neváhaly riskovat, aby daly najevo, že o pilíře demokracie se nevyplatí mlčet.
Na krok Kyjeva zareagovala i Evropská unie, která vyjádřila znepokojení a připomněla, že dodržování demokratických pravidel zůstává klíčovou podmínkou jakékoliv další podpory. Kritický byl dokonce i český ministr zahraničí Jan Lipavský, který se nechal slyšet, že podpora Ukrajině není „bianko šek“. Západní partneři i občanská společnost tak dávají jasně najevo, že válka s Ruskem nesmí být záminkou k erozi demokratického pořádku.
Psali jsme: Rajchl odmítá ETS2. Rakovina, covid ani Rusko nás nezabijí, říká
Zelenskij byl v roce 2019 zvolen s příslibem vymýcení korupce a nastolení důvěry ve stát. Dnes mu ale část společnosti vyčítá, že tyto sliby zradil. Místo reformátora se v očích mnohých mění v technokrata, který si pod záminkou bezpečnosti přisvojuje moc bez kontroly. Válka s Ruskem zůstává existenční hrozbou, ale Ukrajina teď bojuje i o svou demokratickou duši. A pokud padne právě ta, výhra na frontě může být jen iluzí.
(Beneš, The New York Times, repro: gTufano)