Projekt, jehož součástí jsou měření teploty, vlhkosti nebo porovnání růstu plodin mezi panely a mimo panely, je součástí mezinárodního programu INTERREG a potrvá tři roky.

Výzkum začal v roce 2024 na základě iniciativy podpořené Krajem Vysočina, který financoval výchozí podkladová měření. Na podkladových měřeních spolupracovaly Masarykova univerzita v Brně a Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod. Jak už dříve informoval hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla, odborníci budou zkoumat mimo jiné, jak se v území s panely mění podmínky v půdě, jaké druhy hmyzu a ptáků se v okolí vyskytují a jak solární panely ovlivňují růst plodin a mikroklima.

Na sledovaných polích o rozloze zhruba půl hektaru se pěstují odrůdy brambor Antonie a Adéla a sóji Adessa a Akassa. „V jedné části jsou plodiny pěstovány běžným způsobem, ve druhé části jsou simulovány tři řady vertikálních agrovoltaických panelů zhotovené z dřevěných kůlů a tkané tmavé textílie. Ty simulují podmínky, které by nastaly po instalaci skutečné agrovoltaiky – tedy solárních panelů umístěných tak, aby bylo možné mezi nimi dál hospodařit. Během výzkumného projektu se měří rychlost větru, teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, množství srážek, dále teplota a vlhkost půdy. Už v červenci naměřil Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, který je nyní jediným partnerem programu INTERREG za Vysočinu, rozdíly v mikroklimatu. Z informací, které máme už nyní k dispozici, například mezi simulovanými vertikálními agrovoltaickými panely byla průměrná denní teplota vzduchu zhruba o půl stupně vyšší než mimo panely,“ uvedli výzkumníci.  „Rozdíly jsou patrné především v nočních hodinách, kdy se vzduch mezi panely ochlazuje pomaleji,“ popisuje hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla.

Lokalita u Okrouhlice na Vysočině nebyla vybrána náhodou – Výzkumný ústav bramborářský zde dlouhodobě provádí měření a experimenty, takže má k dispozici podrobná data o půdních a klimatických podmínkách. „Je pro nás důležité, že jsme se mohli do projektu TASTE zapojit. Je to příležitost zjistit, jak lze skloubit obnovitelné zdroje s udržitelným zemědělstvím. Výsledky budou důležité pro celou republiku i sousední Rakousko,“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast vodního a lesního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Pavel Řehoř.

Projekt je součástí programu INTERREG a zaměřuje se na adaptaci krajiny na změnu klimatu. Cílem je najít cesty, jak pěstovat potraviny udržitelně i v době rostoucích teplot a výkyvů počasí.