Proto se nabízí přečíst si, co rakouský spisovatel a dramatik Franz Grillparzer (1791-1872) napsal již v roce 1849: Od lidství, přes národnost, až po bestialitu. Věta je v Grillparzerových Smyslových básních a epigramech. A budeme jasně vědět, že lidstvo je dnes ohroženo mnohem více než za poslední desetiletí. Proč? Protože je ohroženo touhou po politické nezdvořilosti a násilí, radostí z vulgárnosti a drzosti, ignorováním respektu, který si každý člověk zaslouží.

Pokud správně pochopíte vystoupení prezidenta Trumpa během uplynulého týdne, tak je v dobré náladě a plný činů. Na druhé straně mince švýcarská hrůza z Crans-Montany ukazuje, jak je naše zábavná společnost nemocná. Dokazují to i politicky korektní média ve svých komentářích, která redukují výzvy v Iránu na konstatování, že Lidé zde už nemají co ztratit a otázku bez odpovědi Proč stále více Íránců vychází do ulic? 

Připomínám, že demonstrace v Iránu začaly v neděli 28. prosince, když se v Teheránu shromáždili obchodníci rozhořčení prudkým poklesem hodnoty íránského rijálu. Ke dnešnímu dni se demonstrace mění v rozsáhlejší odpor s požadavky na politické změny, podporované Spojenými státy, Izraelem a dnes i upálením zaživa prokurátora provincie Severní Chorásán a několik dalších příslušníků bezpečnostních složek (Iranwire 10. ledna). Prokurátor a jeho tým byli nahnáni do kontejneru a zapáleni. Do 9. ledna 2026 se nepokoje rozšířily do 31 provincií a více než 100 měst, včetně neklidných kurdských oblastí na západě.

Nemoc společnosti, hloupost evropských a národních politiků a selhání západní strategie dokumentuje druhé bombardování Orešnikem: kontrolovaná eskalace slibovaná Washingtonem a Bruselem se mění v stále více technologický a nebezpečnější konflikt, zatímco Evropa působí jako zranitelný divák. Použití rakety Orešnik ukazuje, že Rusko nemá v úmyslu ustoupit, a unipolární svět založený na západní vojenské převaze lze prakticky hodnotit jako minulost.

V české kotlině kromě počasí se nic nemění. Dokazuje to cesta nepoučeného pana ministra Macinky do Kyjeva. Ten tvrdí, že Rusko použilo Orešnik za něco, co Ukrajina neudělala. To je s pravděpodobností hraničící s jistotou pravda, ale s dodáním, že Ukrajina to neudělala sama. V podstatě je jedno, zda napomohly Spojené státy nebo Velká Británie, protože vedení ještě Ukrajiny dalo k napadení souhlas. Tragédie je, že ministrovi Macinkovi v práci ministra zahraničí nepomůže ani tautologie. A kdyby nebyl posedlý ješitností, mocí a idealizací vědění, nikdy by se nepokoušel dostat na MZV ČR, kde bude mít možnost hrát interně šachy, ale venku bude poslušným sluhou ne-českých zájmů, protože role ČR s podmíněnou suverenitou či moderním otroctvím je dávno přidělená zcela jinými silami, intelektuály a siláky.

Tautologie nepomohla ani panu prezidentovi. Ten ve své písemné odpovědi týkající se odmítnutí jmenování ministrem pana Turka jasně popsal, co to je test hranic moci. Prezident neodmítl kandidáta proto, že by byl problémový odborně nebo právně, ale proto, že neprošel hodnotovým filtrem režimu. Proto ustoupit nelze, čímž nabízí důkaz, jak moc se odtrhla od vůle voličů. Nelze couvnout, protože by to znamenalo přijmout roli podřízeného. Neustoupit je nutnost, protože se jedná o precedens. Ten může ještě zviditelnit občanskoprávní spor osob.

