Máme anebo prožíváme svátky klidu a míru, jak se tvrdí. Štědrý večer máme za sebou a pokračuje další sváteční volno, ale přitom, jak jsme psali nedávno, řinčí se zbraněmi, řinčí se šavlemi, vyhrožují si navzájem Rusko-USA, do toho ještě zasahuje NATO a politici Evropské unie.
Můžete nám k tomu něco říct pane Zbořile?
„Není to tak jednoznačné, zda jde o svátky míru, klidu a oslav narození syna Božího. Protože se ani Evropě ještě nepodařilo unifikovat tento svátek, jednak ustanovit Hod Boží, Den narození a dokonce to už došlo tak daleko, že katolický farář na Sicílii oznámil že neexistuje ani Svatý Mikuláš nebo Santa Claus, protože to je výmysl Coca-Coly. A ta chce jenom znásilnit nebo převychovat lidi ke konzumní orientaci charakteru.
Ten výrok doznal velké kritiky, zejména z řad duchovních otců katolické církve, ale už to jednou bylo vysloveno, bylo zpochybněno a ví Bůh, zda se jednou nestane, že takový bláznivý nápad bude realitou,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
My máme Ježíška, někde mají Santa Clause, někde Dědu Mráze a ani to datum Štědrého večera není všude stejné…
„Samozřejmě že v každé zemi v Evropě tyto svátky mají jinou tradici. Doufejme, že se nám nevrátí Děda Mráz, který zřejmě podle toho katolického faráře ze Sicílie, je přijatelný, zatímco Santa Claus jako obraz konzumní orientace společnosti nikoliv. Ale také si můžeme tuto ironii odpustit a uvědomit si, že v každé evropské zemi se uvažuje o míru, pohodě a přátelství úplně jinak. Jsou země, které se připravují na válku a jejich duchovní žehnají zbraním. Nebo jsou země, kde se už dokonce bojuje ať už na bitevních polích politických diskusí, anebo se tam střílí doopravdy. A jsou to země nejenom na okraji Ukrajiny a Ruské federace, ale i v Evropě, kde se lidé ukrývají před covidem do soukromí svých domovů, ale současně se tím skrývají před dnes už běžnými teroristickými útoky.
To znamená, že „Svátky pokoje a míru“ se sice staly jakýmsi historickým, nikoliv dávným, dědictvím evropské křesťanské kultury a civilizace, ale ještě se nestaly jednoznačným svátkem byla například ještě za první světové války: Tehdy se vojáci na obou stranách frontové linie, a alespoň někde, se na Štědrý den nevraždili. Dokonce se přátelsky stýkali, vyměňovali si cigarety… Známé jsou dokonce i filmové záběry a fotografie komunikace německých, anglických a francouzských vojáků, kteří na chvilku zapomněli, kdo jim z nejvyšších míst rozkazuje, aby se zabíjeli,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Letos si možná, třeba mezi vojenskými byrokraty v NATO, někdo myslí, že válka je legrace, a že je to jenom taková počítačová hra pro děti a mládež
„Letošní Vánoce jsou opět ve stínu podobných úvah o míru a válce a nevím, zda tentokrát to budou právě svátky mírového soužití a nebo jenom přestávkou před dalším výbuchem nenávisti a hledání si možnosti někde si zaválčit. Chuť na to mají nejenom politici a generálové, ale dnes i mnozí občané zemí, které se nemají rádi. Ale jsou to také lidé, kteří si vůbec neuvědomí, nebo si nemohou ani uvědomovat, díky nízkému prahu své morální odpovědnosti, že už nemají osobní zkušenost v evropském civilizačním prostoru, co to vlastně válka je, jak vypadá a stále víc si myslí, že je to nějaká filmová buď groteska, nebo srajler, jak říká Jiří Suchý, a až budou všichni postříleni, podřezání a vyhozeni do povětří, tak se herci zvednou a půjdou společně na skleničku tvrdého alkoholu, vína nebo černé kávy,“ dodává Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
