Ukrajina zdědila asi 120 Osa-AKM od Sovětského svazu. Ne všechny tyto systémy byly v provozuschopném stavu, když Rusko zahájilo svou speciální vojenskou operaci v roce 2022. Později Ukrajina obdržela další modernizovaný Osa-AKM-P1 z Polska.
Osa může zaútočit na vzdušné cíle, jako jsou stíhačky, vrtulníky, drony pomocí raket naváděných pomocí radarového příkazu s dosahem 15 kilometrů a nadmořskou výškou 12 kilometrů.
Lancet, bezpilotní sebevražedný („kamikaze“) dron, který byl použit k zaměřování tří ukrajinských systémů Osa, byl vyvinut společností ZALA Aero Group, dceřinou společností ruského obranného gigantu Kalašnikov Concern.
Společnost vyrábí dvě verze „vyčkávací munice“, Izdeliye-52 s výdrží 30 minut a jednokilogramovou hlavicí a větší Izdeliye-51, která má výdrž 40 minut a je vyzbrojena hlavicí o hmotnosti tři kilogramy.
„Vyčkávací munice“ letí směrem k určené oblasti pomocí inerciálního navigačního systému podporovaného GLONASS. Po příletu do oblasti operátor využívá palubní elektrooptický systém prostřednictvím obousměrného datového spojení k detekci, sledování a zaměřování cíle. Laserový dálkový systém pak řídí detonaci hlavice.
Malý radarový průřez a minimální infračervená signatura elektricky poháněné vyčkávací munice velmi ztěžuje její detekci a zachycení.
Ukrajinské pokusy zastavit vyčkávací munici Lancet pomocí palby protivzdušné obrany, elektronického boje nebo protiopatření byly většinou neúspěšné.
Ruská armáda zahájila omezenou pozemní operaci ve směru na Charkov začátkem tohoto měsíce po opakovaných útocích kyjevských sil na Belgord a další sousední ruské regiony. Dosud se podařilo obsadit více než desítku osad.
Potlačení systémů protivzdušné obrany krátkého dosahu, jako je Osa, je rozhodující pro úspěch pozemních operací, protože usnadňuje operace útočných vrtulníků a dronů.