Jsme přesvědčeni, že jedině studium primárních pramenů může pomoci k poznání faktů a být ochranou před manipulačními snahami těch, kteří sledují nějaké vlastní politické nebo ekonomické cíle dnes, píše v komentáři Petr Žantovský..
Jak asi každý zaznamenal, po celých třicet let se – i díky některým našim politikům typu Cyrila Svobody, Petra Pitharta, Karla Schwarzenberga atd. – neustále vrací na veřejný stůl otázka tzv. Benešových dekretů.
Ti, kdo usilují o anulování a vymazání Benešových dekretů.z evropské historie, zapomínají na jednu podstatnou okolnost:
Československý prezident nepodepsal poválečný dekret o odsunu Němců z našeho území sám od sebe, ačkoli mu to patrně nebylo proti mysli. Jeho akt byl jen naplněním trojstranné dohody vítězných mocností – USA, Velké Británie a SSSR, přijaté na konferenci v Postupimi krátce po válce.
Tato konference, jak víme, obsahově navazovala na předchozí schůzky v Teheránu a na Jaltě a precizovala původní plány na poválečné kroky v nově nastalé realitě. Když si protokol z Postupimi přečtete, zjistíte, jak podrobný, strukturovaný a komplexní charakter dohody měly. A také, jak explicitně určily, co a jak se má dít s Němci žijícími na území jimi okupovaných států.
Protokol postupimské konference
Zpráva o třístranné konferenci v Berlíně (Vydána 2. srpna 1945 v Postupimi)
Dne 17. července 1945 sešli se na třístranné konferenci v Berlíně president Spojených států amerických Harry S. Truman, předseda rady lidových komisařů Svazu sovětských socialistických republik generalissimus J. V. Stalin a ministerský předseda Velké Británie Winston S. Churchill spolu s p. Clementem R. Attleem. Doprovázeli je ministři zahraničních věcí tří vlád, James F. Byrnes, V. M. Molotov a Anthony Eden, náčelníci hlavních štábů a jiní poradci. Mezi 17. a 25. červencem se konalo devět schůzí. Konference byla pak přerušena na dva dny, než byly vyhlášeny výsledky všeobecných voleb ve Velké Británii. Dne 28. července se na konferenci vrátil jako ministersky předseda pan Attlee, doprovázen novým státním tajemníkem pro zahraniční věci Ernestem Bevinem. V jednáni se pokračovalo ještě čtyři dny. V době konference se konaly pravidelné schůze hlav tří vlád, které doprovázeli ministři zahraničních věcí, i schůze ministrů zahraničních věcí samotných. Rovněž se denně scházely komise, které ustanovili ministři zahraničních věci, aby předběžně zkoumaly otázky předložené konferenci. Schůze konference se konaly v Cecilienhofu u Postupimi. Konference skončila dne 2. srpna 1945.
Konference dospěla k významným rozhodnutím a dohodám. O mnoha jiných otázkách došlo k výměně názorů a o těchto věcech bude jednat dále Rada ministrů zahraničních věcí, kterou konference zřídila.
President Truman, generalissimus Stalin a ministerský předseda Attlee opouštějí konferenci, která upevnila svazky mezi třemi vládami a rozšířila oblast jejich spolupráce a porozumění, s ještě silnější důvěrou, že jejich vlády a národy spolu s ostatními Spojenými národy zajistí vytvořeni spravedlivého a trvalého míru.
(rp,prvnizpravy.cz)
