Milan Řepka: Americké dluhopisy a cesta do pekel po česku – prostě bomba…

Jen velmi těžko by se podařilo českému předsednictví v Evropské unii lépe přitáhnout světovou mediální pozornost.

31.březen 2009 - 07:00

Jen velmi těžko by se podařilo českému předsednictví v Evropské unii lépe přitáhnout světovou mediální pozornost. Ještě nikomu, kromě bývalého prezidenta Václava Havla v roce 1992 v Kongresu Spojených států ve Washingtonu – větou „…chte-li pomoci nám, pomozte Rusku“ se nepodařilo získat prime time v nejslavnější zpravodajské televizi světa CNN. Jen málo komu (kromě Václava Klause) se podařilo v rekordně krátkém čase vyděsit celou Evropskou unii. A nejspíš nikomu se nepodařilo ve vteřině narušit diplomaticko-politický stereotyp mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, tak jako našemu premiérovi Mirkovi Topolánkovi.   

Lze celkem snadno pochopit, že stres ze simultánního tlumočení jeho protagonistovi neumožňuje věcné přemýšlení o vyřčeném a tím ani o tlumočeném, či vysloveném. Tato činnost totiž probíhá jaksi mimo reálné vědomí aktéra. Stav mysli je nastaven výhradně na technickou transformaci slov a jejich spojení z jednoho jazyka do jiného. U velmi zkušených profesionálů je tedy tato schopnost okamžitě přetlumočit vyřčené už zcela přirozená a nepodléhá smyslově  významovému vnímání. Vyřčené pak může přinést vyslovení podvědomého stereotypu, který je buď odrazem tlumočnické rutiny (tedy obvykle užívaných frází a slovních spojení) a nebo podvědomého osobního názoru tlumočníka – to, že se tak může dostat názor jednoho do úst někoho zcela jiného je už jen „vedlejší efekt“.

Půvabná tlumočnická přesmyčka o amerických dluhopisech, bombách a zbraních z překladatelské kabiny v Evropském parlamentu však zajistila českému premiérovi z mediálního hlediska nejluxusnější zpravodajský prostor na světě, a to je dobře. Byla to totiž právě nejúžasnější světová CNN, která  ani ne před čtrnácti pojmenovala českého premiéra (pro CNN zcela typicky) „Klaus Topolanek.“ To bylo jen krátce před tím, než v české Poslanecké sněmovně „nevyslovením důvěry“ došlo ke skutečně zásadnímu (pro ty, kdo vědí oč běží) a nepochopitelnému odstavení naší vlády v čase, kdy politická stabilita má být pevným základem pro ekonomickou a hospodářskou stabilizaci země – to už by však byl zcela jiný příběh o vítězství nezodpovědnosti a osobní ješitnosti…

Zajímá-li nás tedy co se skutečně odehrálo, pak je třeba si říct, že Česká republika ústy svého premiéra Mirka Topolánka v Evropském parlamentu varovala velmi odpovědné evropské poslance před kritickým nebezpečím dalšího neuváženého (byť politicky velmi populárního a  efektního) rozdávání společných evropských peněz, a to bez vědomí o jejich elementární existenci a možné návratnosti. To vše  na demonstrativním příkladu fascinující americké finanční injekce do domácí ekonomiky, a to v řádech stovek miliard dolarů. V České republice byla vyslovena nedůvěra vládě, která má nezastupitelnou exekutivní úlohu při předsednictví v Evropské unii a přijímání adekvátních a rozumných opatření pro ekonomickou a hospodářskou stabilizaci země – a to díky prosté politické nezodpovědnosti a lidské ješitnosti. Simultánní tlumočníci v Evropském parlamentu udělali chybu (nejspíš vyslovili svůj vlastní podvědomý názor…) a té se s chutí ohaře chytila všechna nejvěhlasnější světová média – doslova jako pes kosti (lze se jen domnívat, že možná právě proto, že to co bylo vyřčeno omylem všem velmi zavonělo…) a věhlasná CNN dnes už dobře ví, že premiér (byť v demisi) České republiky se jmenuje Mirek Topolánek.

Mám pocit, že to byl celkem veselý týden…

Milan Řepka


Anketa

Měla by Česká republika po vzoru Itálie dočasně omezit schengenský režim na svých hranicích?

Ano 46%
transparent.gif transparent.gif
Ne 26%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 28%
transparent.gif transparent.gif