Jsem přesvědčen, že si to uvědomuje nejsilnější muž v českém politickém systému, a současně jeden z jeho nejslabších charakterů. Pana Turka nezastavil v pochodu na ministerské křeslo, proto ho zastavil alespoň přechodně pan prezident. Tomu zřejmě rádci napověděli, že pokud se příběh Turek dostane k Ústavnímu soudu (ÚS) (na který bych se osobně neobracel), že ten bude projednávat a posuzovat pouze příběh Turek. Proto jeho rozhodnutí bude v budoucnu použitelné pouze tehdy, bude-li se jednat o stejný příběh. Protože ale nikdy nevstoupíš do téže řeky (vody), potvrdí se, že pan prezident hraje svoji roli dobře a pan premiér je zbabělec a slaboch. Jako premiér by měl probudit parlament ČR a začít proces stanovení přesného a taxativně vymezeného okruhu důvodů, pro které může prezident jmenování odmítnout. Stanovit důvody nepřísluší totiž ÚS, ale zákonodárcům, a ti se nacházejí ve sněmovně.

Američané ukradli Venezuele Madura. Je to pro mnohé levicové síly noční můra. Proč? Protože si myslí, že ztratili všechno.  Američané zajali již několik tankerů, z nich některé pod ruskou vlajkou. Je to další noční můra. Proč? Protože pořád ještě máme milovníky tzv. mezinárodního práva, které Spojené státy neratifikovaly, máme kreativní lidi, kteří se nebojí překážek a velká většina z nás idealizuje své vědění, neznajíc ani mentalitu sousedů, Rusů, Němců a podobných.

Evropská Unie skládá další balíček sankcí proti Rusku, pro které bude muset budovat sklad. Kanceláře v Bruselu pomalu a jistě nestačí všechny spisy archivovat a soutěž s Kongresem USA, který vypracoval dvou partijní zákon, vyžaduje srovnání. Zákon dává prezidentovi bezprecedentní pravomoc týkající se sankcí proti Rusku, které konání Ruska ale nezmění.

Nová vláda České republiky se rychle vrací do starých kolejí. Málokdo z nás si uvědomuje, že prezident Trump není autorem ničení starého systému, ale pouze instrumentem. O jeho loutkovodičích se zatím nesmí mluvit, ani psát, pouze potichu myslet. Málokdo si v ČR uvědomuje, že v současnosti podmíněná suverenita nebo vědomé otroctví je tím nejlepším pro český stát. Proč Institut VK nepíše na toto téma, nevím. A také, proč nikdo z křičících na téma střetu zájmů a bohatství pana premiéra si neuvědomuje, že jeho bohatství je mu pouze propůjčeno k plnění jemu přidělené role a zábavě závistivých. A že hodina pravdy teprve přijde. Jinými slovy a krátce? Komu není rady, tomu není pomoci. Kdo chce kam, pomozme mu tam.

Obecně platí, že si lze na všechno zvyknout. A že již přišel čas zvyknout si. Venezuela, tankery, sankce, speciální vojenská operace na Ukrajině, bombardování Orešnikem a další to všechno je částí antropologické války, ve které nejde ani o přímé nepřátelství. Proč? Protože existují objektivní zákony přírody. A také skutečnost, že Venezuela nebyla před napadením nikým vlastněna a patřila sama sobě. Takže mluvit o ztrátě, mimo Venezuelu, je nesmysl.

Analogicky to platí i o tankerech, sankcích, bombardování, a v neposlední řadě i o tragédii v Crans-Montany. Je to naše vina, případně spoluvina a idealizace vědění. Představivost řady analytiků a expertů nabízených veřejnosti na TV a v rádiu je obrovská, ale s deficitem schopnosti analyzovat to, co nevidíme a neslyšíme. Je čas si zvyknout na to, že náš vnitřní a vnější nepřítel je chytrý a mazaný. Má dlouhou paměť a ví, jak pracovat se strachem a zastrašováním. Proto je čas prověřit svoji odolnost, vynalézavost a historické zkušenosti. 

Děláme spoustu chyb. A proto to bude těžké. Lidé, kteří jsou přímo zapojeni do výroby a tvoří hodnoty plně chápou, co by dělali. Co udělá vláda, která nic netvoří, je jiná otázka. Ale vím, že se staronovými kádry, ctižádostivými s možností kompromitování a strachem, nebude možné spolu tvořit společnost schopnou důstojně spolužít s tou, která vzniká za horizontem české kotliny pomocí osobností typu Donalda Trumpa, Stephena Millera (1985) či James David Vance (1984), dosazených do svých výkonných funkcí vyšší strukturou řízení, o kterou se obyčejní lidé nezajímají, nebo ji vnímají jako konspirační apod.

