Stonehenge na Salisbury Plain v jižní Anglii patří k nejikoničtějším archeologickým památkám světa a zároveň k těm, které vyvolávají neutuchající záhady a diskuse. Monumentální kruh z kamenů starý více než 4600 let fascinuje historiky, archeology i širokou veřejnost. Přestože je zkoumán už od 17. století, stále neznáme jednoznačnou odpověď na otázku, kdo jej postavil a proč. Díky moderním technologiím a geochemickým analýzám se ale postupně odhalují dosud skryté kapitoly jeho příběhu.
První systematické výklady původu Stonehenge pocházejí ze 17. století, kdy John Aubrey připsal jeho vznik Keltům a druidům. Tato představa přetrvala v populární kultuře, stejně jako legendy o obrech, Římanech či kouzelníku Merlinovi, který měl kameny magicky přenést z Irska. V novověku se objevily i fantastičtější hypotézy o mimozemských přistávacích drahách nebo symbolech plodnosti. Archeologie však ukázala, že Stonehenge není dílem jediné generace, ale výsledkem stavební činnosti trvající více než tisíc let. Postupně se zde střídaly fáze zemních valů, dřevěných konstrukcí a nakonec megalitických kruhů.
Nejstarší fáze spadá zhruba do doby před pěti tisíci lety, kdy na místě vznikl kruhový příkop a val. Kolem roku 2600 př. n. l. byly vztyčeny první kamenné bloky, tzv. bluestones, pocházející z jihozápadního Walesu. Ty byly několikrát přeskupovány a později doplněny obrovskými sarsenovými bloky z oblasti vzdálené asi třicet kilometrů. Každý vážil kolem 25 tun a jejich doprava i vztyčení vyžadovalo mimořádné organizační schopnosti. Chemické analýzy navíc ukázaly, že tzv. Altar Stone v centru monumentu nepochází z Walesu, ale z jižního Skotska vzdáleného více než sedm set kilometrů. Tento objev naznačuje, že na stavbě se podílely komunity z velmi vzdálených oblastí Británie.
Dlouho se diskutovalo, zda bluestones dopravili lidé, nebo zda je přinesly ledovce. Nové výzkumy ale dokazují, že jejich přeprava byla výsledkem lidského úsilí. To potvrzují i nálezy zubů neolitických krav, které ukazují, že celé skupiny lidí putovaly s dobytkem z Walesu na Salisbury Plain a s sebou přivážely i kameny, jimž přisuzovaly posvátnou nebo léčivou moc.
Otázka účelu Stonehenge zůstává předmětem ostrých debat. Jedna část badatelů zdůrazňuje jeho náboženskou funkci a spojení s cykly přírody, zejména s východem Slunce při letním a západem Slunce při zimním slunovratu. Jiní vědci kladou důraz na astronomickou a kalendářní funkci. Podle některých mohl kruh sloužit jako mechanismus pro výpočet dnů v roce nebo předvídání zatmění Slunce a Měsíce. Archeolog Tim Darvill z Bournemouth University zase předpokládá, že bluestones měly léčivou sílu a že Stonehenge byl poutním místem, kam lidé přicházeli s nadějí na uzdravení. Kosterní nálezy s viditelnými znaky nemocí tuto hypotézu částečně podporují.
Významný posun přinesl projekt Stonehenge Riverside vedený Mikem Parkerem Pearsonem. Podle něj Stonehenge nebyl izolovaným monumentem, ale součástí širšího ceremoniálního komplexu s řekou Avon a dřevěným kruhem u Durrington Walls. Teorie spojuje dřevěný kruh se světem živých a kamenný kruh se světem mrtvých a předků. Procesní cesty mezi nimi měly symbolizovat přechod duší.
Moderní výzkum využívá technologie, které byly dříve nepředstavitelné. Letecké snímkování, 3D fotogrammetrie, georadar i drony odhalily pod povrchem rozsáhlou síť hrobů, cest a rituálních památek, dokládajících, že Stonehenge byl centrem posvátné krajiny. Nedávné astronomické studie propojují archeologická data s digitálními modely oblohy a ukazují, jak přesně byly kameny zarovnány se slunečními cykly.
Nové objevy také naznačují, že Stonehenge mohl být symbolem politického sjednocení. Podle některých badatelů byl monument důkazem spolupráce komunit z různých částí Británie, které spojily síly a tím manifestovaly svou sounáležitost. V tomto pojetí se Stonehenge stává nejen náboženským a astronomickým objektem, ale i manifestací moci a identity.
Přestože dnes víme mnohem více než před několika desetiletími, Stonehenge zůstává monumentem plným záhad. Pravděpodobně se nikdy nedozvíme přesně, jaké pohnutky vedly jeho stavitele k tak obrovskému úsilí. Jisté však je, že Stonehenge představuje pozoruhodný doklad lidské vynalézavosti, schopnosti organizace i duchovní hloubky. Je to místo, které i po tisíciletích dokáže spojovat vědecké bádání s mýty a které si stále uchovává svou jedinečnou sílu přitahovat lidi z celého světa.
(Vlk, prvnizpravy.cz, foto: zai)
