Na to, že je teprve březen, jde o docela vysokou částku, avšak to je zřejmě teprve jen začátek. Pokud vše půjde podle oficiálního plánu, bude stát potřebovat 500 mld. korun na pokrytí schváleného schodku a dalších přes 200 mld. na splátky dluhopisů. Neboli, celkově si tak musí obstarat přes rekordních sedm set miliard korun. Do poloviny března stát zatím na trhu získal jen něco přes patnáct procent celkové pravděpodobné částky, a to prostřednictvím emisí především střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím trhu. Podmínky na trhu jsou přitom týden od týdne stále méně příznivé, neboť výnosy dluhopisů od podzimu téměř soustavně narůstají. Například výnos desetiletého dluhopisu se již dostává na dohled dvouprocentní hranici, nad kterou byl naposledy v roce 2018. Navíc prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se jeho trend měl nějak měnit – tím spíše, že vývoj na trzích dluhopisů v USA a eurozóně je rovněž nepříznivý.

BANNER]

Je všeobecně známé, že si stát bude muset ještě půjčit hodně velký balík peněz, a nejspíš nejenom v letošním roce, protože narůstající strukturální deficit rozpočtu sám o sobě nezmizí. A ačkoliv je celkové zadlužení země v rámci celé EU stále jedno z nejnižších, rychlost, s jakou v posledním roce narůstá, je přece jen velmi nezvykle rychlá. A to navíc v době, kdy ČNB vytvořila velká očekávání, pokud jde o relativně brzké zvyšování oficiálních úrokových sazeb. Tato kombinace rozhodně dluhopisům nepřeje, a proto směr, jakým se výnosy na trhu ubírají, překvapující rozhodně není. To, co je nezvyklé, je spíše rychlost, s jakou se tak děje. Výnos desetiletého dluhopisu se za necelého půl roku více než zdvojnásobil, nebo chcete-li vzrostl o 1,1procentního bodu. Implicitně to mimochodem znamená více než desetiprocentní propad jeho ceny. To už je pořádný propad ceny aktiva, které je považováno za bezrizikové. Ale to ještě pravděpodobně není – s ohledem na potřebnou částku na financování státu – konec. Pokud se nezmění přístup ČNB, nebo si třeba stát znovu nezačne půjčovat v zahraničí, střednědobé a dlouhodobé výnosy (a v podstatě i úrokové sazby) čeká ještě cesta vzhůru.

Pravda, vyloučit nelze znovuobjevení českého trhu zahraničními investory, které by určitě pomohlo. Nicméně i tak stále zbývá ještě nějakých 600 mld. korun, které stát musí do konce roku někde sehnat.