Evropská unie, respektive Evropská komise bohužel nemůže nabídnout radu, ani realistické řešení současných výzev již z důvodu jejího složení ze staronových a odložených politiků, jejího byrokratického aparátu a času potřebného pro rozhodnutí. EK a EU se sama nezruší, což by bylo nejlepším řešením pro všechny. Proto pánové Macinka a Turek se budou i nadále snažit vést ministerstva a pan AB se nepokusí vzdát své role. Nejenom uvedení žijí v iluzi o vědění a potvrzují, že peníze představují hodně, ale ne všechno, a že nedostatek kvalifikovaného personálu je spojen s poklesem úrovně vzdělávacího systému. Ten dávno není konkurenčním prostředím, které by mělo podporovat ty nejzručnější, nejtalentovanější a nejsmělejší.

Indikuje to Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset (1972), s ukončeným vzděláním MSc (political science) a PhD (economics) University Neuchâtel. Klíčové oblasti zaměření toho švýcarského génia představuje v EK mimo jiné Demokratická bezpečnost s důrazem na budování demokratické bezpečnosti prostřednictvím silných institucí, právního státu a důvěry. Samozřejmě Lidská práva a Evropské úmluvy o lidských právech a jejich dodržování je ústřední součástí jeho vysoce placené práce. Ta mu ale jako génii dovoluje zabývat se ještě i otázkami konfliktu na Ukrajině a podporou multilateralismu v Evropě.

Proto se v den práce na příspěvku a po příletu bomby Oreškina rozhodl světu sdělit, že organizace pracuje na tom, aby Rusko bylo odpovědné, a komentoval útok Oreškinem na území Ukrajiny, který se odehrál 9. ledna, tvrzením, že Rusko projevuje neúctu k mezinárodnímu právu. Podle pomateného generálního tajemníka Tady Evropy je hlavní prioritou Rady Evropy přivést Rusko před spravedlnost za zločiny a vyplatit odškodnění. Taková je svoboda slova a názorů v EU.

Lidé, kteří vynalezli tzv. ruskou stínovou flotilu, mají schopnost pochopit procesy jako celek. Takoví lidé rozhodnou až přijde čas roztrhnout řetěz amerických tankerů s ropou mířících do Evropy a vědí, podobně jako prezident Trump & Co ví, jak jsme na takovou situaci připraveni. Takoví lidé ví, že boj o suverenitu je dlouhá a obtížná záležitost, že není dobré a potřeba se radovat z dnů malých vítězství, a že v dnech porážek, zjevných i podmíněných, nemá smysl být naštvaný. Zlobit, nebo si stěžovat, to nepomáhá. 

Proto je důležitější si uvědomit, že evropský dluh zůstává dluhem jednotlivých států a není možno ho monetizovat formou dluhopisů. Proto cizí investoři mohou nakoupit třeba za 50 milionů amerických dluhopisů, ale nemohou nakoupit dluhopisy evropské. Proč? Protože prostě neexistují. Museli by koupit dluhopisy jednotlivých států, a to už je jiná věc.

Proto je důležitější si na příklad uvědomit, že kryptoměny mohou zachránit před blížící se ekonomickou katastrofou pouze na chvíli. Proč? Protože se ve skutečnosti jedná o válečné dluhopisy. Jednoduše řečeno: Přesunou dluh do krypto cloudu, znehodnotí ho – a začnou znovu od začátku. To je realita pro ty, kteří jsou pro kryptoměny tak nadšení, řekl Putinův poradce, Anton Kobjakov na ekonomickém fóru ve Vladivostoku v září t.r. Doporučuji si slova poradce zapamatovat a vzít k srdci. Proč?

Protože současná Trumpova administrativa koná ve věci peněz v zákulisí, a snaží se přepsat pravidla trhů se zlatem a kryptoměnami. To vše nehledě na skutečnost, že tlak na globální digitální měnu se připravuje již poměrně dlouho. Již v 80. letech minulého století časopis The Economist, který je napojený na Rothschildy, uveřejnil na obálce obrázek fénixe – okultního ptáka povstávajícího z popela zkázy, ohlašujícího novou éru obnovy a znovuzrození – nad hromadou hořících dolarů a titulkem: Připravte se na světovou měnu. Obrázek s titulkem představuje včasný odkaz na budoucí digitální měny centrálních bank (CBDC), bitcoin, stablecoiny a tokenizovaná aktiva. 

