Tento týden jsme byli svědky historicky první tiskové konference amerického prezidenta Joe Bidena, který vystoupil poprvé po dvou měsících od inaugurace a podle ohlasů jeho tisková konference nebyla zdaleka tak bouřlivá jako bývala za Donalda Trumpa. Takže to byla taková selanka. Vy jste tu konferenci viděl…

Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„Ano, viděl jsem ji,  na BBC a CNN, ale moc se to nelišilo od toho, co jsme mohli vidět na ČT. Viděli jsme poloprázdnou místnost, do které přišel pan prezident, postavil se za řečnický pultík, zapnul si nějaké napovídátko. V auditoriu seděli novináři, kteří dodržovali dvoumetrové vzdálenosti, a tak jich tam moc nebylo. Neukazovalo se a neříkalo se, kdo to je, a také se vlastně nepouštěla celá tisková konference, alespoň v těch relacích, které  jsem viděl.

Pak prezident řekl v podstatě tři nejdůležitější věci,  a to že USA čelí pandemii covidu,  zbytečným onemocněním, jak on zmínil a nebo to překryl komentátor, který do těch odpovědí prezidenta Bidena vstupoval. Prezident řekl, že tento  boj proti covidu je snaha,  aby zbytečně neumírali lidé, že  musí pokračovat, a že je velká naděje, že to do nějaké doby skončí A také,   že mnoho lidí z těch několika set tisíc kteří zemřeli, zemřelo zbytečně,“ uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Migranti na hranicích USA….

„To druhé téma bylo svým způsobem  zajímavější, protože se zmínil o migraci nebo o lidech, kteří se snaží překročit jižní hranici USA a vstoupit do několika jižních států, které se považují býti postižené touto migrací.  Také řekl to,  migranti stojí na hranicích a čekají na to, kam budou umístěni nebo zda budou vráceni, ale že se Spojené státy o ně nějakým způsobem postarají.

Ten projev účasti byl  zvláštní slovní ekvilibristikou. Možná  jsem tomu špatně rozuměl, ale nedalo se poznat,  jestli  migranti budou vráceni nebo přijati. Předpokládám, že je to proto, že jeden z prvních dekretů, které podepsal nový pan prezident, byl ten, který právě rušil nařízení, která se týkala jižní hranice Spojených států, a která vydal a podepisoval Donald Trump, jeho předchůdce. Zdálo se mi,  že tento problém je pro něho důležitý a že pan prezident cítil potřebu dát ho na první nebo druhé místo,“ pokračuje Zdeněk Zbořil.

A nakonec Čína…

„A konečně to třetí téma, nedokážu říct jestli to bylo záměrně na posledním místě, tak byl vztah k Číně. Byly to zřejmě tři hlavní argumenty prezidenta, které mají vyvolat nějaké nové napětí s Čínou a to je upírání práv muslimským Ujgurům na severu Číny a jejich přeškolování v těch zvláštních střediscích, kterým v Evropě nebo ve Spojených státech novináři říkají koncentrační tábory nebo je přirovnávají ke koncentračním táborům.

Druhé téma týkající se Číny byla garance Hongkongu, že  Spojené státy se budou starat o to,  aby se na Hongkong nezapomnělo a aby si dokázal udržet svoji křehkou autonomii, která byla podle názoru mnoha obyvatel Hongkongu v minulém roce ohrožována.

Třetí téma byly ekonomické nebo obchodní vztahy s Čínskou lidovou republikou, vztahy vůči  čínskému kolosu, který se valí do různých částí světa. Měl jsem dojem, že se o těchto věcech mluvilo jenom velmi obecně a že se z toho těžko dalo vyčíst zda prezident chtěl nebo nechtěl vyhlásit nějakou doktrínu „zadržování“ . Zdálo se mi, že spíše ne, že to byl takový projev starého diplomata, který se vyjadřuje sice o všem, ale v podstatě toho neřekne mnoho,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Snad jen jedna poznámka  na závěr. Byla zaznamenána jako zvláštní dodatek této tiskové konference. Pan prezident prý oznámil, já to neslyšel, že bude v příštím termínu kandidovat na funkci prezidenta podruhé. Tím jistě mnohé překvapil a zřejmě právě této informaci bude věnována pozornost pro svou mediální přitažlivost a spornou důvěryhodnost, upozorňuje Zdeněk Zbořil.