Paul Graig Robertson: Jak si dnes stojí věci na Ukrajině

KOMENTÁŘ

Aktuální zpráva: Těm, kteří prosazují „zákon o zahraničních agentech“ v Gruzii, by mohlo být zakázáno cestovat do Ameriky, řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken.

26. května 2024 - 07:00

O čem jeho prohlášení svědčí? O tom, že Washington zamýšlí barevnou revoluci v Gruzii jako druhou frontu proti Rusku.

Pokouším se poskytnout přesnou analýzu konfliktu na Ukrajině. Není to jednoduchý úkol, protože existuje jen málo veřejně dostupných informací o tom, jak rozšiřování konfliktu vnímá Kreml. Francie vyslala na Ukrajinu vojáky. Americký ministr obrany řekl, že tam nakonec budou rozmístěny jednotky NATO, a evropské vlády se připravují na válku s Ruskem za čtyři nebo pět let.

Putinovými původními cíli bylo osvobození regionu Donbas a denacifikace a demilitarizace Ukrajiny. Jak ovšem mělo být denacifikace a demilitarizace Ukrajiny bez dobytí Ukrajiny dosaženo, nebylo nikdy jasné. A když se na scéně objevily rakety dlouhého doletu, schopné zasahovat i vzdálenější cíle v Rusku, prohlásilo ruské ministerstvo zahraničních věcí, že Rusko bude muset kompenzovat dosah těchto raket tím, že zabere více ukrajinského území, aby tak vytvořilo cosi jako nárazníkovou zónu.

S tím, jak se dostřel raket, které Západ na Ukrajinu posílá, stále prodlužuje, zvětšuje se i nárazníková zóna, a nakonec bude tedy nezbytné dobýt a okupovat celou Ukrajinu a na Ukrajině dosadit vládu přátelskou Rusku.

Již nyní se objevují zprávy o útocích ukrajinských dronů na Tatarstán ve středním Rusku vzdáleného tisíc kilometrů od frontové linie na Ukrajině. Je tedy zřejmé, že konflikt není omezenou vojenskou operací a je nejasné, zda to chápe i Putin. Ukrajinská armáda již fakticky byla poražena a další mobilizace může vést jen  k vyššímu počtu mrtvých Ukrajinců.

Kam tedy konflikt směřuje? Mám podezření, že ruská armáda obejde Charkov a nechá ho obklíčit a odříznout. Pozůstatky ukrajinské armády se pravděpodobně přesunou na západní břeh řeky Dněpr. A Rusko, pokud Kreml vůbec někdy začne brát tento konflikt vážně, obsadí Oděsu. Pokud ovšem USA/NATO neobsadí Oděsu jako první.

Otázkou je, zda by to znamenalo konec konfliktu, nebo by se západní Ukrajina zaplnila silami NATO, aby si udržela nepřátelský režim vůči Rusku. Pokud platí to druhé, konflikt přestane být   bojem mezi Ukrajinou a Ruskem a stane se bojem Západu s Ruskem. Putin by pak sice zachránil území Ukrajiny, obývaná Rusy, ale Ukrajina by zůstala militarizovaná. Tentokrát silami  USA/NATO.

Neschopnost Kremlu jednat rozhodně už na začátku konfliktu způsobí Rusku hnisající problém. Washington bude Putina dále dráždit pokusem o barevnou revoluci v Gruzii, která je stejně jjako Ukrajina  bývalou sovětskou provincií. Pokud tento pokus uspěje, uspěje i snaha Washingtonu otevřít druhou frontu proti Rusku.

Washington použil Gruzii proti Rusku již v roce 2008, kdy gruzínské jednotky napadly Jižní Osetii, což mělo za následek zásah ruské armády. Úspěšná barevná revoluce by otevřela druhou frontu nebo náhradní frontu proti Rusku. .A bohužel. Nic nenasvědčuje tomu, že by Západ měl v úmyslu  provokace proti Rusku zastavit.

Gilbert Doctorow nedávno vysvětlil, že tyto provokace dosáhly tak bezohledné a nebezpečné úrovně, že přinutily Rusko absolvovat vojenská cvičení procvičující použití taktických jaderných zbraní v Evropě proti NATO. Putin byl nucen zasáhnout na Donbasu. Pokusil se omezit tento zásah jen na Donbas, ale Západ trval na tom, aby se válka rozšířila. Nu a ta se rozšířila až tak, že se Rusko v případě potřeby připravuje na zničení vojenských kapacit USA/NATO v Evropě.

Doctorow si není jistý, že Západ dostane někdy rozum. Tím si nejsem jist ani já.

Paul Craig Roberts


Anketa

Je podle Vás vysílání České televize objektivní a vyvážené?