Ale také politicky, protože nedávno byly ideály Listopadu doslova pošlapány, když byl hlavou demokratické ČR vyznamenán normalizační komunistický kádr - ano, jeden z těch, proti kterým se zvonilo klíči. Není to jediná věc, kdy se nám socialismus vyhozený dveřmi dere do oken.
 
Před 26 lety jsme věděli, že chceme svobodu, demokracii, tržní hospodářství a zpátky do Evropy. Dnes se musíme ptát, jakou demokracii vlastně chceme a máme. S komunisty, s oligarchy, co si koupí média a hlasy? Jaké tržní hospodářství? Vážně to s prvky socialismu, s kontrolami, byrokracií, všemocným státem? Jakou svobodu? Rozhodovat odpovědně a s vědomím rizika o svém životě nebo zase jen tu „poznanou nutnost“, která je vlastně velkou nesvobodou? Do jaké Evropy jsme se „vrátili“? EU svázaná byrokracií a novými ideologiemi přece není ta svobodná a prosperující Evropa, ke které jsme vzhlíželi. A kdo zajistí naši bezpečnost? Stačí členství v EU a NATO nebo se o ni nakonec budeme muset více starat sami?
 
Výročí 17. listopadu je dobrou příležitostí klást si tyto otázky. Ještě smíme :-). Jediné, co nesmíme, je ztrácet víru v hodnoty 17. listopadu. Nesmíme pozbýt odhodlání za opravdovou svobodu, fungující demokracii a naše národní zájmy každodenně bojovat.