Biden a EU se sice snaží, ale na Balkáně nejsou USA jediným hráčem

zprávy

Sotva Evropská unie prohlásila, že je připravena přijmout Bosnu do svých řad, tak se v této balkánské zemi začalo budovat nové kolo napětí.

Biden a EU se sice snaží, ale na Balkáně nejsou USA jediným hráčem
Joe Biden, americký prezident
28. července 2021 - 06:20

V zemi bývalé Jugoslávie - Bosně a Hercegovině - je patrný dlouhodobý konflikt mezi Bosňany a bosenskými Srby, kteří mezi sebou bojovali v 90. letech. Srbové, kteří mají své vlastní sdružení, tzv. Etnický původ, v podobě Republiky srbské, dokonce hrozí, že republiku opustí - a již opustili vedení Bosny a Hercegoviny.

Důvodem krize je zavedení trestní odpovědnosti za popření genocidy ve Srebrenici z podnětu vysokého představitele OSN pro Bosnu a Hercegovinu Valentina Inzka, jehož mandát vyprší 1.srpna.

Srebrenica je město v Bosně, známé jako místo divokých bojů během bosenské války v letech 1992-1995. Během kterého došlo k masakru muslimů.

Bosňané již začali připravovat kauzy proti Srbům a vyhrožovali jim tresty odnětí svobody (od šesti měsíců do několika let).

Srbové zároveň prohlašují, že se nejednalo o genocidu, a nepotřebují, aby byl obviňován celý srbský lid. Proto již uvedli, že se nebudou řídit rozhodnutím Inzka.

Parlament Republiky srbské připravuje přijetí dalšího zákona, podle kterého bude jakékoli prohlášení, podle kterého bude republika nebo srbský lid nazýván „genocidním“, bude potrestáno odnětím svobody. A vyhlašuje bojkot státních institucí.

Na protest politické vedení bosenských Srbů v čele s členem prezidia (kolektivním prezidentem) Bosny a Hercegoviny Miloradem Dodikem oznámilo, že pozastaví práci ve vládě země.

Dodik navíc uvedl, že Republika srbská (součást Bosny a Hercegoviny) může ze země dokonce vystoupit. A Valentina Inzko viní rozdělení země podle etnických linií.

„Vůle lidu je klíčová. Pokud budeme mlčet a souhlasit s tímto rozhodnutím, bude znamenat, že Srbové nemají ani historii, ani budoucnost, ani právo na své postavení, ale jsou amorfní, nesmyslnou masou, která poslouchá, co říkají cizinci. Pokud bude opozice s námi, jsem připraven podpořit všechny jejich návrhy, až do vyhlášení nezávislosti Republiky srbské, “citovaly místní média Dodika.

„Na pozadí nedávných událostí v Bosně dochází k roztržce, která může v budoucnu vést dokonce ke střetům,“ řekl Sergej Belous, odborník na postjugoslávský prostor, srbský historik a novinář žijící v Bělehradě



Revize mírových dohod ohrožuje mír

Na skandál v Bosně reagovalo  zahraničí:  Rusko podpořilo Srby, USA - vysokého představitele OSN.

„Taková nezodpovědná iniciativa Inzka vyvolává vnitropolitickou krizi nebývalého rozsahu. Interetnický dialog a všechny výdobytky postkonfliktního období jsou ohroženy. Spravedlivé pobouření, jehož vlna již v Bosně a Hercegovině stoupá, nemůže vyvolat porozumění. Inzko se bohužel nepoučil z ilustrativní situace v roce 2015. při pokusu prosadit Radou bezpečnosti OSN návrh rezoluce, která stanovila plnou odpovědnost za tragické události v Bosně a Hercegovině během období ozbrojeného konfliktu pouze na jednu ze strany selhaly, “ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova.

Velvyslanectví USA v Bosně zároveň podpořilo Inzka, když uvedlo, že „popírání genocidy a oslavování válečných zločinců je nepřijatelné a podkopává vzájemnou důvěru“, přičemž upozorňuje, že „krok zástupce OSN představuje výchozí bod pro konkrétnější debaty a kroky místních hráčů pokud jde o praktickou implementaci. “

Nyní, čtvrt století po válce, je země ve skutečnosti rozdělena na dva samostatné státy - srbskou autonomii a muslimsko-chorvatskou federaci, které byly vytvořeny Daytonskými mírovými dohodami z roku 1995 (je to Daytonská linie, která rozděluje Bosnu a Hercegovinu od Republiky srbské a muslimsko-Chorvatské federace).

