[autor]: [nazev]

Bojovný stoper, který zasvětil kariéru Spartě, na světovém šampionátu v Mexiku odehrál všechna utkání za ČSSR.Václav Migas se narodil 16. září 1944 a svou fotbalovou kariéru neodmyslitelně spojil s jedním klubem – Spartou Praha. V době, kdy přestupy nebyly samozřejmostí, byl Migas vzorem loajality, oddanosti a tvrdé práce. Do Sparty přišel v roce 1963, v období, kdy se začínal rodit tým, jenž o několik let později dosáhl pod vedením trenéra Václava Ježka mezinárodního uznání. Migas se v mužstvu rychle etabloval jako spolehlivý a neústupný obránce, který si získal respekt nejen svými výkony, ale i charakterem.Jeho herní styl byl charakterizován tvrdostí, nekompromisními zákroky a schopností číst hru. Nebyl to elegantní hráč, ale bojovník, který na hřišti nechával vše. V éře, kdy se důraz kladl na fyzickou připravenost a osobní statečnost, byl Migas ideálním typem obránce. Jeho vytrvalost se projevila například i v okamžiku, kdy po těžké zlomenině nohy v dorostu pokračoval v kariéře, a později, když po ztrátě místa v základní sestavě dobrovolně přešel do B-týmu, aby se vlastní pílí vrátil mezi elitu. Tento akt věrnosti a oddanosti klubu si získal srdce sparťanských fanoušků i spoluhráčů.V dresu Sparty odehrál více než 340 zápasů, z toho 155 v nejvyšší lize. Vstřelil 16 gólů, přestože jeho primární úkol byl bránit. Se Spartou slavil ligový titul v roce 1967, tehdy jako součást týmu, který patřil k nejlepším v tehdejším Československu. Byl také klíčovou postavou v evropských pohárech: ve čtvrtfinále Poháru mistrů evropských zemí v sezonách 1965/66 a 1967/68, a v semifinále Poháru vítězů pohárů v roce 1972/73. Ve všech těchto kampaních patřil k oporám zadních řad a často byl tím, kdo držel defenzivu pohromadě, když se lámaly zápasy. Na reprezentační úrovni odehrál osm utkání v národním týmu Československa. I když nepatřil k mediálním hvězdám, jeho nominace na mistrovství světa 1970 v Mexiku byla oceněním jeho dlouhodobé výkonnosti a spolehlivosti. V základní skupině tehdy odehrál všechny tři zápasy, což potvrzuje důvěru tehdejších trenérů v jeho kvality. Turnaj sice pro československý tým skončil neúspěchem, ale Migasova bojovnost a výkon v obraně patřily k nejsvětlejším momentům jinak nepříznivého vystoupení.Kariéru ukončil v roce 1974, a i když se nikdy nevěnoval trenérské činnosti ve větší míře, zůstával respektovanou osobností. Fanoušci na něj vzpomínají jako na symbol mužnosti, věrnosti a houževnatosti, vlastností, které dnes v profesionálním fotbale často chybějí. Zemřel 23. září 2000, krátce po svých šestapadesátinách. Jeho jméno zůstává nesmazatelně spojeno se zlatou érou Sparty a se vzácným typem hráče, který nikdy nezradil své barvy.Václav Migas představuje ideál klubové ikony – neokázalé, ale nezastupitelné. Připomíná nám, že fotbal není jen o číslech, slávě a trofejích, ale především o charakteru. A ten měl Václav Migas pevný jako skála.(kp, sportovnilisty.cz; foto: FB - Historie sportu na fotografiích)