Irena Ryšánková: Kasíkova nevýhra, audiovize v cvalu ...

KOMENTÁŘ

Audiovizuální mediální služby bez hranic cválají k prezidentu Václavu Klausovi. Je to evropská norma, ale snad se bude na Hradě líbit. Ladislav Jakl je tím nejpovolanějším, kdo bude dávat doporučení prezidentovi.

18. dubna 2010 - 07:00

Norma přináší spoustu technických paragrafů, ale taky tolik očekávaný product placement a zrušení plateb koncesionářských poplatků za rozhlas a televizi v mobilních telefonech. Posledně jmenované je, bohužel, ,,zásluha“ bývalého ředitele Českého rozhlasu, který po několika dnech ve funkci nebyl ředitelem, ale pacientem. Ale i televize se s tím snad nějak popasuje, navzdory mohutnému ryku, který se ozývá ze webových stránek Českých médií, kdysi výborného oborového webu, nyní podivně sektářské party modře zbarvených blogerů. Ale Česká média o svou oborovou jedinečnost asi brzo přijdou. Na paty jim začíná ostře šlapat Mediář, který Miloš Čermák nově předal skupině PPF a má jej nyní pod svými křídly Ondřej Aust. Je vidět, že Ondřej se zabývá médii dlouho a dlužno dodat, že dobře.

Václav Kasík ,,prohrál“ soud o své odvolání z postu generálního ředitele Českého rozhlasu. Soudkyně z nějakého záhadného důvodu usoudila, že rada sice chybovala a porušila zákon, ale porušení práva nebylo tak výrazného rozsahu, aby Kasíka tím vážně poškodilo. Co může být na správním rozhodnutí vážnějšího, než že přijdete o práci, nezanedbatelný příjem a díky sprostým pomluvám radních je zpochybněna i vaše čest a profesionální pověst? Takže pokud někdo protizákonně odvolá z funkce generálního ředitele, pak protizákonně přepíše dodatečně usnesení o odvolání, jsou to podle české soudkyně jen takové drobné chyby, které ovšem jednoho člověka stály profesní existenci a instituci desítky milionů z následných škod. Je to fascinující závěr a skoro mám z toho dojem, že soudkyně je příbuzná některého z radních. Kasík se podle svých slov samozřejmě odvolá   prostřednictvím kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Nemůže ani jinak.

Kdysi dávno v souvislosti s Lauderovi přiklepnutými miliardami byla protizákonně odvolaná Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Radní, kteří se rozhodli žalovat vládu ČR, se dočkali spravedlnosti až po řadě let. A stát jim nakonec musel doplatit dlužnou mzdu až do konce jejich mandátu. Byly to miliony. Kasíkovi zbývaly dva roky ve funkci, takže může po několika letech soudních tahanic získat až 4 miliony. Rozhlasu to už ale nepomůže a Rada, zodpovědná parlamentu, ta se nikomu zodpovídat v podstatě nemusí. Se spravedlností, právem, přesně definovanými paragrafy i úctou k zákonům si můžete při takto ignorantském přístupu soudců vytřít. A výsledek spláchnout.

Ostatně, pokud jde o Rady – rozhlasovou, televizní i velkou vysilací, sněmovna na schůzi, která právě skončila, opět nikoho nedovolila. Možná je to dobře.  Televizi chybí jediný radní a bez něj rada funguje bez problémů. Rozhlasová rada je – naštěstí – téměř paralyzovaná, což je vzhledem k její, téměř příslovečné „kvalitě“ dobře. A RRTV určitě taky chvíli nekompletní vydrží.

,,Přítelkyně četka“ napsala, že podle průzkumu mezi novináři z Evropy, Středního východu a Afriky vyplývá, že novinářů je čím dál méně, nemají na práci dost času ani chodit na tiskovky a práce strádá.   Majitelé médií místo dobrých starých novinářských vlků zaměstnávají skoropuberťáky, kteří jsou nadšení  tím, že vidí,,živého Kalouska“ a  představují si, že kdokoliv, o kom píší, je jejich nepřítel a je třeba jej odhalit, obžalovat, potrestat a rovnou ve stejném článku i popravit. Novinářští dětští otroci jsou levnější, než kvalitní žurnalista a jsou zcela bez zábran. K čemu dva zdroje, když oni věří všemu, co se jim nabulíkuje? „Řekl to? Řekl. Tak to napíšeme.“ Nač si tedy pěstovat staré a zkušené. Tendence pásové výroby v médiích není nová. Pokud zastávám názor, že redakce má být během dne prázdná a žurnalisté v terénu, jsem patrně v menšině. Již před několika lety jsem zažila redakci, kde hlavní bylo, aby všichni seděli na zadku a nač někam chodit, když se to dá vzít z četky či tiskové zprávy a pak někomu jen tak zavolat, aby bylo co „autenticky“ citovat, že…

Nebo si nechat něco rovnou přinést pod nos, jak  plyne poučení u Kubiceho zprávy a mnoha jiných.

„Investigativní“ „žurnalista“ Janek Kroupa se rozhodl, že je tentokrát třeba tepat předsedu poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka. Pokud udělal Vlček chybu, je třeba jej odhalit a rovnou pověsit. Pokud ovšem udělala chybu uklízečka ve Vlčkově kanceláři, je zodpovědnost předsedy Parlamentu opravdu jen symbolická. Vlček nemohl vědět, co se stalo s penězi na sportoviště, pro které doporučoval zvednout ruku. Nejjednodušší je nedělat nic, pro nic nehlasovat… Ale  bylo by asi dobré se mimo jiné podívat i na to, koho Kroupa tepal v minulosti a jak jím odhalené kauzy dopadly v procesu vyšetřování a vymáhání spravedlnosti. A bude užitečné pozorovat, koho bude Kroupa tepat příště, až třeba po volbách jeho udavačské policejní zdroje vyschnou. Poctivá investigace má být postavena na vlastním pozorování a pátrání a nikoliv na analytických policejních složkách, doručovaných do redakce s modrou mašlí a cedulkou „With compliment“.

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková


Anketa

Překoná podle Vás koalice SPOLU v parlamentních volbách hranici 11% nutnou pro vstup do Sněmovny?