Srbsko: Špinavá hra Německa a Rakouska

zprávy

Příchod Christiana Schmidta do čela OHR je primárně poznamenán zájmem Německa vyřešit chorvatskou národní otázku a zlepšit postavení Chorvatska.

Srbsko: Špinavá hra Německa a Rakouska
Milorad Dodik, prezident Republiky srbské.
31. května 2021 - 10:15

Je třeba připomenout, že západní část řídícího výboru Rady pro provádění míru se rozhodla, aniž by konzultovala s Ruskem, aniž by konzultovala jakýkoli politický faktor ze strany Bosny a Hercegoviny - odstranit vysokého představitele Valentina Inzka. To ukazuje, že Západ je přesvědčen, že nemusí respektovat Daytonskou dohodu a ani ústavu Bosny a Hercegoviny.

Dne 27. května 2021 Valentin Inzko rezignoval na svou funkci vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu, přičemž novým vysokým představitelem se od 1. srpna 2021 stane německý politik Christian Schmidt.

Je hodnocení Milorada Dodika, prezidenta Srbské republiky, že odchod Valentina Inzka a příchod Christiana Schmidta byl podvod, správné? Nebo je to nová realita? Expert na bezpečnost a terorismus Dzevad Galijasevic se pokusil odpovědět na obě otázky.

„Dvanáctileté období Valentina Inzka v Bosně a Hercegovině ukazuje, že na Západě nedošlo k žádnému zlepšení. Můžete klamat sami sebe, ale Bosna je spolu s Albánií nejchudší zemí Evropy,“ řekl Galijašević.

„Odchod tohoto „utlačovatele“ Bosny a Hercegoviny a lidí v Bosně a Hercegovině se však dá posat takto – „Šváb“ odchází, „Šváb“ přichází. Rakušan odejde a dorazí Němec,“ dodal k výměně Galijašević.

Část řídícího výboru Rady pro provádění míru, složená ze západních politiků, učinila rozhodnutí bez konzultace s Ruskem, bez konzultace s jakýmkoli politickým faktorem ze strany Bosny a Hercegoviny - odvolat vysokého představitele. To ukazuje, že Západ věří, že nemusí respektovat Daytonskou dohodu a ani ústavu Bosny a Hercegoviny.



Inzkova rezignace je odložená rezignace. Dostal čas, až do prvního srpna, vytvořit chaos v Bosně a Hercegovině a způsobit nepokoje a konflikty, nové problémy, říká Galijašević a dodává, že příchod Christiana Schmidta byl poznamenán zájmem Německa vyřešit chorvatskou národní otázku a zlepšit Chorvatský status, ale s určitými odbočkami.

„Zaprvé: Oddělit Chorvaty od Srbů a zadruhé by toto řešení nemělo Republice srbské nijak pomoci,"  má jasno Galijašević.

Bezpečnostní expert dodává, že Rakušané jsou stále v Bosně a Hercegovině.

„Generál Aleksandar Placer řídí misi EU ALTEA, další Rakušan Johan Satler je zástupcem mise EU,“  varuje Galijašević.

Podle obvinění budou Rakušané a Němci vládnout v Bosně a Hercegovině, aby Srbové a Bosňané neměli v co doufat.

Srbové jsou poznamenáni svým pravoslaví a vazbami na Rusko a Bosňané jsou poznamenáni islámem, vazbami na islámské režimy a islámské organizace na světě.

„Proces tedy směřuje k vyřešení chorvatské otázky a udržení kurzu chudé a rozdělené Bosny a Hercegoviny,“ je přesvědčen Galijašević.


Srbský politik a předseda předsednictví Bosny a Hercegoviny Milorad Dodik uvedl, že Republika srbská nepřijímá jmenování německého diplomata Christiana Schmidta za vysokého představitele v Bosně a Hercegovině, ani žádnou z jeho kompetencí

Dodik uvedl, že Rada pro provádění míru blafuje tím, že údajně někoho jmenovala, a podle Dodika   se jednalo o neprocesní jmenování založené na ignorování.

Řekl, že Republika srbská nebude souhlasit s takovým blafováním a zahanbením mezinárodního faktoru, protože neměla právo jmenovat vysokého představitele.

„Neexistuje žádná Rada bezpečnosti, pokud jde o přijetí příslušné rezoluce, jak sami řekli. To vše bylo provedeno pochybným způsobem, stejně jako je BiH podezřelé. Je to jen důkaz toho, že Bosna a Hercegovina by neměla existovat jako země,“ řekl Dodik.

Moskva rovněž uvedla, že nepodpoří jmenování Christiana Schmidta novým vysokým představitelem v Bosně a Hercegovině

Zásadním postojem Ruska je, že OHR musí být uzavřena a každé nové jmenování vysokého představitele v Bosně a Hercegovině musí být provedeno v Radě bezpečnosti OSN, což se v tomto případě neuskutečnilo!

(rp,informer.rs,foto:arch.)


Anketa

Měla by se podle vás stát Ukrajina členem NATO?

Ano 17%
transparent.gif transparent.gif
Ne 67%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 16%
transparent.gif transparent.gif