Z novin se o realitě mnoho nedovíme, ale přesvědčíme se, jaká je objednávka na manipulaci veřejnosti. V této oblasti už dlouho není nic nového. Prakticky všechna média aktivně či pasivně (filtrací informací a komentáři začasté předstírajícími, že jde o zpravodajství) straní pravici. Není to překvapující, jejich vlastníci sdílí pravicové zájmy. Většina novinových komentářů je jen doplňkem kampaně ODS „ČSSD proti Vám“. Ta je jistě účinná pokud argumenty vypadají aspoň na první pohled věrohodně. K druhému pohledu nemá veřejnost až na výjimky příležitost, protože popisovaným problémům většinou nerozumí a nemá možnost si pravdivost ověřit. Někdy to ovšem média trochu přepísknou a uvádějí lži natolik zřejmé, že zpochybňují samy sebe jako zdroj a tím znehodnocují svoji investici. Je tomu tak v případech, kdy stačí znát jen to, co je evidentním faktem a co není třeba ověřovat.

Je tomu tak například v případě internetového serveru IHned, který 5. října otiskl článek „Socialisté chtějí do voleb vládnout přes parlament“ (autor: Petr Weikert). Ten se rozohňuje nad troufalostí sociální demokracie při mírnění dopadů úsporných balíčků na nejchudší občany:
„Uvést v život Paroubkovy nápady by stálo přibližně sedmnáct miliard korun. Na sedm miliard by vyšlo omezení zdravotnických poplatků, zhruba stejně by pak stát vydal na třinácté důchody. Tři miliardy by pak stála nemocenská.“

Nejde ani tak o to, že výdaje do sociálních výdajů by se ihned promítlo do příjmů maloobchodu, neboť chudí lidé žijí z ruky do úst, ale především o zjevnou lež, že omezení zdravotnických poplatků by se promítlo do státního rozpočtu. Jde o výdaje jednotlivců, nikoli veřejné výdaje. Stát se nikterak nezavazuje, že uhradí poplatky ze státního rozpočtu. Platby v lékárnách jdou do čistého zisku majitelů lékáren a nijak se nepromítají do kvality podávání krabiček přes pult zvaný „tára“. Platby u ambulantních lékařů zvyšují zisky ambulantních lékařů a nijak se nepromítají do kvality jejich práce. Za dvouminutovou návštěvu se platí stejně jako za hodinovou, takže čím rutinnější a jednodušší výkony, tím větší „vejvar“. Že by to vedlo k omezení návštěv? Pacient přijde tím častěji, čím častěji je zván. Platby v nemocnicích tvoří 1- 3% příjmů. Do kvality se promítnout mohou, avšak v míře 1- 3%. Žádný zákon neukládá pojišťovnám v případě zrušení poplatků nahrazovat v platbách pojišťoven vzniklou ztrátu. Platit poplatky není zákonem uloženo ani státu, nejde o mandatorní výdaj. Když se rozhodl ztrátu zdravotnickým zařízením nahrazovat středočeský hejtman, to bylo povyku! Je to prý protizákonné.

Takže kde jsou ty veřejné výdaje 7 miliard? Možné odpovědi jsou dvě. Buď pan Weikert prostě lže a serveru IHned to nevadí, nebo je pan Weikert hlupák a serveru Ihned to nevadí. Nebo platí obojí. Nebo je to dokonce objednávka?