Protože jsou lidé nepoučitelní a páni našeho osudu jsou transparentní se sociálním cítěním, v roce 2021, The Economist napsal o govcoinech a vyzval: Připravte se na Fedcoin a elektronické euro. To je již v čekárně a umožní další krok k porobení nevěřících. A aby toho nebylo málo, v červenci prezident Trump podepsal zákon Genius Act. Jedná se skutečně o geniální tah, ne však ve smyslu bruselského generálního tajemníka Rady Evropy. Genius Act zahrnuje federální předpisy pro stablecoiny a umožňuje společnostem fungovat jako banky a vydávat vlastní tokenizovaná aktiva krytá v poměru 1:1 dolarem a americkými státními dluhopisy. 

Podle informačního listu Bílého domu zákon Genius Act vygeneruje zvýšenou poptávku po amerických státních dluhopisech a upevní status dolaru jako globální rezervní měny tím, že bude vyžadovat, aby emitentové stablecoinů zajistili svá aktiva státními dluhopisy a americkými dolary. Krátce a jinými slovy: návrh zákona vytváří digitální dolar. Všichni budou muset vstoupit do krypto cloudu, a jakmile bude dluh převeden na stablecoiny, přijde devalvace a šance na nový začátek bez dluhu. Papírové euro se bude snažit kopírovat tento postup.

Připomínám, že stablecoiny jsou privatizovány a umožňují třetím stranám a bankám spravovat a vydávat digitální tokeny, které jsou poté přímo propojeny zpět s ministerstvem financí, které má přímou vazbu FED, kde brzo bude vládnout spřízněná osoba prezidenta Trumpa.

Otázka představuje výzvu, a odpověď vyžaduje uvědomit si alespoň následující: Může být generace mobilizována k boji za budoucnost, když byla odříznuta od tvorby další generace, včetně pomoci covidu, návykovými platformami, strachem a neví toho moc o historii?

Pro jakoukoli revoluční věc současná situace není dobrá. Proč? Protože na rozdíl od lidí na globálním Jihu, naší populaci chybí motivace, která pramení z boje za rodinu, kterou si člověk založil. Znám manžele, kteří nemají ani děti; mají pouze své stávající rodiny, většinou v rozpadu a myslí si, že mají své přátele. O jednotlivcích nebudu psát.

Je možné, že vyrůstající generace chaosu, poháněné touhou vzdorovat se zorganizuje pro třídní boj až na vlastní kůži vyzkouší výhody jejich život určující technologie a jejich správce. Chaos totiž může vést k urychlení smrti současného společenského systému. Chaos může vést, jak prokazuje historie, k porážce mocných.

Chaos obsažený v kapitalismu vede k novým posunům ve vědomí. Mao o tomto fenoménu řekl: Musíme vzít v úvahu vědomí lidu. Když Spojené státy přestaly bombardovat Severní Vietnam, američtí vojáci ve Vietnamu byli velmi šťastní a dokonce jásali. To ukazuje, že jejich morálka není nijak zvlášť vysoká… Studentská stávka je v evropských dějinách novým fenoménem. Studenti v kapitalistických zemích obvykle nestávkují. Nyní je však všude velký chaos. Studentské stávky probíhají zejména v Evropě, Spojených státech, Latinské Americe a Japonsku.

Mao hovořil o pozitivním chaosu: když válečný stroj kapitalismu, ústřední nástroj jeho přežití, vytvořil rozpory, s nimiž se kritická část populace nedokázala vyrovnat. Výborný ruský psycholog (vývoje a aktivit) Alexej Leontiev (1903-1979) řekl v roce 1965: Nadbytek informací vede k chudobě duše. Dodávám, že pokud je vše podřízeno penězům, pak všechno zůstane penězi, nestane se z toho mistrovské dílo nebo objev.

