Letos v květnu uplynulo již 130 let od zahájení velkolepého kulturního podniku Národopisné výstavy českoslovanské. Výstava byla svým způsobem produktem, projevem a snad i završením a potvrzením úspěšného národního hnutí. Měla za cíl ukázat bohaté zdroje a prameny národního života, jež tryskaly z prostředí „nezkaženého“ venkovského lidu a z jeho duchovní a materiální kultury.

Národopisná výstava českoslovanská, která se konala v centru české kultury, Praze, zprostředkovala do té doby nevídané setkání dvou světů – velkoměstského a venkovského. V tomto ohledu navazovala na pozitivně přijatou expozici „Česká chalupa“, jež byla prezentována na Jubilejní zemské výstavě v roce 1891. Národopisná výstava bude zasazena do širších souvislostí dějin výstavnictví jakožto aspektu moderní společnosti, kdy bylo třeba prezentovat nové objevy a výrobky, hospodářský a technologický pokrok. 

„I když nelze opomenout edukativní rysy výstavy, jednalo se především o zábavní průmysl, který si na sebe musel vydělat. Je jen stěží uvěřitelné, že byl tehdy očekáván miliontý a poté dvoumiliontý návštěvník“, říká v této souvislosti autor přednášky Miloslav Záškoda. 

Představen bude výstavní areál, jehož centrem byla česká náves, a to dokonce s kostelem, rychtou či mlýnem. „Výstavba české vesnice mimo jiné přinesla prohloubení poznání lidového stavitelství a lze v tom do jisté míry nalézt přesah do oblasti památkové péče“, uvažuje Záškoda. 

Zmíněny budou také osobnosti, jež se zasloužily o úspěch výstavy, František Šubert, ředitel Národního divadla, či architekt Dušan Samo Jurkovič. Připomenuty budou tzv. krajinské výstavky, včetně expozice věnované Horácku, kde svou roli sehrála známá autorka vesnických románů Vlasta Pittnerová.

Hmatatelné dědictví celého organizačního úsilí a rozsáhlých sběrů lidového řemesla a umění se odrazilo ve vzniku muzejních spolků a muzejních sbírek, stejně jako v zakládání celé řady regionálních, dosud existujících muzeí a dalších institucí či vydavatelských podniků. Národopisná výstava byla unikátní svou dějinností a kontextem, a už nikdy nenastane taková konstelace, aby se něco podobného zopakovalo. 

„I kdybychom se o to pokusili, pravděpodobně by to nedopadlo, protože ani při dnešních dopravních, komunikačních a technologických možnostech si takovou organizačně náročnou a finančně nákladnou akci neumím představit. O to větší obdiv ve mně vzbuzuje úsilí a nadšení našich předků“, dodává s lehkou nadsázkou Záškoda.

Přednáška je s úctou věnována památce učitele PhDr. Jana Pargače, CSc. (†5. září 2015), dlouholetého odborného asistenta někdejšího Ústavu etnologie FF UK.

Krátce o přednášejícím
Miloslav Záškoda vystudoval historii a etnologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během studia etnologie, který si zvolil za svůj diplomní obor, měl možnost seznámit se s příběhem Národopisné výstavy českoslovanské. Od roku 2012 pracuje v Národním památkovém ústavu, kde se věnuje evidenci památek, organizaci přednášek a exkurzí, popularizaci památkové péče a ediční činnosti.

NovinkyVysočina.cz informovala Ilona Ampapová, tisková mluvčí, NPÚ ÚOP v Telči.

Letos v květnu uplynulo již 130 let od zahájení velkolepého kulturního podniku Národopisné výstavy českoslovanské. Výstava byla svým způsobem produktem, projevem a snad i završením a potvrzením úspěšného národního hnutí. Měla za cíl ukázat bohaté zdroje a prameny národního života, jež tryskaly z prostředí „nezkaženého“ venkovského lidu a z jeho duchovní a materiální kultury.

Národopisná výstava českoslovanská, která se konala v centru české kultury, Praze, zprostředkovala do té doby nevídané setkání dvou světů – velkoměstského a venkovského. V tomto ohledu navazovala na pozitivně přijatou expozici „Česká chalupa“, jež byla prezentována na Jubilejní zemské výstavě v roce 1891. Národopisná výstava bude zasazena do širších souvislostí dějin výstavnictví jakožto aspektu moderní společnosti, kdy bylo třeba prezentovat nové objevy a výrobky, hospodářský a technologický pokrok. 

„I když nelze opomenout edukativní rysy výstavy, jednalo se především o zábavní průmysl, který si na sebe musel vydělat. Je jen stěží uvěřitelné, že byl tehdy očekáván miliontý a poté dvoumiliontý návštěvník“, říká v této souvislosti autor přednášky Miloslav Záškoda. 

Představen bude výstavní areál, jehož centrem byla česká náves, a to dokonce s kostelem, rychtou či mlýnem. „Výstavba české vesnice mimo jiné přinesla prohloubení poznání lidového stavitelství a lze v tom do jisté míry nalézt přesah do oblasti památkové péče“, uvažuje Záškoda. 

Zmíněny budou také osobnosti, jež se zasloužily o úspěch výstavy, František Šubert, ředitel Národního divadla, či architekt Dušan Samo Jurkovič. Připomenuty budou tzv. krajinské výstavky, včetně expozice věnované Horácku, kde svou roli sehrála známá autorka vesnických románů Vlasta Pittnerová.

Hmatatelné dědictví celého organizačního úsilí a rozsáhlých sběrů lidového řemesla a umění se odrazilo ve vzniku muzejních spolků a muzejních sbírek, stejně jako v zakládání celé řady regionálních, dosud existujících muzeí a dalších institucí či vydavatelských podniků. Národopisná výstava byla unikátní svou dějinností a kontextem, a už nikdy nenastane taková konstelace, aby se něco podobného zopakovalo. 

„I kdybychom se o to pokusili, pravděpodobně by to nedopadlo, protože ani při dnešních dopravních, komunikačních a technologických možnostech si takovou organizačně náročnou a finančně nákladnou akci neumím představit. O to větší obdiv ve mně vzbuzuje úsilí a nadšení našich předků“, dodává s lehkou nadsázkou Záškoda.

Přednáška je s úctou věnována památce učitele PhDr. Jana Pargače, CSc. (†5. září 2015), dlouholetého odborného asistenta někdejšího Ústavu etnologie FF UK.

Krátce o přednášejícím
Miloslav Záškoda vystudoval historii a etnologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během studia etnologie, který si zvolil za svůj diplomní obor, měl možnost seznámit se s příběhem Národopisné výstavy českoslovanské. Od roku 2012 pracuje v Národním památkovém ústavu, kde se věnuje evidenci památek, organizaci přednášek a exkurzí, popularizaci památkové péče a ediční činnosti.

NovinkyVysočina.cz informovala Ilona Ampapová, tisková mluvčí, NPÚ ÚOP v Telči.