Ale je! V 68. jsme po ní kousek šli a vraceli vládu věcí svých do rukou svých. Ten návrat zastavily tanky zemí Varšavské smlouvy. V 89. jsme si mnozí mysleli, že navážeme na přerušenou snahu, a i když tentokrát nepřijely tanky, ptám se: kam se poděla vláda nad našimi věcmi? Co nám zbylo z majetku naší země? Kdo vládne dnes - kdysi hrdému národu? Nezavřeli jsme vrátka, naopak jsme je otevřeli zlodějům v třpytivých maringotkách. Kupujeme si vodu od Francouzů, od Němců všechno možné a čumíme jak telátka neschopná odporu na své vůdce ženoucím nás k „ světlým zítřkům,“ tentokrát pod hvězdami EU. Třetí cesta je, ale je nám zakázána.