Státní struktura Bosny a Hercegoviny je jednou z nejsložitějších na světě. Zemi řídí tři prezidenti - Srb, Chorvat a Bosňan Muslim (etnické rozdělení vytvořilo složitou mocenskou strukturu). Zároveň „ve skutečnosti je země řízena vysokým představitelem jmenovaným prostřednictvím OSN. Tímto vysokým komisařem může být pouze cizinec. Nemůže silně zasahovat do politiky, ale do své moci odvolat z funkce jakéhokoli politika. Ale jeho rozhodnutí o genocidě těsně před odchodem z funkce způsobil zmatek, “ řekl místní novinář Stefan Markovič.

Krize ve vztazích mezi Bosňany a bosenskými Srby se stupňovala dlouho před Inzkovou iniciativou.

„Republika srbská kategoricky odmítla schválit jakýkoli dokument, který by umožňoval vstup do Aliance. Jelikož Srbové, stejně jako další dva základní národy Bosny a Hercegoviny, mají právo veta," říká Sergej Belous.   


Je důležité, aby USA neztratily Srbsko   

V expertním prostředí hovoří o vnější stopě současného napětí kolem zákona o popření genocidy.

„S nástupem Bidena k moci ve Spojených státech začali mluvit o zvýšení rizika eskalace a nové válce na Balkáně. Faktem je, že existence Republiky srbské jako součásti země, podle Západu brání Bosně ve vstupu do Evropské unie a NATO, protože neformálně rozdělený stát zůstává výbušným. Aby se Srbové zbavili politického hlasu v Bosně a Hercegovině, je třeba revidovat Daytonské dohody, které hrozí novou eskalací a válkou. Předpokládá se, že Rusko stojí za Srby. Washington i Moskva bojují o vliv na Balkáně, takže současná situace může být výbušná a zákon o popření genocidy není náhoda, “ řekl zdroj z diplomatických kruhů.

Odborníci tvrdí, že Biden má vůči Srbům dlouhodobou osobní nevraživost, kterou jako senátor vyjádřil vícekrát.

Například, že Srbové údajně měli „tábory smrti“ a pouze oni spáchali „úmyslnou“ genocidu.  

„Čelíme nepopiratelnému aktu srbské rozpínavosti a agresivity ... Už to není občanská válka - jako v Německu, Rakousku a Československu ve třicátých letech v žádném případě nedošlo k občanské válce. To, jak jsem si vždycky myslel, byl fašistický banditismus na pochodu, “uvedl v roce 1993.

A několik dalších citací:
  • „Za všechny problémy je zodpovědná pouze jedna síla - Srbové! ... [válku v Bosně] lze v měřítku přirovnat k krutostem, ke kterým došlo ve střední Evropě ve třicátých letech.“  
  • „Doufám, že s nimi už nebudeme flirtovat. Jsou [Srbové] genocidní kriminálníci.“
  • „Pak jsem navrhl, abychom bombardovali Bělehrad. Navrhl jsem, abychom poslali americké piloty a vyhodili do vzduchu všechny mosty na Drině.“   

Bidenův volební program zahrnoval sliby, že posílí úlohu Spojených států na Balkáně a donutí Bělehrad uznat nezávislost Kosova a že přijme Bosnu do EU a NATO (proti čemuž se Republika srbská staví).

„Biden chce z Bosny udělat„ úspěšný příběh, získat ji do transatlantické komunity. Srbové varují, že to způsobí rozkol a země se rozpadne. S příchodem Bidenovy administrativy Washington a Brusel vyvíjejí společný tlak. Američtí diplomaté tvrdě vnucují příběh údajné „genocidy“ ve Srebrenici - nejen Srbům v Bosně, ale také vládám sousedních zemí, “ říká Sergej Belous.

Podle jeho názoru je nepravděpodobné, že by to vedlo k nepřátelství v plném rozsahu za účasti externích hráčů, ale napětí poroste.

Bidenova administrativa se naproti tomu snaží pokračovat v tvrdé, ultimativní a nekompromisní politice v duchu 90. let. Současně se v Srbsku v posledních letech zvýšil vliv třetích zemí, Číny, jejíž celkové investice mohou činit až 10 miliard USD. Vliv Ruska i Turecka roste. Pro Ankaru je navíc, jak již v roce 2009 řekl ministr zahraničí Ahmet Davutoglu, bosenská otázka „otázkou života a smrti“. Turecko se otevřeně snaží integrovat Bosnu a Hercegovinu do svého neootomanského projektu. Vzhledem k tomu, že na Balkáně je několik hráčů, Spojené státy již nemohou jednostranně prosazovat svoji politiku. Neexistují žádné předpoklady pro otevřený konflikt, ale zároveň jsou možné sankce proti srbské straně v Bosně, zvýšený mezinárodní tlak a zbytky mírové mise v Bosně mohou být aktivnější.

(rp,prvnizpravy.cz,strana.ua,foto:arch.)


Anketa

Který z premiérů podle Vás hájí více národní zájmy své země?