A teď už v Ich formě.

Co se týká mého odchodu z Národní galerie, dokonce se hovořilo i o odvolání, čili vyhazovu - je to takhle:

Někdy na podzim loňského roku jsem hovořil s ministrem kultury Riedlbauchem. Mimo jiné jsme se dotkli i délky mého působení, poněvadž, bohužel už nejsem nejmladší. V dubnu tohoto roku mě bude 70 let. Vím, že stáří se neměří počtem let, ale energií, kterou jste schopni vynaložit. Ta mi zatím nechybí, ale přesto si myslím, že podstatná část mé práce v Národní galerii je splněna a zbývá dotáhnout do konce už jen několik zásadních projektů: obnovu Salmovského paláce, novou expozici mimoevropského umění v paláci Kinských a přípravu totální a dlouhodobé rekonstrukce Veletržního paláce, která by snížila jeho nesmírnou energetickou náročnost a udělala z něho fungující galerii. Rekonstrukce ze 70., 80. i 90. let (tak dlouho trvala) byla rozpačitá a nedůsledná.

Pro vedení NG je třeba najít vhodné nástupce tak, aby instituce plynule pokračovala. Nejhorší pro velkou instituci je střídání managementu, které znemožňuje jak kontinuální práci, tak i její kontrolu. Současný management by měl navrhnout adepty na nové vedení, aby byla zaručena kontinuita a změna se obešla bez otřesů. O tom jsem s ministrem Riedlbauchem i s prověrkovou komisí na ministerstvu také hovořil.

Můj odchod vidím někde na konci roku 2011 a ministr byl s tímto datem srozuměn. Budu trvat na tom, aby nedošlo k žádným drastickým změnám a pokud se současný či jiný ministr budou snažit o drastické změny, budu se bránit. Věřím sice, že to nenastane, ale rvát se budu. Jsem na to připraven.

Ministr kultury má samozřejmě právo odvolat ředitele bez udání důvodu, ale v případě, že takovýto ředitel projde velmi úspěšně ministerskou prověrkou (to je ta, o které jsem se výše zmínil) a dokonce je za kvalitu své práce mimořádně odměněn, bylo by komické ho odvolávat.

Věřím, že něco takového nenastane, poněvadž současný ministr mi připadá normální, což o všech bývalých ministrech se říct nedá.

Smečka uměleckých kojotů samozřejmě začala opět výt. Jsou to ti, co buď vůbec nerozumí funkci muzea umění anebo ti, jež by Národní galerii rádi zneužili ke svým osobním cílům. Já jsem pro ně špatně manipulovatelný. Nepodléhám žádnému klanu a nikdy jsem nepodléhal.

Jsem pyšný na to, že Národní galerie je jiná než většina světových muzeí umění, že má svojí odlišnou tvář, zajímá se o specifická témata a řeší je bez ohledu na to, zda souzní či nesouzní s módními trendy. Ale to je právě to, co nám část tzv. odborné veřejnosti vytýká. Málo se prý klaníme zlatému teleti módy. Ta totiž panuje ve všech oblastech, nejen v oblékání. A v umění je zvlášť zavilá.

Pro Prvnizpravy.cz