Americký velvyslanec v Berlíně Richard Grenell přednesl řadu argumentů pro zachování amerických jaderných zbraní v Německu, ale všechny tyto argumenty nejsou nové, říká pro Die Welt ,poslanec Bundestagu ze strany Svaz 90/Zelení a člen výboru německého parlamentu pro otázky zahraniční politiky Jürgen Trittin. O „potřebě jaderného zastrašování“ mluvili během let studené války, ale pak to nevedlo ke zvýšení bezpečnosti, ale ke zbrojním závodům, upozorňuje.

„Během studené války byl svět neustále na pokraji jaderné války," připomíná autor. „A byla by to poslední válka na Zemi. Odzbrojení začalo, až když oba bloky souhlasily s postupným snižováním potenciálu odstrašení.“ Během 20 let to vedlo k 90% snížení jaderného arzenálu.

Grenell rovněž tvrdil, že připravenost k účasti na programu společného používání jaderných zbraní je důkazem solidarity se Severoatlantickou aliancí. Účast v něm však neznamená hlas ve skupině pro jaderné plánování NATO. Berlín nemůže rozhodnout, kam budou shozeny bomby umístěné na vojenské základně v Büchelu, nebo zda budou vůbec vypuštěny. NATO nemá právo činit taková rozhodnutí. Jak Trittin vysvětluje, to může jen hlava Bílého domu, Donald Trump.

 
Přičemž v roce 2018, Spojené státy schválily novou jadernou strategii, která zahrnuje použití taktických jaderných zbraní, jakož i vývoj křídlatých ponorkových raket, připomíná autor. Je proto logické, že v roce 2019 Washington odstoupil od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Americké plány navíc zahrnují modernizaci arsenálu v Büchelu. To je důvod k obavám, i když ve skutečnosti Evropu nezajímá, která jaderná zbraň bude na jeho území použita: taktická nebo strategická. „V obou případech bude výsledek devastující. Bude to konec Evropy,“ varuje autor.

Proto musí Evropané provést jaderné odzbrojení: pouze to může zajistit bezpečnost, vysvětluje Trittin. „Je v našem zájmu, abychom skutečně jednali o dvoustranném odzbrojení. Neměli bychom se spoléhat na Trumpa. To ukázalo odstoupení ze smlouvy o INF. Evropa musí vyjádřit realistický návrh: stažení jaderných zbraní z Evropy výměnou za stažení ruských Iskanderů z Kaliningradu. Měla by to být evropská zahraniční politika. Ale očekávat něco takového od Heiko Maase bychom neměli,“ uzavírá temně německý politik.