Proto souhlasím s názorem Sergeje Kapici (1928-2012), synem slavného fyzika, průkopníkem potápění v Sovětském svazu, se kterým jsem měl čest seznámit se a několikrát setkat. Svého času natočil první sovětský film o podmořském světě. V posledních letech se věnoval problematice informační společnosti, globalizaci a demografii. Sergej Kapica zanechal návrh: Již dlouho navrhuji změnu kritérií pro přijetí na vysoké školy. Není potřeba žádné zkoušky – nechte uchazeče napsat esej na pět stran, ve které vysvětlí, proč chce nastoupit na konkrétní fakultu. Schopnost správně vyjádřit své myšlenky, podstata problému ukazuje intelektuální břemeno člověka, úroveň jeho kultury, stupeň rozvoje vědomí.

A připomínám, že matematika je to, co Rusové učí Číňany na většině amerických univerzit. V době umělé inteligence, v porozumění autora příspěvku, multidimenzionální aproximace a největší krádeže v historii lidstva, je nutné si uvědomit, proč software stojí 10–20krát více než hardware: protože je mnohem těžší vytvořit produkt intelektuální práce. Stejně je to i s lidstvem.

Je tomu více než 2 000 let od doby, kdy velký čínský filozof Konfucius (551–479 př. n. l.) neúnavně pracoval na rozvoji lidí prostřednictvím kultury. V jeho rodišti v provincii Šan-tung, kterou jsem měl možnost navštívit v rámci aktivní účasti na mezinárodní konferenci v říjnu minulého roku, nejsou starodávné tradice jen pouhými slovy v učebnicích, ale živými a hmatatelnými zážitky.

Nedaleko ve vesnici Luyuan v Qufu mají turisté příležitost být nejen diváky, ale skutečnými účastníky nesčetných tradičních zážitků. Mohou si vyzkoušet tkaní složitých lujin nebo Lu brokátu a sledovat napínavé akrobatické vystoupení zblízka. Tyto příklady nehmotného kulturního dědictví, které dříve hrozilo, že se stanou vzdálenou vzpomínkou, nacházejí novou vitalitu díky integraci s moderním turismem. Ten podporuje snahu Šan-tungu o kreativní transformaci a inovativní rozvoj kvalitní tradiční čínské kultury v kolébce kultury Qilu a domova starověkých filozofů Konfucius a Mencius (372–289 př. n. l.).

Na tomto místě si zaslouží být zmínka o podpoře prezidenta Si Ťin-pchinga při obnově kulturního dědictví. Během své návštěvy Qufu v roce 2013 prezident Si zdůraznil, že oživení čínského národa musí být podpořeno prosperující čínskou kulturou.

V roce 2014, při projevu na zahajovacím ceremoniálu Mezinárodní konference k 2565. výročí narození Konfucia, Si vyzval k naučení se transformovat a posilovat tradiční kulturu kreativním způsobem, integrovat staré i nové a nechat obě sloužit současné misi pěstování lidí. Tento princip byl zakotven ve zprávě 19. národního sjezdu KSČ v roce 2017. 

V květnu 2024, při své další návštěvě Šan-tungu, Si vyzval provincii, aby dále prozkoumala to nejlepší z tradiční čínské kultury, posunula svou inovativní transformaci a rozvoj a využila platformy jako Mezinárodní Konfuciův kulturní festival k prohloubení výměny a vzájemného učení s ostatními civilizacemi a zvýšení atraktivity čínské kultury. Shandong tuto výzvu vyslyšel. Provincie v červenci hostila již 11. Nishan Forum o světových civilizacích. Fórum zainteresovalo 560 hostů z více než 70 zemí tématem Krása v rozmanitosti: Pěstování porozumění mezi civilizacemi pro globální modernizaci.

Snažil jsem se, po dotazu organizátorů získat pro ČR kratší a jednodušší setkání evropských a čínských specialistů, zájemců a pozorovatelů vývoje lidských práv v Evropě a Asii. Po vyhodnocení situace, trendů a osobností nové vlády, rozhodnutí padlo na jinou evropskou zemi, ještě před posledními událostmi v české kotlině, EU a jinde ve světě.

Na tři krále, o krok dále směrem k novému začátku, po svrhnutí starého řádu, jsou mnozí, které znám. Bohužel nežijí v české kotlině, ve které nová vláda bude mít jiné starosti než se starat o pěstování porozumění mezi civilizacemi a důstojný život jejích občanů. Souhlasu netřeba